Ořešák byl založený asi proto, že jsem už od svých šestnácti let, kdy jsem začal poslouchat folkovou hudbu třeba v Radioportě, začal i skládat písničky. Napadlo mě, že bych mohl udělat nějakou kapelu, která by je hrála. Jako gymnasistovi se mi to sice nepovedlo, ale na vysoké škole jsem se o to začal starat víc, nejdřív vzniklo jakési duo s kamarádem, které bylo součástí různých občasných sdružení, scházejících se doma či po klubovnách a hrajících jen pro sebe, ale logickou cestou asi po třech letech z toho vzešla kapela. Intuitivně asi od začátku akustický folk. Zdůrazňovat jsem to ale začal asi až v polovině devadesátých let, kdy podle mého se folk začal výrazněji rozdělovat na akustickou a folkrockovou větev.

Je to hezké slovo a líbilo se mi.

To je sice pravda, ale my je zatím stejně nemáme. Co se týče těch kořenů, tak za patnáct let prošlo kapelou asi pětačtyřicet lidí, počítám-li ty, kteří v kapele vydrželi alespoň dva, tři měsíce.

Asi bývalé členy urazím, ale spíš ne. Což neznamená, že by si nezahráli v dobrých amatérských kapelách. Nejznámější asi je Jana Vaculíková, která u nás hrála v devadesátých letech a vystudovala později muzikálový zpěv, takže se občas objeví na plakátech muzikálů.

Bude jich hodně, ale i když jsem to počítal, je odpověď nejednoznačná. Něco jsem složil, a jsem si toho vědom, zapřít to nemůžu, ale prostě se to nepovedlo tak, abychom to hráli a abych se k tomu tudíž veřejně hlásil. Veřejně hrajeme nebo jsme hráli asi tak padesát písniček.

Základ drží pohromadě tři roky. Drobné změny přicházejí. Já si ty sestavy čísluji, za novou označím takovou, kde se vystřídá alespoň polovina členů. Toto je Ořešák číslo jedenáct, a musím říci, že v devadesátých letech se to obměňovalo mnohem častěji než teď.

Především v Brně, nějakou výměnou občas i jinde. Hraní moc není. Zkoušíme ale téměř pravidelně jednou týdně. Výhodou akustického folku je, že se dá zkoušet u někoho v bytě.

Moc, ale bavilo to i je, chodili na zkoušky poctivě a pracovali na sobě. Letos v létě mi ale kapela odmaturovala a rozběhla se do všech stran, a navíc teď zrovna měním školu, takže nezbývá než doufat, že se mi podaří zase něco podobného založit.

Ve srovnání s osmdesátými lety jí je asi procentuálně míň. Domnívám se ale, že vždycky zůstane určitá část kapel, které jí budou dávat přednost a k nim i určitá část publika, které ji bude vyhledávat. Ať už výhradně nebo příležitostně. Má tedy smysl ji dělat a organizovat.

Nápad vznikl v létě 1998, ujal jsem se toho organizačně, název vymyslel Bob David, tehdy Ořešák, dnes Žakéři. Téhož roku se konal první ročník, povedl se, a já se rozhodl, že jej zaměřím tak, aby diváci věděli, na co žánrově jdou, i pokud neznají názvy kapel. Tak vznikl nápad udělat přehlídku akustických folkových kapel.

Protože Folkový oříšek se vlastně kryje s narozeninami kapely, uvažuji, že se na něm letos objeví jako hosté Ořešáku i naši někteří bývalí členové. Jistěže ne všichni, protože to chce něco nazkoušet a některé ty sestavy nebyly tak muzikantsky kvalitní, aby to šlo rychle a spolehlivě. Pokud jde o jiné možnosti, jak oslavit narozeniny, některé nahrávky z devadesátých let mám jen na kazetě, takže vyrobit nějaké vzpomínkové CD by asi bylo dost technicky složité.

Ořešák v současné době vystupuje v sestavě:
Eva Budinská - zpěv, flétna, rytmika, bodhrán
Lenka Nováková - housle, zpěv
Vojtěch Krybus - kytara, zpěv
Jan Trhlík - flétny, whistle, klarinet
Jakub Slavíček - kytara, zpěv
David Maroš - kontrabas

HOME