No
nevím, jestli jsou ty stížnosti na málo folku v televizi až zas tak oprávněné.
Jen musíte hodně pozorně listovat v televizních magazínech. Já, zarytý nečumitel,
jsem k obrazovce usedl předminulý týden hned dvakrát, aniž bych musel ponocovat
do 23:něco nebo dokonce do 04:20.
V prvním případě (U stánků na levnou krásu, ČT2 28.11.2006) šlo vlastně o
životní jubileum Jana Nedvěda. Ten se na obrazovce vyjma nahrávek nevyskytl
ale téma bylo o pohledu několika jeho fanynek, dnes už trochu v letech, na
Jana Nedvěda a jeho písničky, tedy na to, co jim dávají. Radostné i smutné
zároveň. Slovo dostal i psycholog analyzující Nedvědovy texty a osobnost a
vědátor, vysvětlující, jak se zájem o folk přelévá v různých generacích. A
pak už byl na obrazovce všepřítomný Petr Novotný s adorováním svého
(skutečně geniálního) nápadu udělat Nedvědům k Honzovým padesátinám Strahov.
Co se všechno za těch deset let změnilo!
Když se chcete v televizi opravdu potkat s folkem a to na
plný koule, sledujte dramatickou tvorbu. Ostravské studio (dramaturg Aleš
Jurda, jak si ještě pamatuji, má k téhle muzice docela blízko) připravilo
skutečnou lahůdku (Comeback, ČT1 3.12.2006). Výborný Richard Krajčo v roli
folkrockera podlehnuvšího slávě i alkoholu a znovu se škrábajícího zpátky na
pódia. Benedikta v roli narychlo spíchnuté doprovodné kapely, nebo Vlasta
Redl v epizodní roličce studiového zvukaře. A právě Redlovy největší pecky
v doprovodu dramatických peripetií byly tím nejnosnějším materiálem, které
příběh posunovaly dál. A zněly i písně Krajčovy i skladby Benedikty.
Nejsem filmovým kritikem, ale myslím, že tu nic
nepřebývalo a nic nebylo dopředu odhadnutelné, tak jak jsme bohužel zvyklí
ze záplavy televizních seriálů.
Od konce cyklu Sešli se sice už uplynulo pár pátků
(škoda), ale mám pocit, že když v Ostravě něco natočí, dobře natočí.
*
Jo a před Vánoci jsme byli na Redlově rozúčkové Lucerně.
ČT točila, tak se těšme.
Michal Jupp Konečný