Velevrub tupý

Žiju ve městě, které leží nad stejnojmennou řekou. Sázava je řeka klidná a mírumilovná (snad až na ta Stvořidla), pohodová a romantická. Plyne. Odjakživa má ráda trampy a podobnou havěť.

Sázava zůstala rozumná i v čase velké vody v Čechách léta páně 2002. Nepřidala se k běsnění ostatních českých řek, a proto voda tenkrát nevystoupila až na Václavák.

O čtyři roky později si to s patřičnou razancí vynahradila. Pamětníci něco takového nepamatovali, marně se hledal podobný exces i v kronikách.

V předpředchozím odstavci jsem se nepřesně vyjádřil, že město leží nad řekou. Správně je na řece. Třetina domů zaplavených, bahno v ulicích, nábytek plave v obýváku, domácí mazlíčci bojují o život, stresující zprávy městského rozhlasu, o kolik řeka zase stoupla pár kilometrů proti proudu, zoufalí lidé.

Voda nakonec opadla, zoufalí lidé zůstali. Ostatní pomáhali, pomáhalo město, pomáhal kdekdo. Protipovodňová organizace perfektní, ztráty na životech nula. Šrámy na duši a ztracený majetek ale hned tak nezahladíš.  

Hned, jak to pominulo, přemýšleli zdejší moudří, co dělat. Aby škody byly menší, kdyby to přišlo znovu. Na přetřes přišlo nejjednodušší a nejlogičtější řešení: vybagroval léty a povodní zanesené koryto řeky, aby voda rychleji odtékala, a vytěžený materiál použít na stavbu hrází, tam kde ještě nestojí. A doufat, že dvěstěletá voda nepřijde znovu dřív, než se to všechno postaví.

Peníze na to byly překvapivě na dosah; Evropská unie a tak. Ale úder přišel odjinud. Od ochránců přírody. Zjistili, že v řece žije velevrub tupý (Unio crasus). Nevíte, kdo to je; já to taky donedávna nevěděl. Je prý to mlž. A stavební práce v korytě řeky a kolem ní by poškodily jeho populaci.

Takže nic. Evropa si svoje peníze strčí za klobouk a velevrub bude v pohodě. Jen lidé kolem řeky budou úzkostlivě sledovat každý významnější déšť a pro jistotu budou mít v předsíni evakuační kufříčky.

Přestal jsem rozumět pojmu životní prostředí. Vždycky jsem myslel, že se jedná o prostředí pro život lidí. Teď už vím, že člověk je až na posledním místě těch, pro koho se životní prostředí dělá. Velevrub tupý je daleko před ním. No a ti lidé jednou za čas vyhodí mokrý nábytek a koberce, otlučou omítky a odvezou bahno ze zahrádek. Jak tvrdí jiní ochránci přírody, s globálním oteplováním teď budou povodně přicházet stále častěji.