Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Recenze  
HOME Zpět na seznam

Kóta mezi kameny

Pavel Žalman Lohonka a hosté: Mezi kameny, Universal Music 2008, celkový čas 41:39 + DVD

Nepočítám-li různé výběry, je novinka Mezi kameny prvním albem Pavla Lohonky po 11 letech, na jehož obalu nefiguruje název skupiny Žalman & spol. Svým způsobem jde tedy o pokračování sólového alba Sbohem romantiko (1997), které dodnes považuji za jeden z těžko překonatelných pilířů v Žalmanově diskografii. Album, kterému vévodila Kóta 8000 s textem Jiřího moravského Brabce, disponovalo takovým množství silných melodií, že by je Lohonka mohl sám sobě závidět. Po několika nahrávkách – standardně dobrých i ještě lepších – se skupinou, která mimochodem úctyhodných 10 let funguje v nezměněné sestavě, přichází Žalman s titulem zdánlivě sólovým. Ale opravdu jen zdánlivě. Jestliže se totiž letošní festivalová sezóna nesla ve znamení 40 let Žalmanovy kariéry a na různých pódiích se setkávali Lohonkovi současní i bývalí spoluhráči, je album Mezi kameny logickým pokračováním a vyústěním těchto oslav. Minimálně stejně důležití jako jubilant sám jsou totiž na desce oni “a hosté”, uvedení na obalu. Každá z 15 skladeb je totiž natočená v jiném obsazení. V jedné účinkuje mohutná kapela s dechy, mandolínou a akordeonem (Synku radím tobě), v druhé současný Spol (Čtyři andělé), ve třetí současný Spol se Spolem nejstarším a s dalšími hosty (Člověka bídného) a ve čtvrté Cimbálová muzika Danaj (Kádě plné slzí). Nejbarevnější album v Žalmanově 40leté kariéře nelze označit za sólovou desku. Lohonka totiž v řadě písní ustupuje do pozadí a například ve Čtyřech andělích pouze doprovází Jindřišku Brožovou na kytaru a ve Vězení, duetu Roberta Křesťana s Petrou Šanclovou, nevystupuje vůbec. V jiných písních sice zpívá, avšak nikoli sám (Kádě plné slzí s Petrem Novotným a Tondou Hlaváčem, Hledej mě synečku s Pavlínou Jíšovou a její dcerou Adélou Lounkovou). Že jde o kolektivní dílo prakticky rovnocenných partnerů, deklaruje i booklet alba, ve kterém jsou účinkující jednotlivých písní řazeni podle abecedy, bez ohledu na to, jaký kus práce vykonali (tedy zda například zpívají sólo, či vokální křoví). Mezi kameny však není ani album čistě autorské. Z 15 písní napsal Lohonka pouze sedm včetně zhudebněného textu Karla Havlíčka Borovského. V ostatních osmi případech jde o úpravy lidových písní. Mimochodem právě v této převaze lidového repertoáru vidím jisté úskalí desky. Žalman-autor chtěl zřejmě lidovou poetiku napodobit i ve svých vlastních textech, což se mu úplně nepodařilo. Zatímco například v lidové Když tě vidím má panenko cítím napětí odvěkého konfliktu mezi duší a tělem (“Kdybych Boha tak miloval, jako miluju tebe”), dvojsmysl v úvodní autorské Pole kostel postel (už ten název!) mě uvádí do rozpaků (“Nad ránem, když hlava bolí, milá nedá mi – zblízka k růži přivonět…”). Podobně násilně mi v tomto pseudofolklórním stylu vyznívá verš “Až jsi mi zavoněl po celém tělíčku” v jinak velmi pěkné písni Čtyři andělé. Jinak však věřím, že si na albu každý Žalmanův příznivec najde několik písní, ke kterým se bude rád vracet. Pro mne to budou především Bílé husy, Hledej mě synečku nebo “pavlicovská” Člověka bídného, avšak rád si poslechnu i některé velkokapelové záležitosti (zvlášť když předpokládám, že na koncertech se s malým ani velkým “tanečním šramlem Emila Šmíry”, jak jsou tato uskupení na albu označena, nesetkám).  Neznám přesně okolnosti vzniku alba Mezi kameny. Pokud mělo jít opravdu o oslavu 40 let Žalmanovy kariéry, jde o oslavu důstojnou a – vzhledem k počtu zúčastněných muzikantů – velkolepou. Jestliže se však má jednat o další Žalmanovo sólové CD po 11 letech, musím konstatovat jediné: Zatímco Sbohem romantiko je pro mne masiv čnící do výšky (Kóta 8000), na novém albu se Žalman pohybuje “mezi kameny” – kameny sice krásnými, solidními, avšak z výšky nenápadnými. 
PS: Album obsahuje jako bonus DVD se záznamem koncertu skupiny Žalman & spol. ze středočeských Vletic z roku 2004. Doporučuji ke zhlédnutí nejen kvůli osvěžení Lohonkových autorských hitů (Jantarová země, Rána v trávě, Nápis na štítu domu), ale i kvůli hostování Pavlíny Jíšové s jejím tehdejším CS Bandem.

Milan Tesař
Folk & Country 10/2008

Váš pohled?
zpět na seznam recenzí

HOME

 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.