Vlasta Redl & Skupina, která se jmenuje každý den jinak: Dopisy z květin, BMG 2004, celkový čas 47:12.

Ne vždy dokáže být měsíčník aktuální. Recenze alba Dopisy z květin se na této stránce mohla a asi měla objevit už před rokem. Při množství pouhých plus minus čtyř velkých recenzí na číslo se však občas některá z důležitých desek zatoulá. A tak se – s omluvou za “větší než malé” zpoždění – ke stále aktuálnímu CD Vlasty Redla a jeho kapely vracíme až dnes.

Redl dokáže psát nadčasové písně. Uvědomuji si to nejen při opětovném poslechu některých “starých pecek”, ale především při častém přehrávání alba O kolo zpět, které pro mne na naší folkové scéně takřka nemá konkurenci (viz jeden z minulých dílů seriálu Alba, která nezestárla). I proto jsem byl na Dopisy z květin hodně zvědavý.

Předzvěstí alba byl už někdy v létě 2004 singl Vyleteli okná. Přiznávám, že po jeho prvním poslechu jsem podezříval “neznámého pachatele”, že mi omylem podsunul špatně smíchanou verzi s nesrozumitelným zpěvem. Až později mi došlo, že tu má jít víc o aranžérské umění, o snahu dostat z písně esenci, vůni (přidržím-li se květinové terminologie) než o písničku samotnou. Z původní slovenské lidové písně totiž zůstal jen náznak melodie a fragment textu, utápějící se ve zvukových plochách.

Na albu je však několik jiných kousků, ve kterých Redl navazuje na nejlepší období své tvorby a ve kterých o písničku jde. Hitovou (v tom nejlepším slova smyslu) melodii má hymnická Bůh s tebou, Ameriko, která mi některými rýmy na hraně absurdity připomíná mou oblíbenou Za deset 10. Zpěvná je Moc dobře vím (jak máš mě ráda) a hitem (nebýt délky) by se mohla stát i šest a půl minuty dlouhá Chci být s ní. Dopisy z květin však nejsou pouze Redlova deska. Velmi silný je autorský příspěvek Karla Macálky Bílá místa a na tvorbě se podílel i kytarista Michael Vašíček, který složil například melodii Merlina. “Kapelová” je nová deska i po interpretační stránce. Vedle zmíněných pánů Macálky a Vašíčka dostala výrazný prostor i nová členka Petra Šany Šanclová, která exceluje především na mandolínu a také sólově zpívá.

Informace o složení kapely i o hostech si můžete přečíst z bookletu (i když v něm bohužel chybí detailní rozpis hudebníků u jednotlivých písní). Až při poslechu však zjistíte, jak si kapela dala záležet na aranžích, jak si doslova hrála s každým detailem. Nejde jen o zvonící telefon v Moc dobře vím, ale třeba o vkusné a silné sbory v Rafajově zákoně nebo v Merlinovi. Bicí povyšují některé skladby na (folk/folklór)rockový nářez, aby jinde zcela ustoupily do pozadí. Syntezátory se střídají s klavírem tak, aby poslech nenudil. Elektr(on)ické zvuky souznějí s mandolínou. Na aranžích si tedy Redlova skupina opravdu dala záležet, a to tak moc, že to místy možná překombinovala. Co jsem psal už o pilotním singlu, platí i o albu jako celku – služba písničce se zde podřizuje službě zajímavému a nevšednímu zvuku. Přesto i ke zvuku mám jednu výhradu. Zkoušel jsem album poslouchat na různých přístrojích s různými typy sluchátek, ale bicí mi stále znějí jaksi ploše.

Pokud jde o texty písní, musím ocenit některé Redlovy finesy. Za pozornost stojí vtipný text Rafajova zákona (včetně v bookletu uvedeného motta), stejně jako originální rým “A dívky na jehlách tak mile nyjí / (…) / Na cestě vpřed vstříc miléniím.” (Bůh s tebou, Ameriko) Zajímavý postup se objevuje v posmutnělé Chci být s ní; jde vždy o trojici rýmujících se slov, přičemž jde o kombinaci rýmu přesného a nepřesného useknutého: “věří/peří/zčeřil”, “fráze/snáze/blázen”, “hráze/zkáze/rázem”, “stát se/práce/vládcem”, “dlouze/touze/kouzel”.

Bude zajímavé sledovat, kam se budou cesty Redlovy skupiny dál ubírat. Pokud nejsou Dopisy z květin slepou uličkou, bude Vlastova hudba zřejmě čím dál složitější a možná méně stravitelná pro některé příznivce “starých pecek”. Ale zkuste nové album poslouchat pozorně a opakovaně. Květiny odkvetou, vyrostou plody a někde pod povrchem opět najdete kýžené pecky.

Milan Tesař (Radio Proglas)

HOME