6. - 17.9.2003
O psech a trampských literátech

Zemí proběhla zpráva, že pes zakousl ani ne dvouletou holčičku, která si hrála na dvorku. Pes patřil jejím rodičům. Podle nich i podle sousedů byl hodný a nikdy by nic takového neudělal. Ale udělal. I vychovanému psu může prý někdy rupnout v bedně. Tak pravil známý psycholog. O den později pokousali dva toulající se bullterieři ženu na Chebsku a nemine týden, aby pes někoho - nejčastěji dítě – zle nepošramotil. Když je něčeho hodně, společnost si zvykne a majitel psa, který na pískovišti zohavil tvář čtyřleté holčičky, odešel od soudu s podmínkou.
Na plakátech všech festivalů časopisu FOLK & COUNTRY je tučně vysázená věta: Vstup psů vyloučen! Možnost, že psovi rupne v bedně právě v obrovském davu a za hlasitých tónů z reproduktorů, je mnohonásobně vyšší než normálně. O maličkosti, kterou znám ze žižkovských ulic, totiž že většina psích majitelů si zatím nezvykla po svých miláčcích uklízet exkrementy, ani nemluvím. Ostatně jak by se vám líbilo, číst o festivalu v novinách titulek “Zahrada byla posraná!” ?
Pravidlo “psi na festival ne” přebrala po nás už většina pořadatelů. Je to rozumné, diváci zůstanou nepokousaní a psi jsou doma v klidu, často i se svými uraženými páníčky. Ale každý rok před festivaly i po nich jsme označováni za nepřátele zvířat a musím odpovídat na několik mailů, proč že ten zákaz. Odpovídám, že mimo jiné právě proto, že máme zvířata rádi. Dialog pokračuje otázkou, proč u nás ne, když na Portu psi smí. Odpověď zní, až bude na Zahradu jezdit tolik lidí jako na Portu, začneme o to uvažovat.
Ona ta formulka na plakátech vlastně začíná slovy “Psi a další zvířata…”. Namítnete jistě, že jako pořadatelé festivalu nedokážeme zajistit, aby tam někdo nevnesl blechy a máte pravdu. Taky uznávám, že morče by na festivalu nemuselo být pro návštěvníky až tak nebezpečné, ale každá výjimka je cestou do pekel. Nakonec by se všechny folkové internetové servery zcela zahltily diskusemi, proč netopýři na Slunovrat mohou a lachtani ne. Ale nemyslete si, zas taková sranda to není. Trochu mne mrazilo, když mi na festivalu pořadatelé přivedli psychopata, který se procházel mezi lidmi s živým hadem za košilí. Byl okamžitě vyveden, přičemž se oháněl lidskými právy a hrozil, že na nás pošle televizi Nova. Obojí psychopati nakonec dělají dost často.  
*
Zhruba po deseti letech jsem se ocitl v porotě Trapsavce. Pro vás, kdo nevíte, co to je: jedná se o Trampskou literární soutěž, která probíhá snad už od trampského pravěku. Na rozdíl od trampských kapel, jejichž kvalita v posledních letech vytrvale stoupá, úroveň Trapsavce je podle mého soudu nižší než před těmi deseti lety. Přiznám se, že nevím, čím to je – možností publikování mají literáti v zeleném dnes (díky vydavatelství Avalon, trampským i hudebním časopisům) o hodně víc než ti netrampští. Ale možná jde jen o můj pohled na sféru, ve které se pohybuji pouze jako pozorovatel. Zasvěcené trampské literární kritiky třeba udiví to, že jsem ve složce letošních soutěžních prací neobjevil žádnou novou Tapinu, Juana, Kavče, Jeňýka nebo Strunku. Stejně jako já se usmívám, když někdo tvrdí, že nejsou žádní mladí Žalmanové, Křesťanové, Redlové a Nohavicové.
Jupp

Váš názor:
 

HOME