Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Rozhovor  
HOME Zpět na seznam

Allan Mikušek: privezieme vám príjemnú akustickú country

Allan Mikušek, v 90. letech asi největší country talent česko-slovenské hudební federace. Upozornil na sebe dvěma duety s Michalem Tučným (což byly jeho vlastní písničky Dážď a Len chcieť/Vždyť víš) a o něco později tím, že si ho Johnny Cash při své druhé a poslední návštěvě Prahy vybral za předskokana. To jsou ale jen třešinky (i když úžasné) pro společenské rubriky: důležité je to, čím si vysloužil přízeň Michala, Johnnyho, mojí a hlavně četných fanoušků. Mimořádně stylovým hlasem, skvěle trefenými countryovými melodiemi, které si sám skládá. Trochu se mi v posledních letech ztratil z obzoru: v Česku vystoupil zatím naposledy snad v roce 2005 na Stodole Michala Tučného v Hošticích, jeho zatím poslední řadové album Šesť strún vyšlo už v roce 2001. Jestli se Vám po něm taky stýská, vezměte tento rozhovor jako pozvánku: v závěru února uvítáme Allana v Čechách na kratičkém turné. Doprovázet ho bude kapela GrassCountry, se kterou hraje od loňského srpna. Zatímco Mikuškova kmenová kapela AM Band je řekněme lehce progresivní, stylové zaměření GrassCountry je popsané jejím názvem: mírný posun bude jistě zajímavý. Ale hlavně se můžeme těšit na Allana Mikuška (zpěv, kytary) doprovázeného vynikajícími muzikanty (Henrich Novák – dobro, Roman Áč – banjo, zpěv, Jaro Rakay – elektrický kontrabas, zpěv, Juraj Chalabala – bicí).

Myslím, že naposledy jsem vás v Praze slyšel na společném koncertě – nebo by se asi dalo říct i v duu – s Petrem Kocmanem. To se mi hodně líbilo: spolupráce nejlepších countrymanů našich zemí… Už je to definitivně pasé? Nebo proč to není k vidění častěji?

Koncerty s Peťom Kocmanom boli a dúfam, že aj niekedy ešte budú, vlastne také “počiny” a nie plánované koncerty. Je to super, keď sa s Peťom dáme dohromady a niečo také vznikne. Pasé to v žiadnom prípade nie je. Ako sa u nás na Záhorí hovorí: never say never... hahaha!!!

Ono je o vás vůbec nějak méně slyšet než v 90. letech. Sedm let od poslední řadové desky – to je dlouhá doba. Nemáte nové písničky, nebo chuť točit desky?

Tak na túto otázku je veľmi ťažké odpovedať kvôli tomu, lebo by som musel byť dosť osobný, to znamená, že by som musel odhaliť svoje súkromie a byť troška ostrý k veciam týkajúcim sa celkovo hudobnej scéne tu na Slovensku a hlavne k organizátorom. Hudby mám kopec, len texty akosi viaznu niekde vo mne a to čo dám na papier, sa mi nepáči. Po vydaní posledného radového albumu som si povedal, že si dám malú pauzu , ale veci sa vyvinuli tak, že som začal vidieť a brať veľa vecí inak ako dovtedy, ale na muziku a mojich fanúšikov som nikdy nezanevrel a nikdy nezanevriem.

Ale nejde jen o desky, že. Podle vašich webových stránek jste loni hrál v průměru tři koncerty za měsíc. To není až tak moc. Bylo to tak i v předchozích letech?

Nebolo, ale keďže moja cena nepatrne stúpla od cien amatérskych kapiel, som pre slovenských organizátorov veľmi drahý. Aj keď môj honorár je asi tretinový od českých kapiel, tak tie sú pre slovenských organizátorov omnoho zaujímavejšie ako moje koncerty. Česť výnimkám.

Kromě vystoupení s AM Bandem jste řadu těch koncertů odehrál sám…

To je práve kvôli tomu, čo som už spomenul. Muzika je pre mňa moja práca, ktorá ma živí, a aby som hral, teda zarábal, musím niekedy, aj keď to robím vždy nerád, vystúpiť sám, lebo by to bolo pre organizátora drahé.

Když zrovna nehrajete, píšete ještě pro jiné? Vzpomínám si, jak jste napsal s Jamesem Deanem Hicksem The Reason I Dreamed; v té době to vypadalo, že budete dodávat materiál na desky pro nashvillské interprety. Jak je to teď s vaší tvorbou?

Momentálne spolupracujem s troma úžasnými ľuďmi, s ktorými oprašujeme moje staré veci, ale aj robíme na nových pesničkách. Sú to Peter Dula z Košíc, známy ako leader skupiny Veslári, textár a vydavateľ z Nashville Mark Trail a skladateľ a úžasný úspešný spevák z Austrálie Wayne Law. Pesničku Waitin‘ For The Rain známu ako Stádo sme už ponúkli a aj si ju vypočuli traja známi speváci Joe Diffie, Randy Travis a Tracy Lawrence. Posledný dvaja o ňu prejavili záujem a je možné, že ju niektorý z nich čoskoro uvedie na svojom albume. Ale pre zahraničné rádiá tie pesničky nahráme aj ja s Petrom Dulom.

Vaše sólová diskografie není vzhledem k vašim schopnostem příliš dlouhá. Ale zase máte mimořádně velké množství spoluprací - desek, na kterých jste se “jenom” nějakou částí podílel, nebo vůbec obecně spoluprací. Není to nakonec tak, že vedle sebe potřebujete někoho, kdo vás inspiruje, nabuzuje, třeba i trochu postrkuje? Že vás spolupracovat s celou řadou osobností baví víc, než popohánět svoji sólovou kariéru?

Rád spolupracujem s ľuďmi, ale nie na takej úrovni, že by som chcel robiť s ľuďmi, aby som mal niekoho známeho vedľa seba a ako sa hovorí “vozil sa po niečom chrbte”. Naopak takýto prístup nemám rád. Bolo mi ponúknuté vystupovanie so známym českým spevákom, s ktorým som mal urobiť zopár aj finančne zaujímavých turné po Čechách a Slovensku, ale odmietol som to. Nie však preto, že by sa mi nepáčila robota toho speváka, ale práve kvôli tomu, že by som sa “len viezol”. Cieľom každého muzikanta a speváka by malo byť to, aby ľudia chodili na jeho samostatné koncerty. Bohužiaľ vďaka kvantám festivalov a vystúpeniam na námestiach, kde ľudia nemusia platiť vstupné lebo je to v rámci predstavovania rôznych firiem a projektov, sa kultúra ako taká v ľuďoch vytráca. Pán Horníček raz povedal: “Vody si lidé kdysi vážili, protože pro ni museli chodit ke studánkám mnohdy i kilometry, kdežto teď stačí otočit kohoutkem, aniž bysme udělali více než pár kroků. A stejně je to s naší kulturou…

Přečetl jsem si, že nejnovějším členem Grasscountry je vaše dcera Natália na postu zpěvačky. Pro někoho to může být potěšující skutečnost – rodinné sestavy jsou třeba v americké country časté a populární – někdo se může ušklíbnout: áá, takhle začíná kariéru dcera populární hvězdy...

Keď som pozval Natáliu pred pár rokmi ako hosťa na javisko na Country Lodenici v Piešťanoch , tak rekcia bola presne taká, že si ľudia povzdychli, že áá... známy tatko chce dostať silou mocou dcérenku do bussinesu. Ale keď Natália zaspievala prvú slohu prvej pesničky, tak som sledoval ľudí, ako sa im mení vyraz tváre a keď dospievala, tak boli aj taký, ktorý sa nezdržali a prejavili Natálke standing ovation. Natália si so mnou zaspievala aj na mojom druhom albume Stále hrám v pesničke Deduško Sen. Vtedy mala 5 rokov. Nikdy som ju do ničoho nenútil, aj keď ako hrdému otcovi veľa k tomu nechýbalo, ale sama si určila, že možno raz bude spievať a asi práve nastal ten správny čas. Do GrassCountry prišla v podstate jednoducho. Raz som ju zobral na skúšku kapely a už v nej aj zostala.

Vy jste přišel do GrassCountry taky takhle jednoduše? Co jste si od toho sliboval a jak můžete výsledek hodnotit teď, po několika měsících?

Dlho som sa pohrával s myšlienkou zahrať si country aj v akustickej podobe. No nie preto, že by som sa rockovej country prejedol. To v žiadnom prípade. Tá je pre mňa stále na prvom mieste. S chalanmi z GrassCountry som sa poznal už dlhšiu dobu, pretože banjista Roman Áč a kontrabasista Jaro Rakay sú z Trnavy, kde som sa narodil a do nedávna žil, a dobrista Heňo Novák dokonca dosť podstatný čas mojej hudobnej kariéry hral so mnou v mojej kapele AM Band. Slovo dalo slovo a skúsili sme nacvičiť pár pesničiek a obom stranám sa to zapáčilo natoľko, že sme to spolu skúsili “vyniesť” aj na verejnosť a podarilo sa. Mám z toho dobrý pocit a je to pre mňa milá zmena. Dúfam, že vám privezieme príjemnú akustickú country spojenú s bluegrassom a hlavne dobrú náladu. Tým nechcem povedať, že v Čechách nie je sranda. Naopak, ak dovolíte, trocha vám z nej aj “ukradneme”. Vždy som miloval český zmysel pre humor a zábavu.

Tomáš Hrubý
Folk & Country 2/2009

České koncerty Allana Mikuška:
25.2.2009 divadlo GONG - Praha (A.M. & GrassCountry, host P.R.S.T.)
26.2.2009 Pub u Bizona - Chomutov (A.M. & GrassCountry)
27.2.2009 Hi-Fi Klub Plzeň (A.M. & GrassCountry)
8.7.2009 Starý Dobrý Western - Bystřička u Vsetína (A.M. & GrassCountry)
1.8.2009 Karvinský Totem - Karviná (A.M. & GrassCountry)

 

Sólová diskografie:
Allan (1992)
Stále hrám (1994)

Hviezda na tričku (1998)

Krídla (2000)

Šesť strún (2001)
To najlepšie naživo (2003)

zpět na seznam rozhovorů

HOME

 
 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.