Slovenská herečka českou šansoniérkou
 

Szidi Tobias: Pod obojím, Studio DVA 2008, celkový čas: 40:37

Když se Szidi Tobias před patnácti lety mihla v roli brýlaté ošklivky Romky Kahlerové (po boku své od tehdy výborné kamarádky Ivany Chýlkové) filmem Milana Šteindlera Díky za každé nové ráno, kdo by si pomyslel, že se vypracuje do první ligy českých (!) šansoniérek. Ale rodačka z Královského Chlmce tu není osamocenou reprezentantkou našich východních sousedů: rodem Slovenka je i paní Carmen Farkašová, tedy Hana Hegerová; taktéž tam patří Jana Kirschner, jejíž něžně přízvučená čeština ve dvou milostných romancích na albu Strážce plamene až bolestně pronikala pod kůži. Vůbec slovenský přízvuk - samozřejmě podbarven emotivním prožitkem zpěvačky - má pro našince jitřivý až erotizující půvab. Byla to právě kamarádka Ivana Chýlková, která v roce 2003 stála na počátku cesty herecké hvězdy bratislavského Divadla Astorka-Korzo coby šansoniérky za českými posluchači: textař Michal Horáček poprvé chystal desku s jiným skladatelem než s Petrem Hapkou a zamýšlel oslovit i neznámé zpěváky s neoposlouchanými hlasy. Jedním z  nových “koní” byla i Chýlková (na albu zpívá titulní skladbu Tak to chodí), která si během natáčení vzpomněla na bratislavskou kamarádku a k Horáčkovi ji přivedla. V Čechách prakticky neznámá Tobias už tehdy na Slovensku měla dvě sólová alba – Divý mak (2001) a Punto Fijo (2003) – a slušné renomé.. Mimořádný Horáčkův text Kirké o utrápené nymfomance podbarvený muzikou Jardy Trabanda Svobody byl pro ni hozenou rukavicí, již zvedla se samozřejmou grácií a v Horáčkově stáji zakotvila natrvalo: skvěle podala i horáčkovsko-hapkovskou poctu Edith Piaf - Na hotelu v Olomouci, drsně ironickou odrhovačku ve stylu Milorda s výborně vygradovanou pointou, na zatím nedoceněném albu Strážce plamene (2006). Tu se s ní poprvé autorsky i zpěvácky potkal Petr Hapka a věřím, že to nebylo naposled. Horáčkovi nemohla chybět ani na loňské desce Ohrožený druh, na jakési soukromé přehlídce českých interpretek šansonu. Její (a samozřejmě Horáčkův) cover dávného hitu Tanity Tikaram Twist In My Sobriety (tu Závoj tkaný touhami) tu vyšel zcela rovnocenně originálu. Její třetí samostatná deska se symbolicky víceznačným názvem Pod obojím vychází vstříc českým posluchačům preferováním českých textů. Zůstala věrná tradičnímu autorskému tandemu – tedy muzice Milana Vyskočka Vyskočániho a veršům svého druha ve zbrani Petera Lipovského. Ten se s češtinou pere statečně, místy vznikají smělé obraty, které by rodilého mluvčího napadly stěží (horama, polema žene ho smečka/andělů, satanů, božího béčka) – ovšem s hudební podobou verše, frázováním, je to chvílemi nerovný boj (k pe-řejím, vplete-ná ko-řeny). Naštěstí jsou to podružnosti - jako lehce pocuchaná pírka, kterých si na hrdě, majestátně kroužícím dravci ani nevšimnete. Melodie jako celek totiž podepírají něžně i drsně chraptivý témbr zpěvačky jako vzdušný proud - jistě, zasvěceně. A ona pochopitelně ví, co s tím: suverénně a lehce se nese na vlně melodie, netlačí na pilu, nepřehrává. Je si jistá v roli “křížence plivance a anděla” v latinském rytmu plném smíchu přes slzy (Z plnejch plic), ve vyznání (Bříza, Pod obojím), v osamělém toužení (Sama), ve stupňovaném smutku stýskání (Bylobudenení) i nepokorné rezignaci nemoci (Slnečnice). Je to plnokrevné, uvěřitelné, srozumitelné. Navíc podané hlasem, který neořvává ani se vlezle nepodbízí – prostě jenom vypravuje, doprovázen skvěle seřízeným bandem výtečných muzikantů (mimo jiné Boshonto – tedy Palúch housle, Comendant cimbál, Gašpar basa, Ajdži Sabo bicí). Naprosto to stačí. Epizodního pěveckého partnera zvučného jména Richarda Müllera zastiňuje jednou písní (Franta Bagr Bušič) na albu hostující František Segrado, rovnocenný zpěvácký souputník Szidi Tobias spřízněný samozřejmou, nepřepjatou přirozeností zpěvu i citu. Závěrečná Vodenka je zřetelným pendantem melodie použité ke zhudebnění Horáčkova textu Esik az esö, czendesen, kterou Szidi nazpívala pro album Ohrožený druh – ale podobnost neuráží, spíš přivádí interpretku do prostředí, v němž se cítí dobře – a posluchač s ní.