Pod názvem Lisopea se skrývají Lucie Nosová (zpěv, tanec, kytara aj.), Dušan Lapáček (kytara, klavír, bonga) a Míra Balán (flétny, bonga, harmonika, kytara aj.). Název tria vznikl zkrácením z původního krkolomného LightSoulPeace, což odkazovalo k etymologii křestních jmen všech tří členů. Hrají výhradně vlastní tvorbu “s texty zaměřenými na pohádky, tarot, legendy a mýty”, jak hlásají jejich internetové stránky. Ty mají trochu překvapivou adresu: www.dobrahudba.wbs.cz. Více o této zajímavé kapele prozradí všichni její členové plus nehrající kapitán, manažer Jaroslav Foršt.

MB: Já se hudbě aktivně věnuji od útlého dětství, kdy jsem začal hrát na flétnu, klarinet a xylofon a k těmto nástrojům jsem postupně přibral ještě saxofon, kytaru, klavír nebo foukací harmoniku… A protože miluji bonga, pořídl jsem si sadu osmi bong, do kterých se zálibou již několik let buším. Hrát jsem začal v pěti letech sám, pak jsem osm let navštěvoval LŠU, kde jsem hrál v duu, triu a později i v orchestru. Deset let jsem hrál v kapele Blue Apples a v současnosti se věnuji výhradně našemu triu Lisopea.

LN: Já jsem vyrůstala obklopena hudbou. Ve 13 letech jsem začala hrát na kytaru a zpívat, skládat a psát texty. Vystupovala jsem vždy sama až na krátké působení v počátcích kapely Blue Apples.

DL: Ve 13 letech jsem začínal jako samouk na kytaru, v 17 jsem začal hrát na elektrickou kytaru a působil jsem v několika rockových kapelách (Relax, Motor, Osamělý dav). Zakládal jsem Blue Apples a v roce 2004 jsem se vrátil k akustickému hraní. Pak jsme založili LightSoulPeace a tehdy jsem ke kytaře přibral ještě klávesy a bonga.

LN: Ptáte se, jak vznikla? Spíš byste se měl zeptat, proč vznikla. Mirek a Dušan prožívali hudbu podobně jako já. Když jsem je po muzikantské stránce lépe poznala, věděla jsem, že spolu začneme hrát. Bylo to víc než tušení nebo jen přání. Trvalo však nějakou dobu, než se naše cesty spojily ve společném projektu.

DL: Všichni tři jsme se prvně potkali v roce 1996, kdy jsme zakládali kapelu Blue Apples, ve které Lucka působila jako host. Zde se zrodily i naše první písničky. Naše hudební cesty se poté na nějaký čas rozešly, ale myšlenky na společné hraní v triu byly čím dál silnější, až došlo ke založení LightSoulPeace.

LN: Jméno kapely vzniklo podle našich křestních jmen. Překlad – “světlo, duše, mír” – myslím nepotřebuje žádný další komentář. Zkrácený název Lisopea jsme pak vymysleli jako zkratku původního jména, a to především pro snazší zapamatovatelnost.

JF: Já bych dodal, že když jsme nabízeli naše nahrávky vydavatelství, původně nás odmítli jen s ohledem na dlouhý anglický název. V podstatě ani nedošlo k poslechu vlastního materiálu a firma řekla zdvořile, leč rázně Ne!

MB: Hrajeme autorskou hudbu. Výhradní autorkou textů je Lucka a většinu melodií skládá také ona. Aranže jsou pak společným dílem nás tří.

LN: Mé skládání textů a melodií je ovlivněno tím, co se mě silně dotýká, co ve mně vyvolává silné emoce, ať už kladné či záporné. Vždy je to něco, co přitáhne mou pozornost, a je úplně jedno, kde se to objeví – lidé, které potkávám, můj život nebo životy jiných lidí, film, knížka, tarotové karty, poslech hudby, krásný slunečný den nebo hluboká noc… Odevšad může na mě něco vyskočit a říct mi: Slož o mně píseň, já za to stojím! Aranžování je pak opravdu naše společná práce, ale musím také říct, že některé melodie složili i Dušan a Míra.

DL: CD jsme natočili na základě přání našich posluchačů, kteří si naše písně chtěli odnést z koncertů s sebou domů. Je na něm prvotní průřez toho, čemu říkáme “light soul peace music”. Původně jsme chtěli nahrát pouze promo CD, ale nakonec jsme se tomu věnovali dlouho a hodně poctivě, takže vzniklo něco víc. Na základě nadšených reakcí prvních posluchačů jsem se rozhodli nahrávku nabídnout k oficiálnímu vydání některé firmě. Zásluhou našeho manažera se deska dostala mimo jiné k uším Jaromíra Kratochvíla (Indies Happy Trails) a snad nic nezakřiknu, když prozradím, že by měla vyjít i oficiálně.

LN: Naše album stojí na silných emocích, vášni, odvaze jít proti proudu svou vlastní cestou, nenechat se semlít současnými módními trendy, které jsou často proti životu a přírodě. Je to album o hledání svobody a toho, co vlastně svoboda znamená.

LN: Zkoušíme různá místa, ale nejdůležitější je, jací lidé přijdou. Místo je sice také důležité, ale lidé jsou na prvním místě. Nerada bych vymezovala prostor, kam se naše hudba nejlépe hodí, ale vyhovují nám místa, která mají sama o sobě silnou atmosféru a určitou magii – hrady, zámky, tvrze, kostely, kaple. Obecně historické objekty. Ale můžeme hrát i na stadionu, máme rádi změny!

LN: Bylo jich víc. Z poslední doby to byl loňský vánoční koncert. Publikum bylo velice vnímavé a kreativní, byla radost pro ně hrát!

MB: Pokud je v pořádku zvuk a lidé jsou naladěni na naši frekvenci, pak je každý koncert ten nejpovedenější! V letošním roce jsme absolvovali cyklus prázdninových koncertů Kutná Hora magická. Vedle vlastního hraní jsme se podíleli na organizaci večerů, propagaci apod. A to bylo hodně náročné a vyčerpávající.

DL: Aby se koncert povedl, záleží na mnoha okolnostech. Vydařených koncertů bylo víc, ale vybaví se mi třeba naše vystoupení u příležitosti otevření druhého ročníku Svobodné univerzity nebo již zmiňovaný vánoční koncert v Kutné Hoře.

MB: Ideální je ten, který se s námi naladí na společnou vlnu a vnímá to, co se snažíme muzikou vyjádřit.

LN: Že držíme pořád pohromadě a že se nám trochu ohoblovala naše nesnesitelná muzikantská ega!

LN: Naše cíle poznáte, když si poslechnete naše CD. Konkurzy, soutěže a všelijaká předkola mě osobně moc nezajímají.

LN: Mou profesí je výuka angličtiny. A mou další vášní je tanec.

MB: Já se věnuje alternativní medicíně. Především jde o výrobu přírodních léků sestavovaných podle tibetské medicíny Epam.

DL: Já soukromě podnikám. S kolegou vlastním reklamní agenturu v Kutné Hoře. Podnikání, hudba a rodina (výchova dvou synů) – to něco zabere!

MB: Lucka již před 10 lety složila muziku a text podle knihy Alchymista a tehdy značně předběhla dobu. Až v současnosti se totiž podle této knihy Paula Coelha natáčí film. Jinak mne by lákaly filmy podle mýtů, legend, pohádek…

LN: Mně by se líbil jakýkoli film, který má sílu a hloubku.

DL: Film je záznam rozmanitosti života! Líbilo by se mi skládat hudbu k filmu, který si z oné pestrosti dokáže vzít to pozitivní a dobré.

LN: Moje hudební cítění rozhodně ovlivnil, své nadání mám po něm. Trochu nám také radil při nahrávání alba – měl s tím už dost zkušeností. Skládání textů a psaní melodií s ním ale nekonzultuji a v podstatě jsem to nedělala ani nikdy dřív. Nenechala jsem si do toho mluvit.