Třináct písniček, které hrával Barel rock v osmdesátých letech (vročeny 1979-85), a které nahrál v roce 2003 v prakticky původním složení a v původních aranžích mne velmi zaujalo. Ve srovnání s kapelami, které se o srandu snaží dnes, shledal jsem na Barel rocích podezřele mnoho muziky. Pravda, někde trošičku zvetšelé časem, ale většinou nesmírně zajímavé a dobře odvedené. Fakt tehdy hráli tak dobře? nevím. A tak paradoxně z celého projektu nejvyčpěleji působí texty, ve své době tak aktuální a teď už jen působící nostalgický úsměv a sebekritické pochopení, jak to, co nám tehdy připadalo odvážné, a bolševika tlačilo v žaludku, působí dnes naprosto bezzubě. Na albu najdete i opravdu slavné hity (Maracaibo, Slepice, Sádlokan, Princezna z dívčích kolejí a další). I když jde o samopal, je slušně vypraven a prodává se na barelrockých koncertech.

Jiří moravský Brabec

HOME