“Nemá cenu uvažovat, jestli jsou Žamboši skupina, nebo duo. Žamboši jsou FENOMÉN”, napsal Milan Tesař na adresu před dvěma lety ještě zcela neznámé písničkářské dvojice, která si dokázala během krátké doby vydobýt uznání nejen u oborníků (zvítězili i v anketě radia Proglas, kde různé osobnosti odpovídaly na otázku, kdo je nejvíce zaujal na Zahradě 2003), ale také (což je samozřejmě nejdůležitější) i u diváků. Vždyť právě hlasy návštěvníků zahradní scény Radnice Žambochům přisoudili vítězství v soutěži o písničkářského Krtečka. I já budu mít tento ročník Zahrady nejvíce spojen právě se Žambochy, ostatně ještě týden po skončení festivalu jsem si neustále prozpěvoval: “Jó tak se žije hmyzu poblíž rybničního přepadu”. Pokud vás také zaujal “fenomén Žamboši” (nebo se chcete více dozvědět o problémech znakoplavek žijících u přepadu), přečtěte si následující rozhovor.
Když Jiří Černý popisoval Nohavicovy začátky napsal, že se dokázal prosadit sám, bez provokujícího, soutěžícího prostředí pražských mostů, rynků, klubů a univerzitních aul. Vy působíte ve Vsetíně. Ten je od Prahy (a nejen od ní) také velmi vzdálen a možností nabízí snad ještě méně, než Nohavicova Ostrava. Nebo je to jinak a malé město má pro začínající písničkáře i výhody? Je těžší se z něj snažit prosadit?

Honza Žamboch: Myslím si, že pro nás momentálně z hlediska "prosazování" není až tak důležité, odkud jsme. Buďto se to posluchačům a pořadatelům líbí, nebo nelíbí. Záleží jen a jen na nás, jak budeme šikovní, aby se o nás potencionální posluchači a pořadatelé dozvěděli. Prosadit se pro mne osobně znamená dvacet let práce, hraní a hledání těch správných slov a not. Dvacet let koncertování. Minimálně. Přeci, pokud máme jasno v tom, co chceme dělat a jak to chceme dělat, dvacet let uběhne jako voda...Takže na bydlišti nezáleží. A Vsetín je klidné, inspirativní město.

Stáňa Brahová: Faktem sice je, že ve Vsetíně bydlíme, avšak pravidelně hudebně působit zde začneme až příchodem školního roku. Od ledna 2002 jsme sbírali příležitosti ke hraní po celé republice a domácí posluchač nás slyšel minimálně. Šlo totiž o interní atest tzv.:stravitelnosti z venčí. Čili, podmínečná účast v soutěžích amatérského muzicírování. Kladnou odpovědí bylo ocenění na Zahradě 2003, můžeme tedy bez obav vesele tvořit i pro ouška Žambochů neznalá. Ale ani z opačné strany, při narůstající "popularitě", bychom neměnili Vsetín - "Zdravé město" za hektickou Prahu či Brno.

Stáňa: Známe to všichni. Co je automatické pro jednoho, nemusí být nutně akceptovatelné pro jiného. Druhá etapa se bez manažera v našem případě neobejde. (Jako by jeho výhody shrnul už Jiří Žáček v básni Blues pro bernardýna: “...Nevyčte mi moje zlozvyky, není přítel řečí, přinese mi cigarety z trafiky, odežene každý nebezpečí, neřekne mi hochu adié, rád si se mnou v noci občas trochu zavyje…”). Nezbývá tedy, než držet palce potencionálním pořadatelům, aby přijímali manažera za naše nutné dobro.

Honza: Ono to bylo vlastně naopak, manažer si pořídil nás. Vzhledem k tomu, že jsme se Staňkou oba velmi zaneprázdnění lidé, ulehčil nám tím spousty starostí a jsme mu za to vděční. Možná je to tím, že jsme začátečníci, neinformovaní, ale opravdu nechápeme, proč by někomu mělo vadit, že si domluví koncert a podmínky našeho vystoupení s někým, kdo mu garantuje jistý profesionální přístup. Je to přeci i pro jeho dobro ne? Budeme moc rádi, když nám někdo negativa manažerů osvětlí.

Stáňa: Určitě k tomu máme dobré dispozice. Za časů studijních jsme se účastnili ZUČek. Zpívaly se písně jakékoli, hlavně ne vlastní. Počátky si vymiňují učení typu: Co je to kytara, kde se drží? Kde vzniká a zaniká hlas? Snad ve mne dřímá touha dánského astronoma Tycha de Brahé pozorovat hvězdnou oblohu. A tak pozoruji, s brýlemi na nose, schována za mikrofonem. Snad nás pohání Jankovo zatížení na sci-fi. Zkrátka a dobře start raketový se přímo vybízí…:-)

Honza: Nová doba určitě přináší nová témata. A musíme se přiznat, že největší práci si dáme vždy s myšlenkou, o čem vlastně píseň napsat. Poskládat slova, skloubit je s napadnutou melodií a dopilovat interpretaci a výraz je pak víceméně zedničina limitovaná našimi schopnostmi. Prvotní nápad je pro nás každopádně nejdůležitější. Jsme na podiu dva a na nějaký exhibicionismus ve zpěvu, či hře na nástroje nemáme. A tak se snažíme, aby píseň měla pokud možno silný nápad. Když se to povede, může se už na takovém základu postavit klidně i rozhledna.

Honza: Je mi moc líto všech fanoušků, kteří touží po Žamboším CD. Ač nerad, musím říct, že oficiální CD neexistuje a nejspíš ještě dva, tři roky existovat nebude. Nezná nás zatím tolik lidí, abychom si mohli dovolit něco vydat. Pro propagační účely nějaké nahrávky jsou, ale ty bych šířil nerad. Takže, shrnuto a podtrženo, až bude dostatek kvalitního materiálu, dostatek lidí ochotných si naše CD koupit a nějaké ty peníze ehm…nazbyt, tak se do toho pustíme. Slibuju.

Stáňa: Všechno chce svůj čas a na naše CD je, chtě nechtě, brzy. Jakmile uzrají potřebné plody, upečeme pár kulatých cédéček. Hádám, že to budou pestré frgále s mnoha různodivnými klínky. Nerada bych ale pekla z nezralých makových zrnek! Milí fanoušci mají dvě krásné možnosti. Pozvat si nás na živé vystoupení, nebo stáhnout ze stránek Folktimu do svého počítače naše tři písničky ve formě MP3.

Honza: Abych řekl pravdu, nevím přesně, co je to popmusic. Nikdy jsem nepátral po významu tohoto slova. Co je to? Jinak si myslím, že v dnešní hektické době vnímá většina lidí osamělé muzikanty – písničkáře spíš jako jakési exoty s nástroji. Jasně viditelný nepřítel téměř všech padl kdysi v listopadu. Pozornost a zájem většiny jdou už jinými směry. No a pro tu menšinu, která ještě zná ta zvučná a velká česká jména, pro tu menšinu ať jsou naše písničky třeba popmusic. Nezáleží na názvu. Jak praví moje maminka : “Buď to tam je, nebo to tam není” A tak nezbývá než se snažit, aby to tam bylo.

Kdybyste jako já měli pocit, že slovo brchat je nějaká totální pitomost, přikládám vyjadření Honzy Žambocha, na mou otázku, jestli se nejdená o nějaký překlep: “Slovo "Brchat" znamená valašsky : snažit se být včas připraven, být na pozoru, být in - v obraze...snažit se, dokud je čas... Alespoň takto ho chápu a používám já. Uvedu příklad: Po revoluci se někteří jedinci brchali, a nyní jsou bohatí a zavodou...”

HOME