Stráníci: 25 let (2DVD), vlastní náklad 2008, celkový čas: 64:15 + bonusový disk

Stráníci jsou manželská dvojice, která se s menšími i většími úspěchy potlouká už 25 let na českém folkovém písečku. Stráníci jsou stejnojmenná kapela, ve které Luboše a Veroniku postupně doplňovali různí muzikanti včetně například Jardy Popelky (Pět oříšků pro Popelku) nebo aktuálně Víti Troníčka (ex-Poupata, Marien). A konečně Míra Ošanec & Stráníci je formace, která se zaměřuje především na interpretaci písní amerického tria Peter, Paul & Mary. Kromě toho, protože v českém folku přece každý spolupracuje s každým, dochází k plánovaným i nahodilým setkáním například v rámci litvínovského koncertního cyklu Návštěva u Stráníků. Takto Veronika s Lubošem doma přivítali například Epy de Myi, Nezmary s Mikim Ryvolou, Bezefšeho, Jen tak tak a mnoho dalších především akustických uskupení včetně například alternativnějšího mosteckého Zdarru. Pokud jste se ve spleti názvů a jmen začali ztrácet, nezoufejte. Vše důležité o Stránících vám v kostce přiblíží kolekce Stráníci: 25 let, kterou si Luboš s Veronikou pro radost nechali připravit k významnému výročí společné cesty nejen životem, ale i českým folkem. Rýha, kterou do desek hudební historie udělali, možná není tak hluboká a tak patrná na první pohled jako stopy Wabi Daňka, Mikiho Ryvoly nebo Nezmarů, avšak za čtvrtstoletí spolu dva lidé leccos prožijí, potkají spoustu přátel a společně mají na co vzpomínat a navazovat. Narozeninová video kolekce se skládá ze dvou disků. Zatímco jiný interpret by vzal zavděk reprezentativním sestřihem koncertů, Stráníci tento počin “odsunuli” na druhý, bonusový disk. “Jednička” skrývá dokumentární film na téma 25 let Stráníků (a také 25 let se Stráníky). Výsledek se víc než profesionálnímu dílu blíží poloamatérské nahrávce. Kameramanovy ruce se občas zatřesou, záběry jsou až příliš statické (Stráník a Strániková za stolem se hlavně na počátku filmu střídají pouze s archivními fotografiemi). Jako promarněnou šanci vnímám absenci titulků. Je pěkné, když se kontrabasista Nezmarů ve filmu představí “Já se jmenuju Pavel Drengubák…”, avšak titulek by totéž vyřešil mnohem elegantněji. Ještě výrazněji mi titulky chybí v závěrečné pasáži z koncertu, kterou režisér zalidnil různými hosty a přáteli kapely. Stránici se na snímku představují jako obyčejní lidé: milovníci dobrého jídla (Veronika: “Já strašně ráda jím a strašně ráda vařím”) a tradičního rozdělení rolí v rodině (Luboš: “Mám Verunku, aby byla mojí ozdobou, aby mi vařila…”). Důležitá je symbolická rovina (rodinný krb, domov) a také role přírody, a to nejen ve vyprávění, ale i na obrazovce: štěkající pes, který na sebe upoutá pozornost kamery, tekoucí voda, stromy. Pokud jde o hudbu, Stráníci nezastírají, že nejsou nijak výjimeční muzikanti, a že je na scéně drží víc láska k hudbě než bůhvíjaký supertalent. Luboš vzpomíná, jak si vyráběl z dřevotřísky první “elektrickou” kytaru a jak se učil první akordy (“Ani sluch jsem možná neměl nacvičenej”), Veronika líčí svůj desetiletý boj s trémou. I díky těmto přiznáním je dokument navýsost lidský. Vystihne to Wabi Daněk, když Stráníky charakterizuje jako lidi “velice slušné, nechamtivé”. Souvislejší vyprávění o jednotlivých sestavách Stráníků zde nenajdeme (pikantní by například bylo připomenutí Náhodné sešlosti s Ivanem Vargou, později Martinem Maxou, který si mimochodem název této kapely ponechal i pro své popové projekty). Příběh kapely sledujeme mezi řádky, jednak na pozadí důležitých festivalů (Luboš: “Porta, to je prostě pro mě TA Porta”), jednak při vyprávění spřátelených muzikantů (Wabi Daněk: “Stráníky, ty já znám už asi takovejch 20 let”). I když samotný film graduje (přibývá postav, postupně se přece jen mění prostředí), to nejzajímavější představuje záznam z televize s vlasatým Stráníkem (Veronika: “V tý době jsem se zbavila tý strašný trémy”) a samozřejmě druhé DVD se třemi koncertními záznamy z různých let (včetně záznamu Lubošovy bluegrassové kapely Kapr na modro z Porty 1989). Laskavý a sympatický dokument zhlédnete jednou dvakrát a odložíte jej, ale na koncert se možná podíváte opakovaně.