Zuzana Lapčíková kvintet: Marija Panna přečistá, Supraphon 2010, celkový čas 57:00

Album Marija Panna přečistá má v diskografii cimbalistky a zpěvačky Zuzany Lapčíkové výjimečné postavení hned z několika důvodů: Jde o první studiovou nahrávku jejího aktuálního česko-slovenského kvintetu; jedná se o album koncepční, tematické; a jde o kolekci autorskou, jakkoli byly jejím základem lidové (a v řadě případů velmi staré) texty a písně. Že je hranice mezi lidovou písní a autorskou variací na ni velmi rozvolněná, dokazuje už několik desítek let například pianista Emil Viklický, s nímž Lapčíková spolupracovala na několika projektech včetně “amerického” alba Morava (s Georgem Mrazem a Billym Hartem). Sama Lapčíková jako aranžérka či autorka svých vlastních melodií na shromážděné lidové texty vychází především z jedinečného obsazení své kapely. Kvintet samotný vznikl obohacením jazzového kvartetu (saxofon, piano, kontrabas, bicí) o cimbál. Hostující houslista a violista Ivan Herák, který sestavu rozšiřuje o housle či violu, posiluje folklorní prvek a přitom promlouvá i do jazzových harmonií.

CD Marija Panna přečistá, nominované na žánrového Anděla, je díky zmíněnému nástrojovému obsazení, díky hráčským zkušenostem jednotlivých aktérů a především díky erudici a empatii kapelnice výtečnou ukázkou spojení folklorní tradice moravské s importovanou tradicí jazzovou. V jednotlivých písních vystupuje do popředí tu lidová hravost a rozvernost, tam aranžérská promyšlenost a onde improvizace jednotlivých hudebníků. Na ploše necelé hodiny se v sólech představí všechny nástroje, aniž by některá z exhibic trvala dobu delší než nutnou, a ohrožovala tak kompaktnost písně.

Navzdory přesahům k jazzu totiž album stojí v první řadě na textech. Přitom hlavním tématem nejsou Vánoce ani advent (i když jde o “písně adventu a Vánoc z Moravy”, jak stojí v bookletu), ale příběh matky Marie, podaný z různých úhlů pohledu. Najdeme tu zpracování biblická i apokryfní (Prýští se studená vodička), vycházející z lidové zbožnosti i z liturgie. Lapčíková z tradice barokních i pozdějších moravských Vánoc vybrala především ty momenty, které se nějakým způsobem dotýkají Marie, mladé ženy, “panny přečisté”: od zvěstování (Z nebe jest vyšel Archanděl Páně) přes Mariino předvánoční putování zachycené lidovou slovesností (Panenka Maria po světě chodila) až po samotné narození Ježíška v různých variantách. Přitom jednotlivé segmenty příběhu jsou řazeny tematicky podle jednotlivých částí mše (podle staršího předkoncilního členění, tedy včetně Benedictu).

Vraťme se však k instrumentaci. Projekty jako Marija Panna přečistá se nearanžují pro konkrétní nástroje, ale pro konkrétní muzikanty. V oblých tónech kontrabasu Josefa Feča se odráží jeho dlouholetá zkušenost s romskou hudbou a podobně nezapře své rodové kořeny uznávaný jazzový pianista Ondrej Krajňák. Největším překvapením však pro mne byl další známý jazzman Rostislav Fraš, který dokázal tak nemoravský nástroj, jakým je saxofon, včlenit do folklorního materiálu tak dokonale, že by leckterý klarinetista z cimbálové muziky mohl závidět. Tím, kdo celek nejzřetelněji posouvá k jazzu a dokonce i k latinským rytmům (Byla lúčka zelená), je bubeník Kamil Slezák. Jeho hra žene píseň tu v rytmu valčíku (Raduj se všecko stvoření), tam načrtává složitější rytmickou strukturu, která k sólo vyburcuje Frašův saxofon (Pásli ovce pastýři), na dalším místě zvuky takřka industriálními ilustruje lidový text (Mariina návštěva u kováře v Panenka Maria po světě chodila). Avšak i když jde o nahrávku šesti muzikantů, všemu nakonec vévodí samotná Lapčíková, a to víc jako zpěvačka než cimbalistka. Její měkká moravská výslovnost dokonale ladí zvlášť k mollové melodice pomalých písní.

Podobně dokonale však k sobě ladí i všechno ostatní: výběr písní, jejich zpracování, řazení, melodie, harmonie, rytmus… Prostě jedna z nejčistších a nejkrásnějších českých desek roku 2010. A i když obsahuje písně adventu a Vánoc, ve skutečnosti jde – právě díky čistotě zpracování – o album nadčasové.