Vyjíždí tišší Traband

V roce 2005 skupina oslavila 10 let své existence, nahrála živý záznam výročního koncertu a… ohlásila koncertní pauzu. Podivné pro rozjetou kapelu, vždyť začala konečně prorážet mezi elitu. Šuškandu o rozpadu rázně ukončila zásadní zpráva, kterou jsem si radši ověřil u člověka nejpovolanějšího – frontmana Jardy Svobody.

Tak Traband se prý zase chystá vyjet… nevíš o tom něco?

Já nic, já muzikant. To samo.

Když kapela ohlásí uměleckou přestávku, obvykle to znamená rozpad. Vy jste se ale po roce vrátili. To jsi věděl už při posledním koncertě přesně, že pauza bude trvat rok?

To jsem věděl už půl roku před posledním koncertem, prostě jsme si to tak naplánovali. Nebo abych byl přesnější, musel jsem to prosadit, protože mi bylo jasný, že bez chvíle zklidnění a soustředění prostě nedokážu napsat nový písničky a s kapelou je nazkoušet. A co se týče rozpadu, tak našich posluchačů si velmi vážím a nedovolil bych si někoho vodit za nos vyhlašováním takové jako-přestávky s tím, že „vono to nějak vyšumí a pak se uvidí.“ 

Stačil tobě i kapele jeden rok? Nezalíbilo se ti na „dovolené“ natolik, že bys klidně přestávku ještě prodloužil?

Ne! Ten rok byl tak akorát. Myslím, že už se všichni strašně těšíme, až zase vyjedeme.

Vrátí se stejný Traband, jaký zaparkoval koncem prosince 2005 na koncertě v Roxy? Nebo během té přestávky zapracoval čas a přinesl změny?

Čas začal pracovat už mnohem dřív, vlastně už během natáčení alba Hyjé! mi začínalo být jasný, že potřebuju změnu a že začínám tíhnout i k jinýmu způsobu vyjádření než je skotačivá dechovka. Takže stejný Traband se nevrátí. Načas teď budeme hrát v komorním, trojčlenném obsazení.

Velké sály nechceme

Na svém webu máte uvedeno, že nemáte zájem o velké sály kulturáků a megafestivaly. Proč? Čím vás odrazují?

Ztrátou intimity. Naše nový písničky nejsou moc taneční, nedá se na ně moc skotačit. Navíc pojednávají často o věcech velmi důvěrných a zkuste někomu řvát svoje intimní výpovědi do ouška přes mnohasetwattovou aparaturu. Nicméně, i přesto pár velkých folkových festivalů v létě zkusíme. Uvidíme, třeba to fungovat bude.

Pár velkých folkových festivalů – uvidíme Traband na Zahradě?

Tam právě ano. Zahrada bude právě jedna z těch akcí, kde si chceme vyzkoušet, jestli je únosné, abychom s tímhle repertoárem lezli na velká pódia.

A která scéna, který klub je vašemu současnému tiššímu naturelu nejbližší?

Taková, kde se můžete cítit jako v pokojíčku, kde vás nebudou vytáčet hloupí pořadatelé, špatní zvukaři a arogantní barmani. V Praze si budeme i nadále držet Dobešku jako svůj domovský klub, v Brně se mi hodně zalíbilo v nově vzniklém klubu Desert, v Pardubicích divadlo „29“, v Olomouci Divadlo hudby atd. Ideální pro nás je místo, kam se pohodlně vejde 50–150 lidí, vidíme si do tváří a můžeme spolu komunikovat.

Když přecházíte k důvěrným a intimním tématům, bude s vámi ještě pořád sranda, nebo jste definitivně zmoudřeli a zvážněli?

Pořád chceme lidi v první řadě bavit – i s novýma písničkama, které jsou možná trochu zadumanější než obvykle. Pracujeme na tom, aby jejich koncertní podoba byla opravdu zábavná.

Neztratíte tou zadumaností generaci teenagerů, pro které by právě bylo poselství ve vašich písničkách hodně důležité?

Poselství? No já nevím, jestli nám kdy šlo o to, přinášet poselství. Prostě hrajeme písničky o všem, co okolo sebe vidíme a o všem, co cítíme a prožíváme. Tedy i o věcech, které jsou mezi nebem a zemí, očím neviditelné. Jestli je tohle poselství, tak fajn, to zůstává i v nových písničkách vrchovatou měrou. A jestli se to bude nebo nebude líbit týnagerům, to je mi opravdu fuk. Hrajeme pro lidi, kteří mají svůj vlastní mozek a srdce a umějí je používat – a je mi jedno, jestli jim je „-náct“ nebo „-cet“.

Písničky si řekly samy

Zmínil ses o tom, že nová sestava bude jen trojčlenná. Takže kdo zůstal?

Jana Modráčková s trumpetou, kytarou, harmoniem  a hlasem, Vašek Pohl s rytmikou a hlasem, Jarda Svoboda s harmoniem, cimbálem, kytarou, basou a hlasem.

Měl jsi tyhle spoluhráče pro pokračování kapely vybrané už před rokem? A proč vůbec zrovna tyhle a ne jiné?

My jsme v téhle trojčlence začali zkoušet už před několika lety, tehdy to byla taková odnož Trabandu, které jsme říkali Ultraband. Nakonec ale většina toho, co jsme nazkoušeli ve třech,  se začlenila do repertoáru tehdejší dechno sestavy: Krasojezdkyně, Lovci lebek, Katarína atd. Pak jsem začal psát nový písničky a ty si samy řekly o takové malé, střídmější obsazení kapely, takže bylo nasnadě obnovit trojbend.

A jak jste se všichni vyrovnali s tím, že pro někoho už v Trabandu nebude místo?

To by ses musel zeptat ostatních. Zatím jsem od nikoho po papuli nedostal.

U starého Trabandu ses zcela přirozeně stal frontmanem, ale tři lidi se už vejdou na forbínu vedle sebe. Nebo to bude Jarda Svoboda a dva přihrávači?

Kdysi jsem se stal frontmanem, protože si pamatuju nejvíc slov a umím nejhlasitěji křičet. Ale kdybych potřeboval jen nějaký přihrávače, doprovod na pódiu, najmu si profíky, který budou vědět „jak na to“. Na mých spoluhráčích mě vždycky nejvíc bavilo to tápání, hledání, objevování a zkoušení. V současné podobě Trabandu mají moji spoluhráči Jana a Vašek stejně důležitou roli jako já. Správně je tedy: „vedle sebe“.

A co znamenalo to „načas“ na začátku rozhovoru? Plánuješ se po čase vrátit k větší sestavě?

Nic není vyloučeno, ani to, že příští Traband bude heavymetalová cimbálovka.

Traband

1995 založen
2005 získává cenu „Anděl“ za rok 2004 v kategorii world music
2006 celoroční koncertní pauza
2007 obnovuje koncertní činnost

Diskografie:
O čem mluví muži – APAC, 1997
Kolotoč – Black Point, 2000
Road Movie – Black Point, 2002
Hyjé! – Indies, 2004
10 let na cestě (CD/DVD) – Indies, 2005

www.traband.net

Honza Hučín

HOME