Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Rozhovor  
HOME Zpět na seznam

Doživotní sběratelé zkušeností

S Inkou Tognerovou a Petrem Sedláčkem o duu Tamaral

Když písničkář Petr Sedláček před sedmi lety natočil téměř dvacetipísňové demo Pokoutný brnkálek, zaujaly mě jen některé skladby, ale celek v mých uších mnoho trvalých stop nezanechal. O něco víc jsem si Petrovy písně vychutnával v roce 2004 při jeho živém koncertu v Radiu Proglas. Jako člen dua Gregor–Sedláček mě zaujal ještě víc, avšak vrcholem dosavadní dráhy mého kolegy-spolupracovníka FOLK & COUNTRY (a mimochodem krátce také mého souseda z Brna-Lesné, který nyní přesídlil na Vysočinu) je duo Tamaral. To Petr vytvořil spolu s Inkou Tognerovou, zpěvačkou Šantré. Stačí soustředěný poslech jednoho jejich společného vystoupení a je vám jasné, že Inčin hlas a Petrovy hudební a textové nápady k sobě neskonale ladí.

Tamaral existuje tak krátce, že se letos ani nestihl přihlásit do Konkursu Zahrady. Jak tedy ke vzniku dua došlo?

Petr: Napsal jsem jeden duet a přemýšlel, se kterou zpěvačkou bych ho chtěl zpívat. Respektive já ani moc dlouho přemýšlet nemusel, prostě jsem zavolal Ince. Sešli jsme se na zkoušce a zjistili, že bychom toho mohli zpívat víc. Tak vznikl Tamaral. Mimochodem – ten duet jsme už z repertoáru vyřadili…

Říkáš, že jsi nemusel dlouho přemýšlet. Proč tedy právě Inka?

Petr: Protože je skvělá zpěvačka. Nejen technikou – nebojí se totiž výrazu. Má odvahu na pódiu písničku prožít. A v kombinaci s vynikající technikou to má za následek koncerty jako třeba na letošní Folkové Růži v kapli, kde Inka zpívala tak, že si lidé chodili pro cédéčka a tekly jim slzy po tvářích.

Inko, znala jsi předtím, než tě Petr oslovil, jeho písničky? Co se ti na nich líbilo?

Inka: Písničky jsem znala, dokonce jsme si se Šantré v březnu 2005 pozvali Petra – tehdy vystupoval sám – jako hosta našeho koncertu. To, co mi nejvíc utkvělo, byla atmosféra, kterou Petr na koncertě svými písněmi vytvořil – intimní, chvílemi veselá, chvílemi běhal mráz po zádech… A pak jsem znala demo, které natočil ve spolupráci s Tomášem Gregorem. Nesmírně se mi líbilo, kam to s Tomášem hudebně posunuli. Díky tomu jsem se i hodně obávala objevit se vedle Petra, protože laťka byla nastavená vysoko…

Když Tamaral vznikal, měli jste oba bohaté zkušenosti s koncertováním a s tvorbou písní. Byla to do začátku spíš výhoda, nebo nevýhoda?

Petr: Z mého pohledu obrovská výhoda. Prostě proto, že člověk už trochu umí být na pódiu, a může se tím pádem plně soustředit na hudbu. Nemusíme se už učit takové ty úplné základy.

Inka: Souhlasím s Petrem – takové ty školácké chyby při veřejném vystoupení jsme si kdysi prošli každý jinde a není důvod je opakovat. Ale neznamená to, že “už víme” – jsme doživotní sběratelé zkušeností a zřejmě nikdy nebudeme dost bohatí…

Petře, porovnej proces vzniku písní v době, kdy jsi vystupoval sám, později v duu Gregor–Sedláček a teď v duu Tamaral.

Petr: Když jsem hrál sám a s Tomášem Gregorem, psal jsem písničky pro sebe. Teď mám mnohem širší možnosti – můžu napsat duet nebo třeba písničku jenom pro Inku. Další prostor pro fantazii.

Jak je to s vašimi dalšími aktivitami dnes? Zvládneš, Inko, zpívat se Šantré i s Tamaralem a ještě si občas zablbnout s Blbítls?

Inka: Zatím je to zvládnutelné, neboť se Šantré máme počet koncertů za měsíc limitovaný. S Tamaralem je to trochu jinak. Letos jsme vzali téměř vše, co se nám nabídlo, abychom se dostali do povědomí posluchačů. Na příští rok už jsme se ale domluvili, že také zvolníme tempo, ať je dost času na tvorbu nových písní, spolupráci se zajímavými lidmi, čas na hudební a lidská setkání. A protože projekt Blbítls právě prodělal ve Vsetíně na Valašském nákypu svou derniéru, rozdělím ušetřený čas mezi Šantré a Tamaral. Znamená to, že konečně budu chodit včas na zkoušky.

Ty, Petře, jsi ostatní hudební aktivity prozatím opustil. Snad kromě skládání písní pro své kolegy

Petr: Jediná další aktivita je psaní textů pro Mošny. Ivo Cicvárek k nim dělá muziku. Jinak se moje veškeré aktivity omezují na Tamaral. Jediné, co mě trochu mrzí, je, že mám v šuplíku desítky hotových písní, které se pro Tamaral nehodí a klidně by jo mohl hrát někdo jiný. Ale třeba se někdo přihlásí.

Plánujete rozšíření dua na kapelu. Jak bude Tamaral Grande vypadat?

Petr: To není úplně přesné. Tamaral bude zřejmě vždycky existovat jako duo a Tamaral Grande jako velké uskupení kolem nás s Inkou. Jak bude přesně Grande vypadat, to ještě nevíme. Jen víme, že v něm budou samí skvělí muzikanti, kteří naše písničky posunou muzikantsky o obrovský krok dopředu. Momentálně tvoří základ vynikající kytarista a hráč na foukací harmoniku Pavel Kovačka (kdysi např. Janis Joplin Revival, v současnosti hraje i v kapele Jazzibaba), který se už na tvorbě Tamaral podílí i autorsky. A jednáme s dalšími muzikanty, kteří většinou pocházejí z nefolkových vod.

Inko, v Tamaralu i v Šantré pro tebe píšou texty muži. Dokážou se trefovat do tvého cítění? A pracuje se ti lépe s Petrovými, nebo s Dušanovými texty?

Inka: Dušan i Petr to dokáží naprosto spolehlivě a aby byl výčet úplný, musím do této společnosti přizvat i Jardu Síbrta. Nechápu, jaký čudlík v sobě při psaní pro holku zmáčknou, ale dovedou přesně vystihnout okamžik, emoci, příběh, atmosféru… Srovnávat, s jakými texty se pracuje lépe, nelze. Rozdíl je spíš v přístupu. Se Šantré jsem na hledání mezi řádky více sama, s Petrem si naopak o jeho textech hodně povídáme – jdeme do hloubky a hledáme, co všechno se tam skrývá.

Kolik vystoupení jste jako Tamaral stihli ve své první festivalové sezóně a na jaké akce byste se rádi vydali příští rok?

Petr: Mezi dvaceti a třiceti vystoupeními. Na příští rok už teď máme obsazených asi osm termínů. Už v lednu budeme ke slyšení na Notování pod Vyšehradem v Praze a Zpívání na schodech v Jindřichově Hradci, během roku pak na iFolk Jamu nebo třeba Amfolkfestu ve Vsetíně. Samozřejmě bychom si stejně jako letos moc rádi zahráli na Zahradě, Folkové Růži i Prázdninách v Telči.

Vím, že máte několik verzí výkladu slova Tamaral. Kterou nabídnete našim čtenářům?

Petr: Naši nejoblíbenější. Tamaral je totiž peruánský název pohádky, kterou u nás známe jako Kráska a netvor. Kdo někdy byl na našem koncertě, pochopí na první pohled.

Milan Tesař
Folk & Country 1/2008

Tamaral:
Petr Sedláček: hudba, texty, zpěv, kytara
Inka Tognerová: zpěv

Co je Tamaral ve skutečnosti?
Jednu verzi nastínil Petr Sedláček v rozhovoru. Dále Tamaral může být:
 

samice jelena lesního kavkazského (Cervus elaphus maral)
tajemná dívka Tamara L.
španělské víno

zpět na seznam rozhovorů

HOME

 
 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.