Muzika ve 3B brýlích

„Cto mááš?“ Cedéčko s muzikou. „A máš to ve tči dé?“ No, tohle je tři Bé. – Takto by podle webových stránek vydavatelství Indies Scope mohl probíhat fiktivní rozhovor dvou malých fanoušků nad novou kompilací dětských písní Bongo BonBoniéra. I když se projektu zdánlivě účastnili nám všem dobře známí interpreti jako Cymbelín, Ivo Cicvárek s Ladou Šimíčkovou, Žamboši, Monty, Čankišou, Zuby nehty nebo Vodňanský & Skoumal, ve skutečnosti celé album nahrála kapela složená ze tří kreslených postaviček. Best Boy, Bongo a Bibi nosí různé brýle a jedny z nich najde posluchač v bookletu alba, který po výtvarné stránce zpracoval Rudolf Brančovský z Poletíme? O projektu 3B hovoříme nejprve s vydavatelem Milanem Pálešem (Indies Scope) a poté i se samotnými kreslenými protagonisty.

Rozhovor s Milanem Pálešem

Jak vznikl nápad vydat album nových písní pro děti? Inspirovali jste se nějak staršími projekty jako Havěť všelijaká nebo Kašpárek v rohlíku?

Alba dětských písní vydáváme již od počátku Indies Records. Jako první projekt pro děti jsme myslím vydali album Dítkám od kapely Zuby nehty, které teď mimochodem vyjde v reedici. Ale k vydání Bongo BonBoniéry mě spíše inspirovala loňská zkušenost s přípravou a vydáním alba Ztracený ve světě, což byla pocta Oldřichu Janotovi. Práce na sestavení alba mě velice bavila, a tak jsem zkusil pro naše kapely vymyslet nové téma.

Na albu Bongo BonBoniéra sice účinkují především interpreti ze stáje Indies Scope, ale jsou tam i další (např. Monty). Jak probíhal výběr a jak znělo zadání, které jste muzikantům dali?

Zadání bylo skoro stejné jako u alba Ztracený ve světě. Oslovili jsme naše nebo spřízněné kapely a muzikanty, aby složili nebo vytáhli ze šuplíku a nahráli píseň určenou dětem. Spousta kapel má písně složené na dětskou desku, ale většinou jich nemají tolik, aby to stačilo na celé album. I proto vycházejí různé dětské kompilace jako zmiňovaná Havěť všelijaká. Myslím, že děti mají rády, když CD obsahuje písně od různých kapel, protože pak je album pestřejší.

Vedle úplných novinek album obsahuje i skladby, které se už objevily na starších nosičích (např. Pingu hop od Dva nebo Kobylka od zmíněných Zubů nehtů). Proč se nejedná jen o nové písně?

Pro zařazení každé starší skladby byl trochu jiný důvod. Některé jsem tam chtěl mít od počátku, například právě Kobylku od kapely Zuby nehty nebo Jaro od Tatabojs. To byly nejoblíbenější písně mých dětí, které jinak celá alba moc neposlouchaly, protože byla náročnější. Chtěl jsem tedy vytáhnout písničky z alb pro dospělé a dát je poslechnout dětem, což je příklad Radůzy. Kapela DVA v době, kdy se připravovalo album Bongo BonBoniéra, nahrávala své vlastní CD HU, a proto neměla čas nahrát ještě novou píseň. A protože DVA nesmí na dětském albu chybět, vybral jsem z jejich první desky velmi hravou píseň Pingu Hop. Stejně tak na dětském albu nesmějí chybět legendy Petr Skoumal a Jan Vodňanský. Jejich píseň Naše pračka s textem v severomoravském nářečí je skvělá.

Album Bongo BonBoniéra nakonec nevychází jako kompilace různých interpretů, ale „postavili“ jste fiktivní kapelu 3B. To mi trochu připomíná slavnou komiksovou skupinu Gorillaz. Čím se od sebe liší?

Kapela 3B vznikla, až když jsem uviděl první návrhy obalu od malíře Rudolfa Brančovského. Tři písmena B v názvu Bongo BonBoniéra se stala názvem alba a název alba se stal názvem kapely. A protože všechny děti teď ujíždějí na filmovém formátu 3D, přidali jsme k CD speciální vystřihovací brýle 3B, se kterými je poslech alba ještě lepší než ve 3D, protože je nosí i kapela 3B. Součástí CD je také volná vstupenka do dětského zabavního centra Bongo v Brně nebo ve Zlině.   

Budou 3B koncertovat?

Kapela je zatím pouze virtuální (ve formátu 3B). Koncerty tedy zatím nehrozí, ale na léto chystáme Bongo festival, na kterém se možná kapela 3B objeví. A je jasné, že na kytaru bude hrát Best Boy, na bicí Bongo a na basu bude hrát Bibi, podobně jako je to u Pixies nebo Sonic Youth.

Album 3B není váš jediný projekt pro děti. Máš už za ty roky vydavatelské činnosti vyzkoušené, jak by měla vypadat dětská píseň, aby ji malí posluchači přijali?

Myslím, že zkušenosti s dětskou písní mám spíše z domácího nechtěného opakovaného poslechu. Všechny moje děti si vždy z alba vybraly dvě až tři písně, které potom pouštěly stále dokola až do úplného „zvládnutí“. Děti jsou ale v tomto výběru nevyzpytatelné, nedá se předem jednoznačně určit, co je zaujme. Někdy je to zpěvný melodický refrén, podruhé rytmická jednoduchost a pravidelnost a jindy jenom bláznivý veselý text. Děti k poslechu přistupují spontánně a bez předsudků, bez znalosti interpreta, prostě je to musí bavit a něčím zaujmout. Kdybych věděl, co to něco je, byl bych určitě nejpopulárnější a nejprodávanější interpret dětských písní. Slavnější než Skoumal, Dáda nebo Kašpárek v rohlíku.

Milan Tesař (Radio Proglas)
Folk 12/2010

Rozhovor se skupinou 3B

Na desce vám to neuvěřitelně ladí, skoro to vypadá, že už se musíte znát hrozně dlouho. Kdy jste se dali dohromady?

Bibi: já už si ani nevzpomínám. Ve školce?

Best Boy: To muselo být snad ještě dřív, já si vzpomínám, že první den jsme šli do školky všichni tři dohromady.

Bongo: Jo, já to vidím jako dneska. Vždyť my jsme se seznámili hned v porodnici. Byla to taková bílá místnost plná děcek, co děsně řvaly, a mezi nima čas od času zazněl jeden čistej tón. Teda byl by čistej, kdybych měl hudební sluch. A mě hrozně vytáčelo, jak všichni ti ignoranti nedokázali pochopit, že by si ho mohli vychutnávat. A tak jsem mlátil už v tý době fakt hodně dobře rytmicky do šprušliček svojí postýlky, aby dali pokoj… Tehdy jsem poznal, že bubny budou pro mě jasná volba. A pak do toho Best Boy začal chrčet takovým hlubokým chraplákem. Jo, nakonec se nám to povedlo. Všechny ty děcka si postupně odnesli jejich rodiče a zůstali jsme tam jen mi tři. Byly to fakt těžký začátky.

To věřím. Pro vás si tehdy rodiče nepřišli?

Bibi: Nás přinesl čáp a pak někam frnknul.

Best Boy: Jsou to děsně přelétavý potvory, navíc to bylo v době, kdy odlítaj někam do Afriky. Tak nás jen vysadil a pádil. Pak jsme se dozvěděli, že ho snědli nějací domorodci. Prý jim chudák ani moc nerozuměl.

Bongo. Mluvili nějakou divnou řečí, tuším, že se to jmenovalo činky nebo tak nějak, ale moc si jich tenkrát nepochutnalo. To by člověk neřekl, takovej velkej pták, ale sotva se z něj nají dva.

To jste neměli zrovna pohodové dětství. Jak jste vůbec přežívali? A odrazilo se to pak nějak ve vaší tvorbě?

Bibi: Ale ne, všechno to bylo v pohodě. Byli jsme na Facebooku, teda kromě Bonga, který byl na začátku chvíli na Twitteru. Individualista… Nevěděl, že tam nemůže postovat ani fotky a videjka. Však brzo přilezl. Našli jsme si tam fakt super kámoše a kámošky.

Best Boy: To ti byl trapásek, když jsem si tam domlouval první rande. Se to nakonec nějak zvrtlo a ta holka mi dala kopačky. Prej jsem trapnej, že tam rozebírám, jakou barvu mají její oči. Tak co s ní. Ale kluci to lajkovali a komentovali, jakej jsem bejk.

Bongo:  A jak ses ptal, jestli se to nějak odrazilo v naší tvorbě, tak asi jo. Hned odmalička jsme na sobě začali fakt tvrdě makat, protože jsme věděli, že dotáhnout to někam, není vůbec jednoduchý. Ještě, že jsme hned všichni věděli, kam to chceme dotáhnout. Že chceme dělat v showbyznysu, že chceme dělat muziku.

Bibi: Já teda ne.

Bongo: Ale jojo. Až teda na tu chvíli, kdy se tě snažili přesvědčit, abys hrála Šmoulinku.

Bibi: Jo, byla jsem tam tehdá za hvězdu. Na konkurzu tam byla ještě Chýlková, Bohdalová a Hanychová. Ty jo… A vybrali zrovna Agátu.

Best Boy: Jo, a Bohdalka hrála v prvních pár dílech taťku Šmoulu. Pak ji vystřídal Chuck Norris.

Zajímáte se o politiku?

Bongo: Jo, teď jsme byli volit, jenže jsme přišli do místnosti, oni nám dali lístky a tak jsme se tam hledali, že se zvolíme. A my tam vůbec nebyli. Tak jsme šli radši na koncert.

Best Boy : Ty jo… A fakt si myslíš, že jsme guru? Asi jo, ty naše brýle… To je paráda. Viděls nás v nich? Já jsem tuhle koukal na jeden náš koncert. A pustil jsem si to asi padesátkrát. Jak to říct… zkus si je nasadit… to je, co? Když se přes ně koukáš, hned vypadáš božsky. Já ti řeknu, tak hustě sebevědoměj jsem snad v životě nebyl. Kam se hrabe 3D… tuhle jsem potkal Shreka a když mě ve 3B brýlích viděl, splasknul jako bublina.

A jak vůbec skládáte?

Bongo: Jak jako skládáme? Hudbu? Nic zvláštního. Normálně si sednem k počítači, namačkáme nějaký tlačítka a ono to něco zahraje. No a Bibi do toho něco zazpívá. Akorát to teda před tím ještě proženeme takovým prográmkem, co má v sobě všechny písničky, abychom viděli, jaký písničce se to podobá.

Bibi: Ono to stejně nemá cenu moc vymýšlet, protože stejně už všechno někdo složil. Ale větší jistota je, když je ten člověk už mrtvej.

Takže vy studio neřešíte?

Best Boy: Ani ti ne. My nejsme zrovna studijní tipy.

A když zkoušíte na koncerty?

Best Boy: To nemusíme… Vždyť jsi nás viděl s brýlemi, ne? Jak jsme byli skvělí. Ale hrajem hlavně pro lidi, to jako jo.

Bongo: Já ani moc ne, já chci hrát hlavně to, co baví mě. Že se to líbí lidem, je skvělá věc, ale i kdybych hrál jen tak do kapsy, dělal bych to rád. Víš co, nejradši ze všeho mám ten skvělej pocit sladění se s partou. Když tak stojíme na tom pódiu, na hlavě 3B brýle a víme, že nám to šlape. To bych nevyměnil vůbec za nic. Je to tak čistej pocit, jako nic jinýho. A myslím, že ostatní to mají taky tak.

Bibi: Jasně, ale bez lidí by mě to nebavilo. Já se jim hrozně ráda otvírám a myslím, že to oceněj. Třeba teď na Slavíku.

Bongo: Ty jo, ono už se to hrozně blíží, jsem hrozně nervózní. My těm Kabátům ukážem, kdo je tady pán. A Bibi jsme nominovali na zpěvačku roku.

Bibi: Ale to když bych náhodou nevyhrála, asi by mi to nevadilo. Já jsem přece jen součást kapely. Jako bylo by to hezký, ale že bych to brala nějak vážně.

Best Boy: Akorát nás teda naštvali organizátoři, protože se prý kreslený postavy nějak vylučujou z pravidel. Tak jsem jim tam napsal, že to jako neberem a že vznášíme protest, že se odvoláme k prezidentovi. A dopadlo to dobře. Napsali, že to je irelevantní.

Irelevantní ale znamená neplatný, ne?

Best Boy: Fakt? A sakra. No, to ale stejně asi neva. Máme v plánu vyhrát Grammy a stejně jsme se dozvěděli, že nás nominovali na Oscara.

Bibi: Jo, akorát teda za animaci. Takže si zase s Glenem a Markétou nepotykáme.

Co říkáte na stav hudebního průmyslu?

Bongo: My tohle vůbec neřešíme.

Bibi: Ale jo, říkali jsme si, že to budem řešit, ne? Když za náma tuhle přišla Máňa, že jí Tonda zase přitáhnul nějakou Lady Gaga…  Ona je děsně žárlivá. Tak jsme si řekli, že s tím něco uděláme.

Bongo: No to máš pravdu… Tak jo, ale před tím jsme to neřešili, ale určitě za všechno může internet, včera to říkali ve zprávách… my jsme se taky přidali k té organizaci Hudba pro všechny bez rozdílu.  Já myslím, že to je moc hezká věc. Proč by měla patřit jen bohatejm, že jo.

Best Boy: Ale to ilegální stahování, to je úplně hrozný. Proti tomu jsme jednoznačně.

A jaký máte další plány? Bongo BonBoniéra je hotová. Vymýšlíte už, kam se dál posunout?

Best Boy: Hele, teď se nám ozval starej kámoš Android, že prej pro nás má nějaký aplikace, nebo co… Jsme to v kapele dlouho řešili a myslíme si, že to není vůbec marnej nápad bejt aplikovaný.

Bibi. Jo, já teorii nesnáším.

Bongo: Teď hlavně chceme hrát. Chystáme křest desky a bude to takový sladký, ale víc neprozradíme, aby byli fanoušci trochu napnutí a aby vůbec přišli.

Bibi: A můžem fanouškům něco vzkázat?

Jasně.

Bibi: Lidi… Bez vás ta muzika nemá vůbec cenu. My bysme bez vás nebyli vůbec nic, tak jsme vám chtěli říct, že si vás vážíme a že jste pro nás to nejdůležitější, co nás kdy potkalo. Máme vás hrozně rádi. Víc než Lucka Bílá.

Bongo: Ty potvoro, ty toho slavíka za nejlepší zpěvačku chceš a ne, že ne.

Bibi. Tak ses měl taky přihlásit. Na zpěváka.

Bongo: To by stejně nemělo smysl. Jednak nezpívám, ale hlavně, ten Goťák to bude dostávat ještě pět let in memoriam.

Pro Indies Scope a časopis FOLK připravil Roman Hřebecký
Folk  12/2010 

HOME