Na Nový rok o slepičí krok.

No vážně, toho si všimnete. Pokud mezi 21. prosincem (zimní slunovrat pro nás a narozeniny Josifa Vissarionoviče Stalina pro naše karmínové spoluobčany) a novoroční půlnocí nevytáhnete patu z chalupy, vnímnete, že už opravdu slunce vychází dřív a zapadá později. To je ten slepičí krok.

Slepičí krok trvá deset dní. Za celý rok ujde tedy slepice 36 kroků. Z toho osmnáct kroků udělá dopředu a pak zase začne ťapat pozpátku. Od začátku zimy je to do prvního jarního dne devět slepičích kroků, nám teď na Nový rok zbývá už jen osm. Dobrá vyhlídka, jaro už je docela blízko.

Člověk nelyžař, jako já, by rád drůbež přinutil, aby v zimě šlapala rychleji. V létě by zase mohla zvolnit, aby si odpočinula. Jenže mrcha kur kráčí furt stejně.

Ještě ke všemu se Země točí pomaleji. Loni nám kvůli tomu přidali vteřinu, a naschvál k silvestrovské půlnoci. Takovou vteřinu si strčte někam, v té době polovina populace už stejně nevnímá. Já osobně bych takovou navícovou vteřinu vrazil někam do půlky července.

Taková zmrzlá vteřina je na nic. Pamatuji dávné časy, kdy se ještě globálně neoteplovalo. To byly Silvestry docela vlahé, dalo se líbat i na ulici. Letos milenci k sobě při delším polibku přimrzali. Ti ostatní si ohřívali prsty nad zábavnou pyrotechnikou. Nezanedbatelné procento jich přitom zůstalo na místech.

Vracíme se domů a v teple svých domovů klepeme kosu, ventily topení od půlnoci stažené na minimum. ČEZ zase zdražil, Martin Roman asi ještě nenaplnil vanu šampaňským.

Každý nějak reaguje. Soused vedle už zase vesele pálí pneumatiky. My ostatní hledáme ekologičtější řešení. Koupil jsem vnoučatům papírové větrníky, ale to nestačí. Malý potůček pod naší zahradou zamrzl. Hydroelektrárna na něm postavená přestala fachat. Jsme zas o dva miliwaty chudší.

Přichází čas ebonitových tyčí. Jenže učí se ještě dnes ve fyzice, že třeme-li liščím ohonem ebonitovou tyč, vzniká elektřina? Nejde o laboratorní podmínky. Tyč bude mít doma muž i žena, kojenec i politik. Avšak; lišky jsou dnes už skoro ohrožený druh (pozor na ochránce zvířat) a navíc liščí ohon se stal synonymem pro trampy mdlého IQ. A ebonit? Co to vlastně je? Vulkanisovaný kaučuk, přírodní nebo umělý, obsahující však až 60% síry, praví encyklopedie. Přírodní bude jistě lepší, ale deštné pralesy, kde je třeba kaučukové stromy naříznout, těžce zapláčou. Umělý by mohla produkovat Spolana, aby mohli ekoaktivisté zase lézt na komín. (V těchhle mrazech proboha ne!)

A  máme tu závěr: Jakékoliv ekologické řešení způsobí mnohem větší ekologickou katastrofu. Až sem můžeme novoročně dokráčet slepičími kroky.