Vyšel jsem brzy ráno z domu a narazil na Babí léto. Ten malý nepatrný pavouček pracuje zejména v září, po zbytek roku má zřejmě dovolenou. Přesto má můj obdiv. Prostě natáhne vzduchem své vlákno mezi bodem A a bodem B, vzdáleným třeba dva metry. Tedy na vzdálenost asi tisíckrát větší než sám měří. Představte si, že byste na kopci upevnili lano a jeho druhý konec byste uvázali na kopci dva kilometry daleko. Bez cizí pomoci. A celou cestu byste vlastně postupně vyměšovali to lano ze svého zadečku.

Obdivuji ho o to víc, protože nemám šajna, jak to dokáže. I kdybych měl za zády miliony gigabajtů, z kopce na kopec neskočím. Taky nechápu, proč to dělá. Normální pavouk uštrikuje síť a do ní loví. Pavouček Babí léto udělá lanovku a pak zas už míří se svým drátem dál. Třeba je to pavouček – spojař. Propojí svým lanem stromy a ty si pak mohou vzájemně předávat důležité informace, například, že se blíží zima, nebo že listy jsou už na burze neobchodovatelné a je třeba se jich co nejrychleji zbavit.

*

Kolem dálnice D 11 se potloukali uprchlí býci. Teď už tam nejsou, větší škodu nestihli nadělat. Zato teď jsou u dálnic bilboardy s fotkou premiéra. Většina jich je na levé straně, což je správně, několik jich visí vpravo, kterýžto omyl si jistě někdo vypije. Nevím jak je to s premiéry na bilboardech v civilizovaných zemích Evropy. V takovém Německu bilboardy u dálnic prostě nejsou. Zato při dobývání Iráku bylo bilboardů se Saddámem vidět hafo. Ovšem nevím, jestli Saddám to myslel upřímně.

*

Festivalová sezóna která začala Folkovým kvítkem, vrcholila Zahradou a končila Mohelnickým dostavníkem, je tak říkajíc “pod střechou”. Pořadatelé už přemýšlejí o příštím ročníku. Někteří…

Když jsem nedávno listoval časopise FOLK & COUNTRY, ročník tuším 1996, napočítal jsem, že jsme psali nejméně o šestnácti festivalech, které už dnes neexistují. Pořadatelé se odešli věnovat něčemu jinému, chyběli sponzoři nebo bylo vytrvale málo diváků (proč asi), některé akce prostě vyšuměly. Můj přítel Vladimír tvrdí, že folkových festivalů je víc než folkových diváků, že některé občas holt nepřežijí a že je zázrak, že ty ostatní ano. (Taky říká, že před dvaceti lety bylo za celý rok festivalů osm a všichni se na ně moc těšili.)

Michal Jupp Konečný

Diskuse

HOME