Luboš Malina a 16 nej...

Svým způsobem ojedinělý projekt Country Rádia: na základě ankety mezi členy klubu Country Rádia vytipovat nejoblíbenější trampské písně a natočit je v nových verzích našimi předními, nejen trampskými, ale i folkovými a countryovými interprety pěkně pohromadě na jedno CD. A pak to celé naživo ještě předvést na největším pražském countryovém festivalu Country Fontána. Projekt, který mě vedl k položení několika otázek jednomu z hlavních protagonistů díla – Luboši Malinovi, jehož Malinaband umělce v projektu doprovází.

Luboši, posloucháte Country Rádio?

Normálně neposlouchám žádné rádio. Jen někdy, když projíždím Prahou a chci zjistit, jestli nás někde hrajou, tak si to Country Radio pustím. Většinou jsem zklamán, nehrajou (smích)...

Co říkáte výběru trampských písní, které udělali členové klubu Country Rádia?

Mezi 16 písněmi, které jsou na výběru, je většina i mých favoritů, ale upřímně řečeno by mě nenapadlo je znovu natáčet.

Je tam něco – třeba nějaká píseň - co vás překvapilo – příjemně, či nepříjemně?

Písnička Ruty šuty u mě vyvolala přímo zděšení, ovšem jen do chvíle, než Roberta Křesťana napadlo, aby ji nazpíval Ivan Mládek, a on nabídku přijal. Teda, ne ze bych tu píseň jako dítě neměl rád...

Je to přeci jen jiný žánr, než ve kterém jste vy a vaše kapela doma - jak se vám nahrávalo?

Nahrávalo se skvěle a nakonec mám z toho velkou radost. Jak už jsem řekl, většinu těch písniček mám rád a asi si už taky můžu dovolit nezakrývat sentiment. A s tím žánrem to nakonec není tak docela pravda, vždyť je to jedna škatulka - folk a country.

Totéž o interpretech, se kterými jste při natáčení spolupracoval - překvapil některý?

To je dobře, ze se ptáte, který překvapil a ne který byl nejlepší. Oni totiž všichni jsou nejlepší. Ale překvapil mě Miki Ryvola, kterého jsem před natáčením osobně moc neznal a který přišel, zazpíval a nám bylo krásně... No a když zpíval Zelené pláně, tak jsem prostě uronil slzu...

A jak se těšíte na živé hraní těchto písní na Country Fontáně? Bude to přeci jen ojedinělé a svým způsobem neopakovatelné vystoupení - už pro to, kolik zpěváků se na tom bude podílet.

Abych byl upřímný, tak za vystoupením na Country Fontáně vidím spíš tu dlouhou přípravu, zvukové zkoušky a zkoušky s interprety, než radost z takového setkání. Ale jsem optimista a věřím, ze celodenní přípravy nám zážitek nezkalí.

Diváci na Country Fontáně určitě ocení nejen tento nápad a provedení, ale i právě tu dřinu s přípravou, protože to není jen přijít, zahrát vyzkoušený vlastní repertoár a zase odejít... No ale přeci jen Malina band je  spíše znám jako nositel modernějších směrů v našich žánrech, než jaké při vší úctě představuje tradiční trampská píseň... Necítíte rozpor?

Já bych měl asi objasnit, co to je Malinaband. Dnes už vlastně Druha tráva bez Roberta Křesťana, ale ještě nedávno to byla kapela, kde z DT byl kromě mě jen Luboš Novotný a Emil Formánek. Na basu hrál Petr Vavřík, na bicí Jiří K. Stivín a na klávesy Ivo Viktorin. Ten název dnes vlastně používáme, jen když doprovázíme Pavla Bobka nebo u mimotrávovských aktivit, což je případ i tohoto CD. Takže se od nás můžete dočkat téměř čehokoliv.

Jaký máte vztah k trampingu?

Mezi 19 a 25 lety jsem byl vášnivý tramp. Ne že bych spával pod širákem ve sněhu, ale pravidelně jsem jezdíval na TO Rabiš u Dvora Králové, nebo na Donald v Teplickoadršpašskych skalách, kde se scházela parta skvělých lidí, včetně autora Jižní eskadrony Mirka Skunka Jaroše. Hlavním programem našich setkáni bylo muzicírování a popíjeni rumu z jednoho malého frťana. Ovsem když jsme vyrazili na Brdy, moje usárna byla vždy perfektně sbalena (smích)...

Změnily trampské písničky Malinaband (aspoň pro účely nahrávání CD a vystoupení), nebo se snažil Malinaband změnit ty písně (k obrazu svému)?

Myslím, že je to tak půl napůl, ale věřím, že jsme žádné z písní neublížili.

Jaký máte obecně přístup k cover verzím - teď jste jich de facto vytvořili 16: písně, které jsou chronicky známé v nějakém přesně definovaném soundu, v podání přesného určitého interpreta - i když existují v desítkách verzí a ve stovkách verzí se hrají u ohňů...

Celý loňský rok jsem strávil s cover verzemi. Nejdřív s Katkou Garcia na Wowen Ways a pak s Druhou trávou na Dylanovkách, takže to pro mě není nic neobvyklého. Samozřejmě u chronicky známýych písní je to problém, ale v případě CD 16 nej od TO většinu písní zpívají původní interpreti. Na druhou stranu je fakt, ze u některých hitů není provedení úplně to nejpodstatnější a když bych měl hodnotit řemeslnou stránku věci, tak i nad některými originály jen žasnu a nechápu. Ale o to větší je výzva pokusit se z nich udělat píseň k obrazu svému a to se, myslím, povedlo.

Čím si myslíte, že by měly posluchače zaujmout ty vaše verze?

Myslím, že se nám podařilo vystihnout ducha těch písní. Mě osobně by určitě zaujala deska, kde se na nových nahrávkách sejdou takoví interpreti, jakými jsou Wabi Daněk, František Nedvěd, Miki Ryvola, Robert Křesťan a Ivan Mládek. Víte, tohle není žádný obyčejný, náhodně sestavený trampský výběr, tohle je setkání největších osobnosti tohoto žánru, z nichž někteří zpívají svoje největší hity v novem kabátě. Plus další hosté, jako Věra Martinová v duetu s Wabim, Nezmaři ve vokálech, brácha Pepa Malina na housle a další... Kromě toho předpokládám i skvělý zvuk CD, neboť jsme základy nahrávali ve studiu "V" ve Zlíně, zpěvy ve studiu Good Day v Praze a míchal a mastroval desetinásobný držitel Grammy, Larry Seyer v Austinu v Texasu... Takže: z rodného údolí tisíc mil až do ruty šuty Arizona Texas!