Tak máme zase jedny Anděly za sebou, odezní pár debat, vyjdou rozhovory s vítězi (na vítěze žánrových kategorií se ve společenských týdenících skoro jistě nikdo nevzpomene) a na rok bude zase klid.

Jsem už hodně let šéfem žánrové komise pro kategorii Folk a country. Docela mě to baví, spolupracovat s lidmi, kteří žánr soustavně sledují, nenesou zřetelné stopy vedlejších zájmů, nejsou nekriticky zamilovaní do nějaké zpěvačky a taky nejsou na něčí výplatní listině.

Také jsem členem té “velké” Akademie, ale nehlasuji tam. Řídím se heslem, že člověk má rozhodovat jen o tom, čemu rozumí. Vzhledem k tomu, že nestíhám (a taky nemám potřebu) sledovat, co která popová hvězdička provedla, chystá nebo vydala, se na hlasování necítím dost zralý. Mám za to, že křesla v Akademii právem patří spíš redaktorům bulvárních listů a moderátorům hitových radií; ti rozumí z popmusic všemu.

Nerad bych ale o členství v hlavní akademii přišel. Těším se na balíčky, které mi vždycky na začátku roku přijdou z velkých vydavatelských domů se samplery jejich aktuální hlasovatelné produkce. To abych si mohl ujasnit, jak mám správně volit.

Nemyslete si ale, že mám k velkým Andělům nějaká zásadní proti. Taková věc k popkultuře patří a má pochopitelně i nějaké šmouhy jako všechny věci, kde jde o byznys a prachy až v první řadě. Poslaneckou sněmovnu přece taky nezrušíme. A že se to dá dělat mnohem hůř než dnes, se pamatuji z prvních deseti ročníků, kdy se to ještě jmenovalo jinak.

Na sesterském webu FolkTime už přes týden zuří diskuse, která instituci hlavních Andělů jednomyslně spláchla do kanálu a věnuje se, jak jinak, kategorii Folk a country. Bohužel se diskutující zaměřili hlavně na to (jsme přece Češi, ne?), kdo má a nemá právo v té komisi sedět, kdo a jak má její členy vybírat, že by v ní mělo být zastoupeno více žen (o Jihočeších a cyklistech se zatím nikdo nezmínil). Členy jsem vybíral, jak nejlépe jsem dovedl, podle zadaných i vlastních kriterií a to by bylo na samostatný článek.

Trápí mne u té žánrové ceny hodně jiných věcí:

1.Že se každoročně žánrové ceny předávají někde bokem, “za rohem u záchodků” stranou pozornosti medií a všech. Letos dokonce ani nebyly přečteny v hlavním programu.

2.S tím souvisí minimální pozornost českých medií žánrovým cenám, ale to je spíš celospolečenská bolest. Naše media nevyhledávají hodnoty ale vzruchy. Čest budiž výjimkám.

3.Že se míchají jablka s hruškami. Folk a country by se měly oddělit, logičtější by bylo spojení folk a world music a kategorie country a bluegrass. V tom jednom jediném pytlíčku jsou country kapely logicky, i když neúmyslně utlačovány. (I když za spojení slov folk a country mohu jako dramaturg i já osobně, pořádal jsem kdysi FOLK & COUNTRY festival, založil FOLK & COUNTRY klub, později spustil časopis FOLK & COUNTRY, prostě tolik FOLK & COUNTRY věcí, až se z toho stal pojem pro celý hudební proud a pospolitost lidí kolem ní.)

4.Interval, ve kterém mohou být vydána alba, o nichž se hlasuje. (Nenechte se mýlit, nehlasuje se o interpretech, ale o deskách!) To je například od 1. září 2004 do 31.prosince 2005. Některá alba jsou tedy hlasovatelná dva roky po sobě, jiná nikoliv. Smůla.

Našla by se ještě řada možných vylepšení a věcí do diskuse, ale to už by tenhle sloupek příliš nakynul.

A jedna nakonec: Co by nastalo, kdyby desku roku v hlavní kategorii vyhrála napřesrok Nohavicova Pražská pálená? Kolik manažerů gramobyznysu by asi bylo hospitalizováno s náhlou srdeční příhodou?

Michal Jupp Konečný

Kolik andělů se vejde na špičku jehly? * Je mezi folkovými zpěvačkami nějaký opravdový anděl? *  Měla by ve folkové komisi sedět Kateřina Neumannová? * A co Teletubbies? * Byl Mozart spíš folk nebo spíš country? 

HOME