Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Rozhovor  
HOME Zpět na seznam

Míša Leicht a jeho Leicht Kavalerie

„Dřív jsem si připadal moc malej…“

Míša Leicht, kapelník Copu, oblíbený moderátor letních festivalů a někdejší frontman skupiny Forehand, vydal loni sólové CD s názvem Je to dobrý… nebe je modrý. Písně vznikaly a zrály dlouho; podle bookletu okolnosti Míšu donutily psát písně a texty „někdy před čtvrtstoletím“. Vzhledem k takovým intervalům se ono „loni“ z první věty jeví jako „před několika dny“. A tak jsem se Míši zeptal na několik podrobností o albu, které je stále čerstvé.

Míšo, co tě vedlo k natočení sólového alba? A jak dlouho v tobě ta myšlenka zrála?

Vedl mě k tomu „hlas lidu“… Po rozpadu Forehandu některým posluchačům chyběla ta jiná stránka mé tvorby, písně, které se k Copu až tak nehodí. Pár mi jich přebývalo, a tak jsem se domluvil s Jirkou Maškem z Good Day Records a po půl roce, tedy v lednu 2006, jsme šli do studia. Sólovou desku jsem chtěl natočit už dlouho, ale připadal jsem si na to ještě moc „malej“. (smích)

Počkej, a teď už jsi „větší“?

Nepřipadám si… Ale hraju opravdu dost dlouho a nechtěl bych to propást, třeba tím, že to s přibývajícím věkem budu považovat za zbytečné.

Kdybys měl stručným sloganem popsat, co na albu Je to dobrý… posluchači najdou, jaká slova bys zvolil?

Prosté písně s prostými texty… Veselost a nostalgie… Kousek mého života, nitra, mých přání a předsevzetí To celé v pro někoho možná nezvyklém elektroakustickém hávu.

Jak jsi dával dohromady kapelu, která tě na desce doprovází?

Jednotlivé muzikanty mi doporučil Jirka Mašek, který se sám na albu podílel jako vydavatel, producent, majitel studia, hudebník, fotograf, hoteliér, i „svačinářka“. (A to jsem ještě na některé funkce určitě zapomněl.) Od té doby na jeho doporučení vždycky dám.

Ať nezamluvíme tu kapelu. Se kterým z muzikantů se ti spolupracovalo nejlépe a proč?

Výborně se mi spolupracovalo se všemi, protože jsou to profesionálové, tedy odborníci na slovo vzatí. V kapele opravdu není slabý článek. Vždyť jen základy jsme natočili za dva dny a potkali jsme se vlastně poprvé ve studiu… I když samozřejmě Petra Havrdu znám sto let…

Aranže měl na starosti taky Jirka Mašek, nebo je vytvářela celá kapela? A jakou roli jsi v tom měl ty jako autor písní?

Zhruba polovinu jsem měl v hlavě, zbytek obstaral Jirka a na místě ještě Petr… Jinak samozřejmě pracovala i invence ostatních. Nebylo to tak, že by přiběhl profík, odehrál to „z listu“ a běžel zas dál… Panovala tam ta správná „tvůrčí atmosféra“.

Písničky desku vznikaly řadu let. Přesto – když píšeš, poznáš hned, jestli půjde o skladbu pro Cop, nebo pro sólový (či jiný) projekt? A podle čeho?

Tohle je prověřené časem… Zpočátku jsem písně nijak nerozděloval (padni komu padni), ale nakonec se vždycky ukázalo, kam která patří. Občas za cenu dlouhých pracovních porad v hospodách, barech nebo putykách. Bývaly časy, kdy jsem hrál bigbít a k tomu jsem měl Cop a Forehand a vždycky se to nějak usadilo do té správné kolonky. Teď už mi to jde samo. Dělám to hlavně účelově, podle toho, co je zrovna třeba.

Co tě nejvíc inspiruje při psaní textů?

Všechno, co se kolem mně děje… Myslím, že umím užívat života, takže je pořád o čem psát.

Album vyšlo před rokem. Čemu ses tedy od loňského léta věnoval? Bylo na prvním místě sólové hraní, nebo Cop?

Hrál jsem sólově koncerty i festivaly, představoval jsem a prodával tuhle desku, skládal další písně… Ale na prvním místě samozřejmě zůstává Cop.

Funguje dál kapela, která s tebou nahrávala desku, nebo šlo jen o studiový projekt?

Původně šlo výhradně o studiový projekt, ale díky zájmu pořadatelů se Leicht Kavalerie objeví na několika festivalech u nás a na Slovensku. Je to hodně složité, protože muzikanti jsou dost vytížení, ale ani jeden neodmítl a mají z toho radost.

Říkáš, že Cop je pro tebe stále na prvním místě. Co tedy v současné době kapela chystá?

S Copem připravujeme v pořadí již devátou desku. Příští rok oslavujeme kulaté výročí, koncerty tedy budou v tomto duchu. Letos vyjde DVD z koncertu v Telči, víceméně dárek pro skalní příznivce. Neustále hrajeme a bavíme se tím.

Milan Tesař  

Základní fakta o albu Je to dobrý…

Dvanáct autorských písní Míši Leichta (hudba i texty) v celkové délce 35:31 min.
Nahráno a smícháno ve studiích Good Day Records. Hudební a zvuková režie a produkce: Jiří Mašek.

Účinkují:
Míša Leicht (akustické kytary, zpěv)
Jaromír Čížek (bicí, perkuse)
Petr Havrda (kytary)
Ondřej Podhajský (baskytary)
Petra Kvasničková (klávesy)
David Landštof (perkuse)
Vojta Zícha (rezofonická kytara)
Dan Malczyk (housle)
Marek Poledna (harmonika)
Ondřej Konrád (foukací harmonika)
Ilon Leichtová (zpěv)
Míša Hanzlová (sbory)
Jiří Mašek (klávesy, programování)

pět na seznam rozhovorů

HOME

 
 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.