Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Rozhovor  
HOME Zpět na seznam

Férové písničky z poctivých bioplodin 
aneb S Ondřejem Pečenkou o Kašpárkovi v rohlíku

Ondřej Pečenka byl původně bubeník alternativní kapely Ememvoodoopöká, poté zakladatel projektu Folk3mail, se kterým zatím vydal dvě alba, a nyní protagonista cirkusu nazvaného Kašpárek v rohlíku. Ve stejnojmenné kapele se po Ondřejově boku sešly známé osobnosti z alternativní i komerční sféry, součástí výpravného obalu CD je zpěvník a samolepky, při křtu skákaly děti v “kašpárkovské” posteli. A o co že v Kašpárkovi v rohlíku jde? Přece o písně pro děti, avšak ne “dádovské”, ani “svěráko-uhlířovské”, dokonce ani ne skoumalovské. Kašpárek v rohlíku je nekompromisní a přitom laskavý, punkově ostrý a přitom folkově klidný, ušpiněný od modré barvy, začouzený od smrdících kamen a pošlapaný “ňákými rychlými želvami”. Kašpárek v rohlíku poslouchá Beatles a Offspring. A vznikl v divadle v Českých Budějovicích…

Ondřeji, proč jste se vlastně rozhodl podílet na novém projektu písní pro děti?
Zavinil to David Dvořák, kolínský podnikatel v oblasti béčkového humoru, který jednoho dne zjistil, že má už třetí dítě, a je tedy na čase a v zájmu vnitrorodinné ekonomiky pro ně začít aktivně pracovat. A přitom je pod rouškou zábavy aktivně zapojil do projektu.

Na počátku byly písně pro loutkohru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Jaká byla cesta od nich ke kapele?
Základy jsem nahrál na bázi kytara – bicí/perkuse – pomocný zpěv. S dramaturgem Zdeňkem Jecelínem byla domluvená spolupráce s herci jeho českobudějovické Loutkohry a poté se oslovovali další interpreti. Od jistého momentu se začalo všecko měnit ze dne na den, projekt narůstal, objevovaly se další možnosti, takže teď jsme ve stádiu, že konečně dojednáváme poslední dohody napříč celou planetou Bejbypanku, šije se stan, stavějí se bejbybary, vyrábějí se číra a pak už bude jen všeobjímající veselí, křepčení, výskání a vyhazování dětí nad hlavou.

Co to vlastně je ten Bejbypank?
To je dětský svět postavený naroveň tomu dospělému. Jsme všichni stejní, jenom děti chtějí být dospělé a my zase pokukujeme zpátky po písečku. Na této platformě vznikají férové písničky vypěstované z poctivých bioplodin, které si všichni můžou poslechnout na albu Bejbypank a pochopí. Jednoduše ale Bejbypank znamená svět, jaký ho chtějí děti, a ne svět, jaký chtějí rodiče, aby jej děti chtěli mít. Druhou půlku věty říkám schválně tak krkolomně, aby vystihla přístup, který s radostí obcházíme.

Kdo se na písních na albu Bejbypank autorsky podílel? A jakým způsobem vznikala výsledná podoba skladeb?
Hity typu Strejda Jára nebo Ó škoda přeškoda mají na svědomí herci Loutkohry Jiří Müller a Jiří Šponar, o zbytek jsme se postarali já s Davidem Dvořákem. V několika písničkách docházelo ke kolektivní tvorbě, když se ještě secvičovaly v českobudějovické divadelní zkušebně. A s jednou peckou nám trochu píchli kluci z Offspringu. Kluci, díky. (smích)

Jak se vám podařilo přemluvit k účasti hosty typu Jardy Svobody, Davida Kollera nebo Blanky Šrůmové?
David Dvořák vybral debetní karty. Ne, vážně – David je sice vybírá pořád, ale ne na honoráře. Například s Jardou Svobodou se znal ze středočeských Zásmuk, kde spolu vypili nejedno pivo. Všichni ale vesměs souhlasili na základě sympatií k projektu a svěřené písničky se naučili interpretovat.

Naučili se pouze interpretovat, nebo mohli sami zasáhnout do konečné podoby písní?
Vzhledem k tomu, že jsem naparodoval demozpěv u všech písní já, bylo dokonce žádané, aby hosté zasáhli po svém.

Součástí alba je graficky pěkně vyvedený booklet se zpěvníkem a také samolepky, na webu jsou k dispozici kašpárkovské komiksy. Kdo je autorem vizuální složky projektu?
No to je ostuda, protože my zpravidla zapomínáme na našeho výtvarníka Matěje Němečka a grafického operátora Lukáše Botku! S Matějem, výtvarníkem Kašpárka, jsme se potkali v Budějovicích, ale on pochází z Moravy a směřuje na Prahu. Tak jako se o to snažila nebo snaží i většina herců Loutkohry. Jenom Jiří Müller po úspěchu v šoubyznysu během několika měsíců povýší na osvětlovače jednoho ostravského divadla.

Zaujalo mě, že se na stránkách projektu dá objednat a koupit nejen originální CD, ale také samostatný booklet s prázdným, avšak potištěným cédéčkem. Kašpárek tedy podporuje vypalování?
Kašpárek podporuje každou tvořivost. I sebezničující.

Projekt jste už představili také na pódiu. Zvláště pražský křest prý byl vydařený. Jak probíhal?
To byla náramná legrace. Žirafy štěkaly, voli “ďáli” voloviny, Michal Thomes z festivalu Rock For People si dokonce myslel, že Jardu Svobodu pouštíme z playbacku, protože on byl i při zpěvu schovaný za postranními šálami. Polili jsme Kašpárka dětskýma “šampikama”, postavili jsme uvnitř sálu obří postel (a zase ji složili), děti ležely v peřinách s bejbypankovým povlečením a Márdi z Vypsané fiXy si dodnes trhá vlasy, že tam nebyl. Mimochodem zájemci si můžou na youtube.com pod heslem Kašpárek v rohlíku najít klip k písni O-bla-ky o-bla-ka, který je dojemným sestřihem ze slavnostního večera..


Jaká je další koncertní budoucnost Kašpárka v rohlíku?
Bohatá. Na našem webu www.bejbypank.cz budou pravidelně aktualizovány všechny zastávky celého cirkusu a docela jich přibývá. Ke Kašpárkovi přidružíme další program, vystoupí spřátelené kapely a divadla. Chystáme se i na Slovensko na festival Pohoda pod krycím názvem Gašparko v rožku a naším snem je vystoupit v pořadu Ladí neladí.


Na kterých letních festivalech vás tedy letos uvidíme?
Hlavně na Rock For People, na který Kašpárek doslova míří (však uvidíte) a bude po tři dny okupovat celý královehradecký areál. Pořádající agentura Ameba přilila olej do ohně a pozvala kapelu Offspring. Pak třeba zmíněná Pohoda, Mezi ploty, Letní letná, Natruc, Smržfest a vystoupíme snad dokonce i v brněnském planetáriu – to už bude jen krůček k vystřelení Kašpárka na Mars.

A co třeba vystoupení pro dětské publikum: návštěvy mateřských škol, výchovné koncerty pro školáky apod.? Plánujete něco takového?
Všechno je již v běhu. Jezdíme po základních školách s unplugged-sedavou úpravou, to znamená španělky a židle. Začali jsme v lednu s Márdim na jedné mezinárodní základce v Ostravě. Tam byly kromě našich španělek taky malé Číňanky, Korejky a Indíci. Upozorňovaly nás paní učitelky, že bychom s evropskou kulturou mohli narazit, ale dcera dramaturga ostravské ČT Ráchel Nevínová roztleskala beatlemánii dřív, než jsme vůbec stačili vytáhnout kytary z futrálů.


Jaké jsou vaše dlouhodobější plány? Můžeme se těšit na druhé album Kašpárka?
Ano, před námi je natáčení Kašpárkovy dvojky. Takže trefa do kostičkovaného. A zřejmě vznikne i další divadelní představení.


Kašpárek v rohlíku trochu zastínil váš projekt Folk3mail. Co je v něm nového?
Zdání klame, Folk3mail je jednou z mála fungujících kapel ze stáje vydavatelství Piper Records. V létě budeme hrát například na Trutnově a pokud to dopadne, přisajeme se jako klíště k doprovodnému šapitóznímu programu vedle dalších kapel jako Hm… nebo Traband.

Na závěr, Ondřeji, jedna čistě osobní otázka. Co vy sám jste poslouchal jako malé dítě?
Toho jsem se bál. Na prvním stupni základky skoro výhradně skupinu Elán a dlouho mi to vydrželo. Jsem totiž ve znamení berana.

Milan Tesař
Folk & Country 7-8/2008

zpět na seznam rozhovorů

HOME

 
 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.