15. (19.12.2003)
Kulatá reklama a poezie o létě

Z nedostatku jiného zboží za vitrínou kiosku jsem si koupil sušenky Disko. Docela chutnaly a já během chroupání přemýšlel, proč nikdo ještě nevymyslel sušenky značky Folk. Nebo oplatky Country. Či keksy s modrým přebalem Bluegrass. Snad jsme pro pečiváře stále menšinovým žánrem. Nebo nejsme dost dobrou cílovou skupinou. Typický folkař neukusuje sušenky z darů země, ale chlastá pivo a přikusuje k tomu kořalku. Takže jaké sušenky Folk? A možná, že výrobce podezírám z příchylnosti k tuc-tuc žánru zbytečně a Disko se mohou jmenovat protože jsou kulaté, čili podle disku, jedno jestli házecího nebo vypalovacího.
Pamatuji se, že někdy v osmdesátých letech, kdy sláva Porty zrovna vrcholila, vrhlo nějaké výrobní družstvo na trh tašky s názvem Porta. Nevím, jestli to nás tehdejší porťáky víc naštvalo nebo rozesmálo. To družstvo určitě už dávno zaniklo a i kdyby ne, s taškami s názvem Porta by dnes už asi velký kšeft neudělalo. Dnes by jistě leckterá kapela ráda prodala svoje jméno třeba na obaly od sešitů nebo nosila trička s logem sponzora. Ale zájemci se překvapivě nehrnou.
Je to taková úvaha do nikam. Nemáme my folkáči obchodního ducha tak jak třeba fotbalisti. Ty časy, kdy Redl zaplatí Žalmanovi pět milionů za přestup Honzy Brože jsou zatím ještě vzdálenou budoucností. A do té doby budou mít muzikanti na tričkách kdejakou hovadinu, jen ne pořádně zaplacenou reklamu.
Trochu jsem si zamudroval a snad jsem nikoho neinspiroval. A pokud byste někdy za rok objevili v nádražním kiosku sušenky s nápisem Folk, tak mi to odpusťte.

*

Jupp

HOME