Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Recenze  
HOME Zpět na seznam

Květy krtkovi navzdory

Květy: Myjau, Indies Scope 2009, Celkový čas: 50:45

Van Goghovy slunečnice. Opečovávaná růže malého prince. Baudelairovy Květy zla. Rafflesie Arnoldova, květina barvy hnijícího masa. Masožravá Adéla, která nevečeřela. Nebo možná tulipán, se kterým kdysi přišel gratulovat Olda. To všechno si můžete představit, když se řekne Květy. A ani potom nebude botanická zahrada dostatečně velká na to, aby pokryla všechna zákoutí tvorby Martina Evžena Kyšperského a jeho kapely. Martin se v poslední době představil například sbírkou experimentálních sólových skladeb Domácí práce nebo výbornou produkcí alba Dům slzí mladého písničkáře, který si říká Cermaque. Květy však zůstávají jeho hlavní doménou, platformou, v níž si plní své nejzajímavější autorské sny. Květy, to samozřejmě není pouze Martin Evžen. V kapele po jeho boku nechybí věrný druh Aleš Pilgr (bicí, perkuse a spousta dalších nástrojů), dále baskytarista Ondra Čech a služebně nejmladší člen Albert Novák, houslista. Květy už dávno přesáhly regionální i stylové hranice brněnské alternativní scény. Jejich svérázná poetika, která se z hudby a textů přelévá do surrealistických koláží bookletů, si získává srdce pravověrných rockerů, osvícenějších folkařů i alternativců od Aše po Jablunkov a – nebýt Kyšperského texty tak důležité – jistě by si ke kapele našli cestu i posluchači zpoza hranic.  A propos texty. Píseň Když L. Kerndl zpíval na lodi mě zaujala už více než před rokem, když ji Martin Kyšperský zpíval sólově naživo u nás v rádiu. Absurdní příběh o zpěvákovi, který se v pauze mezi skladbami prochází s bubeníkem po palubě a povídá si s ním o krtkovi škodícím na zahrádce (“Cítím, že chodí pode mnou a vysmívá se, / že není žádná šance, že ho chytím!!! / V tajemných chodbách krtčích, / plevelu šeptá, aby rostl výš”), by autorovi mohl závidět i Eugène Ionesco. Mimochodem v Martinových textech najdeme zajímavé spojovací můstky. Z bubeníkovy zahrádky prožrané skrz naskrz krtkem je možná jen kousek na zahrádku, již je třeba zachránit, “když se vzbouří stroje” (Psí hvězda). A oněm strojům nerozumí hrdina písně Měsíční světlo, který tvrdí: “Vlastně bojím se jich / a proto nemůžu přijet…”  Podobně jako je květnatá řeč Kyšperského textů, připomíná rozkvetlou zahradu i hudební složka alba. Jak bývá u Květů zvykem, v jednotlivých písních k nám vedle kytary, basy, bicí (a houslí, které jsou skutečně výraznou posilou!) promlouvají například banjo, harmonium, kravské zvonce, foukací harmonika nebo zvonkohra. Výraznou novinkou – i když jen ve dvou písních – je pozoun hostujícího Ondry Galušky (Eggnoise), pohostinně si zazpívala Lenka Dusilová (která tak nahradila dosavadní příležitost zpěvačku Květů Martu Svobodovou) a v polovině skladeb se na různé nástroje vyřádil také spoluproducent alba Ondřej Ježek. Mimochodem Ježkův zvuk – tedy práce čím dál věhlasnějšího studia Jámor – se na albu podepsal taktéž velmi pozitivně. Není totiž snadné dobře a zajímavě nazvučit charakteristický Kyšperského zpěv s nečekaným stoupavými kadencemi (“Pecka obalená broskví spí” – S notebookem na klíně) nebo Pilgrův nervní rytmus (Balón). A přitom Květy nejsou kapela, která by stála v první řadě na zvuku, na barvě hlasu, na zajímavých rytmech či na nečekaných melodických linkách. V písních Květů jde o příběhy, jakkoli absurdní, melancholické, surrealistické a expresionistické zároveň. V textech psaných jakoby proudem nevědomí (“Je sobota anebo neděle, / jak nechodím do práce tak se to plete… / Je blíž ráno anebo poledne??”) si možná na první poslech všimnete zajímavých oslovení (Mourku, Vlčku), avšak pod povrchem lze sledovat něco ještě podstatnějšího, že se totiž “něco stalo” (Balón). Vraťme se na závěr ke krtkovi z příběhu o “L. Kerndlovi”, který zpíval na lodi. Ten krtek totiž “škrtí kytky, na kterých mi záleží!!!”, stěžuje si bubeník. A zpěvák Láďa odpovídá: “Tenhle problém s krtky já dobře znám, / zahrádka vypadá jako po náletu…” Zahrádka, kterou obhospodařují Martin, Aleš a jejich kolegové, vzkvétá. Ano, možná na ní trochu divoce bují rafflesie a masožravé kytky, ale převažují květy krásné a exotické. Orchideje?

Milan Tesař (Radio Proglas)
Folk & Country 2/2010

Váš pohled?
zpět na seznam recenzí

HOME

 

 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.