Odpoutat
se…
Pouta: Pouta v nás,
Agentura Casey Hradec Králové 2010, celkový čas: 51:40
Pardubická Pouta už dávno nejsou jen
jedním z nástupců někdejších Poupat. Kapela prošla řadou personálních změn,
dokonce se rozpadla a v jiném složení znovu dala dohromady, až se přímá
kontinuita téměř vytratila. Stále sice existuje pojítko s Poupaty v osobě
zpěváka a kytaristy Radka Nováka (a také jeho sestry Šárky Fuchsové, která
ovšem v poslední sestavě Poupat nezpívala), avšak při pozorném poslechu alba
Pouta v nás zjistíme, že rozdílů je možná víc než shod. Dnešní
Pouta vedle Radka a Šárky (která vedle zpěvu hraje na flétny) tvoří Ivan
Šmejda (kytary, klávesy, zpěv) a David Brom (baskytary, zpěv). Pouhý výčet
nástrojů stačí k tomu, abychom si některé odlišnosti uvědomili (Poupata
hrávala mj. s kontrabasem a především bez kláves). Pouta se
představují jako eklektický soubor, který čerpá z pokladnice českého i
světového country, folku a trampské písně (v tomto pořadí). Tomu odpovídá i
dramaturgie alba, seskládaného z písní různých českých i zahraničních
autorů. Pouta tím připomínají Nezmary v jisté fázi jejich dráhy. K nezmarovské
škole (existuje-li něco takového) Nováka & spol. navíc poutají dvě písně a
jeden text Luboše Hrdličky a kombinace kláves s akustickým folkovým zvukem a
stavba vokálů. Vedle Nezmarů Pouta kráčejí po cestičkách, které kdysi dávno
vyšlapali Fešáci (předehra O ptácích a lidech), staří Rangers (Opona
s hostujícím Milošem Dvořáčkem) nebo raný Žalman (Když zpívám). Ze
světových vzorů člověka okamžitě napadne Radkův oblíbený Denver, a to nejen
kvůli zařazení písní For Baby (zde s českým textem) a Gospel
Changes, použitých již na tributu Eagles & Horses, jehož byl Novák
protagonistou. Mezi autory písní najdeme vedle už zmíněného Luboše
Hrdličky Petra Havrdu (titulní Pouta v nás), Radka „Píďu“ Bartoše
(píseň Malíř, kterou si Šárka přinesla ze svého předchozího působiště
ve skupině Pidilidi), Miloše Dvořáčka (Opona), Gordona Lightfoota (Ještě
dýchám) a dokonce i Víťu Troníčka (Toulavý boty, píseň z raného
repertoáru Poupat s textem Radka Nováka). Právě nedostatek původního
repertoáru považuji za úskalí, se kterým budou muset Pouta v budoucnu
bojovat. Natočit po tolika letech existence a personálních zvratů debutovou
desku bylo sice žádoucí, avšak album seskládané z převzatých melodií až
příliš nutí porovnávat s originály. A nejen s originály. Řadu písní Pouta
v minulosti hrála na koncertech či natočila na demonahrávkách v jiném
složení, a tak lze porovnávat například Šárčin zpěv s řezavými vokály Andrey
Troníčkové nebo s projevem Pavly Bělíkové. Rovný a jen úsměvem zdobený hlas
Šárky Fuchsové vychází ze srovnání dobře až výtečně (jen je škoda, že nějaký
producent nepohlídal příliš otevřenou výslovnost – například „za co jsem
bEla tvá“ v Poté…). Že je hlas Radka Nováka mnohem lépe stavěný pro
country než pro folk, víme už od dob Eagles & Horses. Možná i proto se tedy
Pouta rozhodla natočit countryovější až popovější desku, než by se možná
dalo očekávat podle koncertů. Ke zpěvům doplňme, že hlas Ivana Šmejdy je až
překvapivě univerzální (sedí mu trampská poloha v Nikdo neví i
jazzové harmonie v K pólům vzdáleným). Aranže písní, jak jsme již
naznačili, mají v řadě případů blízko ke country a svou uhlazeností i
k popu. To samo o sobě není chyba (navíc i díky účasti řady hostů je album
pestré), ale kapela se bohužel nedokázala odpoutat od některých příliš
kýčovitých (tedy „popových“) textů. Škodí jí veršovánky jako „Ptám se za co
jsem byla tvá / teď už asi jiná víc ti dá“ (Poté…) nebo kostrbaté „Ó
když zpívám slova k hvězdám posílám / Ó tak mívám prosbu k té co jen já
s tebou mám“ (Když zpívám). Sentimentální Toulavý boty jsou
proti tomu poezie (navíc každý epický text je v tomto žánru bodem k dobru).
Zmíněné výtky nic nemění na tom, že to Poutům hraje a zpívá velmi dobře.
Deska je kvalitně nahraná, má velmi pěkný booklet. A kvůli tomu všemu budu
zvědavý na to, čím nás kapela překvapí v budoucnu. Najde ve svém středu či
mezi externisty tak kvalitní autory, že se dokáže odpoutat od svých starých
vzorů a vykročí směrem k větší originalitě? Našlápnuto má a mezi českými
country (nikoli folkovými) skupinami by jednou mohla být hvězdou.
Milan Tesař (Radio
Proglas)
Folk 11/2010