“Oni jsou krásní, já skládám písně”

Než si začneme povídat o celé kapele, pojďme si představit jednotlivé její členy. Ondřeji, ty sám jsi začal psát písně už v 80. letech. Vzpomeneš si na své první skladby? O čem byly? A jak se lišily od současného repertoáru kapely?

Pravda je skutečně taková, že první písničky jsem začal psát už dříve. A snad si částečně pamatuji i jednu z těch prvních. Kdysi jsme si my v Pranic vládnoucí kytarami své první písničky hráli navzájem. Jak jinak, byly o našich prvních láskách. Ale z let osmdesátých jsou i písničky, ke kterým se už hlásím. Nakonec z více než tří desítek písní, které má dnes Pranic ve svém repertoáru, pocházejí asi tři právě z let osmdesátých.

Já jsem se s nimi seznámil ještě dříve, než byli manželi, v 90. letech na Rychnovsku. A pak jsem je oddával. To bylo nádherné, unikátní – společná svatba dvou bratrů a dvou sester. A také jsme si v kostele hráli: kytara, flétna, housle. Ale už předtím, právě v kostelích, začalo naše společné hraní a zpívání.

My spolu s Dekym sportujeme v partě bývalých i současných basketbalistů (já jsem bývalý, on současný). A vím, že hrál na basu v takové divoké, ale příjemné kapele. Když jsme se na jaře 2005 hlásili na Konkurs Zahrady, hledali jsme basistu a on se přidal. To byla naše šťastná chvíle, ne?

To byla další šťastná chvíle. My se s Míťou známe už ze 70. let, právě z doby, kdy hrával s Bohdanem. On později emigroval. A na začátku letošního roku se objevil v Turnově a nyní zde žije. Po mnoha letech oprášil flétnu a je s námi.

František zhudebnil některé texty, Alena má také svoji písničku. Uvidíme do budoucnosti. Jinak aranže jsou povýtce kolektivním dílem. Abychom to trochu odlehčili, máme to rozdělené asi takto: Oni jsou mladí a krásní a já skládám písničky.

Nemluvil bych o vzoru, ale právě o inspiracích. Jako kapela nemáme žádnou představu, jak bychom měli vypadat a znít – kromě jediného, že bychom měli být lepší, vyhranější atd. Já jsem vyrostl na písničkářích, které jsem poslouchal už před těmi lety. U nás Kryl, Merta, na západ Simon, Dylan nebo také Cat Stevens a na východě byl pro nás objevem Bulat Okudžava. A dnes? Každá dobrá písnička, která o něčem vypráví.

Já bych to trochu obrátil. Smím? Já jsem farářem proto, že mám určité porozumění světu a životu. A tento můj přístup je patrný i v písničkách. V některých se objevují biblická témata. Ale u kterých písničkářů tomu tak není? Ne všichni v kapele sdílíme stejnou míru víry. To je tak asi nejvíc, co mohu říci. Protože kdo může “měřit” víru druhého? To už vstupujeme do prostoru tajemství. A tam taky mířím někdy ve svých písničkách.

Na svém kontě máte zatím jedno demo plus živou nahrávku z Proglasu. V současné době však pracujete na svém prvním oficiálním CD. Jak jste s nahráváním daleko?

Jde to zatím pomalu. Ke zvukové režii jsme přizvali Mirka Ošance a v říjnu a listopadu bychom měli pokračovat ve studiu Českého rozhlasu v Ústí nad Labem Do Vánoc to hotové nebude. Naším problémem je, že jsme všichni dost vytíženi i jinak. Abychom se na týden zavřeli do studia, to prostě nejde.

Jak často se vám daří vystupovat živě? A jak často koncertuje kompletní (např. recitál na Mohelnickém dostavníku jste odehráli bez Alenky Tomášové)?

Myslím, že živých vystoupení máme přiměřeně. Loni jich bylo za celý rok 26 a letos to bude podobné. To je průměrně dvakrát do měsíce a to jde. Ne všechny nabídky přijmeme. Pokud jde o sestavu, máme v zásadě dvě možnosti: bez Míti jako dříve, nebo bez Alenky, když to nejde z rodinných důvodů. Nejraději ale hrajeme všichni a to je ve většině případů. No a vedle toho si já občas zahraji i sám.

Každopádně bylo. Navzdory první takové zkušenosti a přiměřené “trémě” jsme si dobře zahráli a nahrávka je lepší, než jsme si mysleli.A pak naše písničky slyšeli jistě i ti, kteří nás dosud neslyšeli.

Krásně jsi to nazval: úspěšná účast. Někdo by řekl vítězství, ale v písničkaření není vítězů a poražených. Toho ocenění si vážíme a nadto jsme dostali odměnou jeden natáčecí den ve studiu AWR v Praze zdarma a udělali materiál na dvě písničky.

Jaké jsou v Turnově, kde žijete, podmínky pro folkové kapely? Máte si kde zahrát?

V Turnově, patnáctitisícovém městě, je neuvěřitelně pestrá hudební scéna. Několik jazzových kapel, několik rockových, několik country kapel, popové, funkové a já nevím co ještě, ale vlastně jedna jediná našeho typu. A proto bychom hráli a hráli. V Turnově a okolí musíme odmítat – slušně, ale přece. Hlídáme si, abychom v Turnově hráli maximálně tak čtyřikrát do roka. Pak se na nás mohou příznivci těšit a přicházejí v hojném počtu. Pořádáme také svůj program Slyšeti Pranic a hosta.

složení kapely:
František Tomáš – kytara
Alena Tomášková – akordeon
Ondřej Halama – kytara
Jan Dékány – baskytara
Míťa Meier – flétna

Internetové stránky: www.pranic.cz

Milan Tesař
Folk & Country 1/2008

HOME