Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Rozhovor  
HOME Zpět na seznam

Hořký kafe  - Držitel Krtka ze Zahrady 2008

Nástroje si povídají

…a my jsme si povídali s kafem. S tím Hořkým, které se ze Zahrady vrátilo s Krtkem. Honza Rejhon a Petr Babec, ale to možná už víte z nedávného rozhovoru s nimi. Nedalo mi to a zkusil jsem na to přímo navázat.

Začátkem roku se vás kolega Petr Sedláček ptal, zda vám nevadí, že Krtka vyhraje někdo estrádně zajímavý a líbivý. Jsem zvědavý, jestli vám dotek trofeje v něčem aspoň malinko nezměnil názor...

Myslíme, že se naše slova potvrdila, u diváků vyhrál zaslouženě XindlX. Objevil se člověk s originálním nápadem a interpretací a dopadlo to, jak to dopadlo.

Pojďte mi zkusit okomentovat své tehdejší odpovědi. “To ale má tak být, že vyhraje ten. kdo lidi v tu chvíli nejvíc zaujme” – a drsná otázka na tělo: divácký Krtek na vás těsně nevyzbyl, není ocenění od štábu tak trochu cenou útěchy? Máte pocit, že jste zaujali tak, že si cenu zasloužíte?

Asi jsme zaujali, vloni jsme byli třetí, letos ze šesti druzí, i když to nebylo úplně těsně. Tu cenu útěchy, jak říkáš Honzo, jsme získali v konkurenci 15 kapel a 5 písničkářů. Vzhledem k tomu, že spousta z nich byli dobří muzikanti, je Krtek od redakce plnohodnotným oceněním.

“Pro mě je stejně jejím vrcholem hraní na Zámku pro 50 lidí” – no neříkejte, že vás aplaus kotle nehřál.

To víš že je to naprosto něco jiného než klub pro dvacet lidí, jenže dobrou atmosféru a tvůj spokojený vnitřní pocit po vystoupení nedělá jen velikost hlediště a počet posluchačů. Ano, přiznávám, kdyby byl amfík narvanej k prasknutí a čekal jen na písničky Hořkýho kafe, taky by ta odpověď byla asi jiná, že? (smích)

“...půlka z nich pije pivo a čeká, až vypadneme.” Měli jste takový pocit i letos? A co napřesrok, kdy jako držitelé ceny máte právo na amfík znovu, budete se na to nějak speciálně připravovat?

Tentokrát jsme vůbec neřešili, jestli někdo pije pivo nebo ne. Tak moc jsme se soustředili na rychlé zadrátování a vydrátování podle pokynů, že jsme si nakonec zmatečně ukrátili i vlastní čas. No nic, byla to zkušenost... Myslím že v tomto směru je na co se připravovat. Takže příští rok se těšíme, že si to víc užijeme.

Drsná i romantická

V minulosti jste stavěli téměř výhradně na své tvorbě, podle vlastních slov jste přestali v písních řešit omleté téma vztahů, radši jste zpívali o příbězích z každodenního života. Vydrželo vám to stále? Netáhne vás publikum k tomu, abyste byli romantičtí, nebo naopak hodně drsní?

My jsme nikdy neřešili, jakou máme, nebo bychom měli mít nálepku. Když nás ta píseň baví, může být jak drsná, tak i romantická. I nové písně tomu nasvědčují. Máme teď obojího trochu.

Podařilo by se vám najít úryvek textu některé písně, který by sedl na vás dva a na vaši tvorbu?

...jsou chvíle kdy si říkám že mi už bylo líp...:))

Sólisté a dua bez kapely za zády mají dnes těžkou pozici v boji o posluchače. V podstatě se můžou prosadit jen svou osobitostí a charismatem, což je třeba případ Xaviera Baumaxy či – z nedávných Krtků – Jeronýma Lešnera. Cítíte se být osobití a charismatičtí?

Dost lidí baví poslouchat tu bezpražcovku s lubovkou, to, jak si ty nástroje povídají a jak je to i ve dvou plný a nápaditý. To bychom chtěli zachovat, v tom vidíme i tu osobitost. Taky ještě vlastně máme Honzův zpěv....ehm.

Přinejmenším tím, že často spolupracujete s některými zpěvačkami, se zdá, že vaše tvorba charismatická je. Připadá vám, že hostující muž mohl být podobně přínosný? Nebo k vám dvěma pasuje výhradně ženský element?

V některých písních slyšíme, že chybí ženský hlas, u některých jsme zjistili, jak je krásný klavír. Ale je pravda, že ten ženský element nepřidá jen ten další hlas nebo nástroj, ale pokud se vytvoří správná atmosféra, tak i jakýsi další rozměr.

A jak je to v současnosti konkrétně? V posledním rozhovoru jste zmínili Hanku Kopřivovou a Martinu Trchovou, stále platí obojí?

Stále platí obojí, je to pro nás i pro holky příjemné zpestření a v neposlední a vlastně v první řadě i pro posluchače.

Deska jen pro známé? Ne

Předpokládám, že se za pár měsíců, zejména po zisku Krtka, vyvinuly i úvahy o natočení CD. Kterým směrem?

Úvahy okolo našeho prvního CD mají kořeny daleko staršího data, než je zisk Krtka. Ten nám je určitě nikam neposunul. Jistěže bychom měli rádi nějakou nahrávku na úrovni. Neznamená to však, že jsme stoprocentně přesvědčeni, že je tolik lidí, kteří by si ho koupili, a zároveň víme, že na sobě ještě musíme zapracovat, aby ta nahrávka byla aspoň v našich očích kvalitní. Dělat desku pro kamarády a známé nemá cenu. To hravě vyřeší demo nahrané doma do počítače nebo povedená živá nahrávka.

Není v současnosti formát CD už mrtvý a neprodejný? Sám se přiznám, že při možnosti koupit si docela dobrý film na DVD v trafice za méně než 50 korun, silně váhám, když mám zaplatit za CD několikrát víc.

Nakonec je jedno, v jakém formátu by se nahrávka distribuovala. Protože neočekáváme, že by se nám náklady na CD prodávané za přijatelnou cenu vrátily, tak by se klidně mohlo distribuovat v MP3. Zároveň by to ušetřilo i náklady na lisování a potisk CD a výrobu obalů.

Tak, jak jde život a přibývají roky, člověk často dává víc a víc času všedním starostem, řeší rodinu, bydlení, práci... cítíte, že na vás doléhá něco takového?

Není to úplně jednoduché, ale v těchto podmínkách, ať už se jedná o práci, děti či bydlení, Hořký kafe vzniklo. Nikdy jsme si nedávali nereálné cíle. Je to jen o té chuti a toleranci.

Každopádně při frekvenci našeho setkávání u rozhovorů se možná sejdeme opět v roce 2010. Kde by podle vás mělo být za dva roky Hořký kafe?

Myslíš třeba u bran festivalů s kufrem plným CDéček, které nebudeme moct prodat? :)

Ne vážně, těžko předvídat. Budeme spokojení, když nám to hraní bude pořád dělat stejnou radost, přinese dobré nové písně a aranžérské nápady a lidi na nás budou chodit.

Honza Hučín
Folk & Country 1/2009

www.horkykafe.cz

zpět na seznam rozhovorů

HOME

 
 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.