Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Rozhovor

HOME

zpět na seznam


Jsem vysazená na zpěvačky a Lucka Bílá tomu vévodí…

“Jsem doslova hudební maniak. Zní to možná zvláštně, ale docela mi to i vyhovuje – víceméně to už ke mně tak nějak patří. Abych neustále nelítala někde po koncertech nebo po hospodách s kytarou – to bych nebyla já.” Tyto řádky o sobě napsala na své internetové stránky Tereza Terčová. Já jsem si tuto mladou písničkářku se sytým hlasem pozval k mikrofonu v brněnském studiu Radia Proglas.

Terezo, ty jsi z Tachova, rozhovor děláme v Brně. Nejedeš snad takovou dálku?

Ne, nejedu. Pro dnešek je výhodou, že studuji v Olomouci Filozofickou fakultu, čtvrtý ročník české filologie. Takže dneska se mi to hodilo, nebyla to až taková dálka.

Říkáš “dneska”. Jindy se ti to nehodí?

Když někdy hrajeme v Plzni a musím přejíždět z Olomouce, je to trošku náročnější. Ale zatím se to všechno dá stíhat.

My se budeme bavit o několika tvých muzikantských aktivitách. Cítíš se vůbec být písničkářkou?

Samozřejmě že ano, ale občas mám pocit, že když jsem v kapele, role písničkářky úplně ustoupí. Necítím se jí být pořád, ty role se střídají.

O jakou kapelu jde?

Od listopadu 2001 působím v olomoucké Absenci a od února letošního roku v plzeňské Fregatě. A tomu jsem moc ráda, Fregata mě hodně obohacuje. A mimochodem ještě hostuji v olomoucké kapele DC Vocal.

To je pěkné, pominu-li občasnou spolupráci s DC Vocalem, jde o jednu regulérní kapelu z Plzně a o jednu z Olomouce. Zkouší obě pravidelně?

No právě že pravidelně. V Absenci to stíhám každý týden. A s Fregatou zkoušíme o víkendech, když jedu domů. Kapela mi v tom vychází vstříc – sama zkouší v úterý a zpěvy potom zvlášť o víkendu…

Své vlastní písničky uplatníš jen jako písničkářka, nebo je skládáš i pro kapely?

Zatím si všechny písničky píšu pro sebe. Jen jednu novou bych ráda věnovala Fregatě.

A vzpomeneš si, kdy jsi napsala první písničku?

To si vzpomenu přesně do detailů. Bylo to ráno po maturitním večírku, kdy jsem měla takovou melancholickou náladu. A tak jsem napsala písničku s názvem Spoutaná.

Studuješ bohemistiku. Snažíš se při psaní textů aplikovat své poznatky na to, co píšeš?

Vědomě asi ne, ale cítím, že deformace už tam trošičku je. Třeba chci automaticky používat některé básnické prostředky, o kterých se dozvím. Ale cíleně – abych tam nějak počítala slabiky – o to se určitě nesnažím.

A u svých kolegů sleduješ, jestli mají dokonalé rýmy, jestli jim sedí počty slabik a podobně?

Tak to ano. U sebe to nesleduji, u ostatních ano. (smích)

O čem píšeš? Co tě inspiruje?

Víceméně vlastní zkušenosti, pocity. K příběhům jsem se zatím nedostala.

A kolik máš zatím písniček, ke kterým se hlásíš?

Asi patnáct.

Na tvém demo-CD Království múz je jich devět. Kde to album vzniklo?

Cédéčko jsme natáčeli ve studiu Fialka ve Stříbře u pana Fialy. Dohodla jsme se se  spoluhráčem Pavlem “Elvisem” Krásou, že bychom ty písničky chtěli nějak prezentovat, a natočili jsme je za necelý jeden den.

Pavel Krása je jinak známý jako kytarista tachovské skupiny Nová tvář. Jakou měl roli při natáčení?

Nahrál sólové kytary, ale hlavně se podílel na aranžích písniček. Já toho tolik nevymyslím.

Jedná se sice o demo, ale může si je tvůj fanoušek někde opatřit?

V současnosti k tomu cédéčku vedou dvě cesty. Jednak se dá přijít na nějaký můj koncert a tam si je koupit. Nebo si je můžete objednat přes mé internetové stránky www.tereza-tercova.wz.cz.

Co dalšího na svých stránkách návštěvníkům nabízíš?

Stránky si dělám sama a snažím se je co nejvíc aktualizovat. Stěžejní rubrikou je seznam koncertů, které posluchači mohou navštívit. Další zajímavý odkaz jsem pojmenovala Miš maš. Píšu tam dojmy ze zajímavých koncertů, které navštívím. Byla jsem třeba úplně unesená z koncertu Janis Joplin Revival…

Já jsem si tam všiml, že ses po koncertě Chinaski rozhodla, že se dáš na pop. A dala ses na něj?

Ne, zatím ne.

Co vůbec posloucháš? Na internetu máš odkazy na stránky svých folkových kolegů, ale také na stránky Lucie Bílé.

Já jsem vysazená na zpěvačky a Lucka Bílá tomu vévodí. Ale folkové vlivy jsou taky silné – Pavlína Jíšová, Žofka Kabelková… Poslouchám toho hodně.

Jednou z met pro mladé písničkáře je Zahrada písničkářů, součást konkurzu festivalu Zahrada. Ty máš myslím zatím zkušenosti ze semifinále…

Ano, probojovala jsem se do Orlové. Kuřim zatím nevyšla.

Ovšem dařilo se ti letos na Portě, kde jsi dostala ocenění poroty za zpěv.

Dostala jsem se do finále a už to pro mě byla velikánská pocta.

K čemu je dnes mladé písničkářce ocenění z Porty? Zvou tě teď třeba pořadatelé víc na koncerty?

Zatím jsem žádnou změnu nepocítila. Ale lidi si to přečtou a něco se o člověku dozví.

Komu jsi fandila ve finále písničkářské soutěže na Zahradě?

Asi Žambochům. Taky bych jim toho Krtečka dala. Hodně mě zaujali.

A jaký máš pocit z Porty?

Já bych ta ocenění rozhodně rozdala jinak. Horkým favoritem by například byla strakonická Messalina. Ale jinak to na Portě bylo fajn.

Jak často se ti vůbec daří vystupovat?

Poměrně často. Podzim byl úplně nahuštěný, měla jsem pět až šest akcí do měsíce. A to i ve vzdálenějších krajích.

A tak se koukněte na www.tereza-tercova.wz.cz. Možná zjistíte, že Tereza bude zanedlouho vystupovat někde blízko.

Milan Tesař
(autor je hudebním redaktorem Radia Proglas)

zpět na seznam rozhovorů

HOME

 

 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.