Dřevěný pop A. M. Úletu

Adamců múzický úlet, zkráceně A. M. Úlet, je folková kapela kolem manželů Honzy a Blanky Adamcových. Zbytek sestavy se několikrát změnil, kapela se dokonce na dva roky odmlčela, aby posílena vstala z mrtvých a znovu se přihlásila o slovo. Vítězství v soutěži Nová tvář na křesťanském festivalu VOX 006 bylo začátkem úspěšného návratu A. M. Úletu na scénu. O minulosti, současnosti i plánech skupiny ze středomoravských Moravičan jsem hovořil s jejím kapelníkem a zakladatelem Honzou Adamcem.

Každá skupina projde různými obdobími. A. M.Úlet hrával v raných dobách písničky víc do folku a právě tato éra je zachycena na prvním CD Bez bubnů a bez trumpet. Experimentovali jsme s flétnami, v kapele byla i druhá zpěvačka, bylo to hodně akustické. V roce 1999 jsme vydali samizdatem druhé CD Kamkoli. Zvuk skupiny byl již posílen o bicí nástroje a klarinet a saxofon. Snažili jsme se odlišit od ostatních skupin a v té době kapely folkového ražení s bicími moc nevystupovaly. Písničky jsme samozřejmě aranžovali s citem, takže nešlo ani tak o nějaký kravál, ale o rytmický podkres. Písničky z těchto desek ještě hráváme, občas je přearanžujeme do nynější sestavy. Myslím si, že tím moc neutrpěly, přestože tam již nejsou bicí ani klarinet.

V letech 2000–2003 měl A. M.Úlet měl v sestavě banjo a jazzovou baskytaru a v repertoáru se objevily i písně z oblasti newgrassu a moderního bluegrassu. Zpívali jsme anglicky, chtěli jsme si “zablbnout” v jiném rybníce. V té době jsme už také měli děti, a tak nebylo moc času na tvoření nových písniček. V letech 2003–2005 A. M.Úlet prošel “rodičovskou dovolenou” a kapela se zúžila na duo (Blanka a já), které příležitostně vystupovalo na různých festiválcích a přehlídkách. V červnu 2005 se kolega z Madalen Honza Dobiáš rozhodl, že si koupí pětistrunnou baskytaru, začali jsme se scházet a jamovat u nás v kuchyni. Zavolali jsme našemu bubeníkovi Radimu Ilkovi, že vstáváme z mrtvých, jestli nechce být také u toho. Slovo dalo slovo, oprášili jsme repertoár a A. M.Úlet se znovu vrhl na festivalová pódia. Mezitím jsem zkusil znovu psát a dostali jsme do žil novou krev.

Odchod bubeníka byl pro nás výzvou v hledání nových hudebních směrů. Víc jsem se zaměřil na techniku hry na kytaru, aranžmá písniček se podřizovalo sestavě, takže jsme minimalizovali hudební stránku a víc jsme se zaměřili na texty. Basista Honza Dobiáš, který se mezitím stal členem A. M. Úletu, nás posunul zase kousek jinam. Kapela dnes hraje ve třech, muzika je průhlednější a vokály tvoříme převážně s Blankou. Občas na koncert pozveme hosta Pavla Kunčara na perkuse, konga a cajón. Dnešnímu soundu A. M. Úletu říkáme s nadsázkou “dřevěný pop”.

Skupina se v říjnu 2006 účastnila soutěže Nová tvář na festivalu VOX 006 a díky úspěchu (cena za 1. místo – den ve studiu zdarma) natočila demosnímek Mezi proudy v ostravském studiu Telepace. Zvuk “Meziproudů” je syrový, přesto jsme se snažili, aby to znělo plně i bez zbytečných vycpávek. Texty se snažíme nedělat prvoplánově, sázíme na fantazii posluchače a každá písnička má různé výklady. Je tedy čistě na posluchači, co mu která píseň asociuje. Jsme s Blankou věřící, takže se v textech občas mihne i naše přesvědčení. Není to ale cíl, ale spíš náš osobní pocit. DVD Kosmoblue je záznam z natáčení CD Mezi proudy v ostravském Telepace a videoklipy k těmto písním z dílny Járy Krokyna Hořínka ze studia Na koleně.

V soutěži se ukáže, jak se dokáže soubor postavit třípísničkovém stresu. Někdy mají skupiny nacvičené pouze tři skladby a zbytek nějak “dobruslí” (smích). Můj názor je, že kapela se projeví během 40 minut, a je důležité, jestli umí lidi pobavit i mezi písničkami, na což není na soutěži čas. Nejde jen o závod, kdo rychleji a kdo hlasitěji… Co považujeme za přínos, je, že se na soutěžích potkáme s jinými muzikanty, navážeme kontakty a hlavně dáme o sobě vědět.

Byli bychom rádi, kdyby se našel vydavatel, který skupinu posune dál. Ale v době přepalování cédéček je důležitější hrát naživo než mít pod postelí 1000 kusů perfektně zabalených CD. Důležitá je propagace a to, kdy a kde se kapela objeví v televizi a v dalších médiích. Naše nahrávky tedy slouží jako promo pro pořadatele a média a hlavně pro lidi, kteří si nás chtějí “odnést domů z koncertu”. Chystáme novou dlouhou desku, ale materiál na ni se zatím usazuje a pro naši propagaci slouží právě CD Meziproudy.

Ve skupině Madalen jsme začali hrát už v roce 2004. Je to jiný hudební soudek: Hudba Madalen je víc do bluegrassu a do country, což nám dává možnost čerpat inspiraci v jiném šuplíku. Jde tam víc o vokály a muzika je celkově jinak postavena. Někdy společně jezdíme na tzv. dvojboje, kdy obě naše party vystupují v rámci jednoho večera a posluchač má možnost ochutnat ze dvou různých žánrů.

Samozřejmě, že jo (smích). Některé písničky hrají obě kapely s různými aranžemi a jinými nápěvy, a tak se vždycky musíme před vystoupením domluvit. Ale na kolty to zatím není.

Silvie je velmi zajímavý člověk. Je šikovná písničkářka, její muzika voní americkou country rockovou duší, její projev je naprosto bezprostřední. Je to náš Bob Dylan v sukních. Navíc pěkně maluje a rozhodně se s ní nenudíme. Spolupráce se Silvií začala v červnu 2007, kdy nás požádala o spolupráci na aranžmá jejích písniček, které pak zvěčníme na jejím CD. Vystupuje s A. M.Úletem jako host.

Právě natáčíme CD se Silvií, v květnu vyjde CD skupiny Madalen, na sezónu chystáme nové písničky a rozjíždí se spolupráce se Shankar Blue, což je partička hráčů na didgeridoo a djembe, se kterými se objevíme letos na festivalech. Ve výhledu je i řadové CD A. M. Úletu Malé velikosti, ale zatím nechceme nic uspěchat.

A. M. Úlet:
Honza Adamec – kytara, zpěv
Blanka Adamcová – housle, flétna, zpěv
Honza Dobiáš – baskytara, kontrabas, kytara, zpěv
(Všichni tři jsou současně členy skupiny Madalen)

Diskografie:
Bez bubnů a bez trumpet (1996) – 15 písní
Kamkoli (1999) – 11 písní
Na vlnách (2006 – live záznam z ČRo Olomouc) – 6 písní
Mezi proudy (2007) – 5 písní
(vše vydáno vlastním nákladem nebo demonahrávky)

www.amulet.ic.cz.

HOME