Květy
krtkovi navzdory
Květy: Myjau, Indies Scope 2009, Celkový čas: 50:45
Van Goghovy slunečnice. Opečovávaná růže malého prince.
Baudelairovy Květy zla. Rafflesie Arnoldova, květina barvy hnijícího masa.
Masožravá Adéla, která nevečeřela. Nebo možná tulipán, se kterým kdysi
přišel gratulovat Olda. To všechno si můžete představit, když se řekne
Květy. A ani potom nebude botanická zahrada dostatečně velká na to, aby
pokryla všechna zákoutí tvorby Martina Evžena Kyšperského a jeho kapely.
Martin se v poslední době představil například sbírkou experimentálních
sólových skladeb Domácí práce nebo výbornou produkcí alba
Dům slzí mladého písničkáře, který si říká Cermaque. Květy však
zůstávají jeho hlavní doménou, platformou, v níž si plní své nejzajímavější
autorské sny. Květy, to samozřejmě není pouze Martin Evžen. V kapele po jeho
boku nechybí věrný druh Aleš Pilgr (bicí, perkuse a spousta dalších
nástrojů), dále baskytarista Ondra Čech a služebně nejmladší člen Albert
Novák, houslista. Květy už dávno přesáhly regionální i stylové hranice
brněnské alternativní scény. Jejich svérázná poetika, která se z hudby a
textů přelévá do surrealistických koláží bookletů, si získává srdce
pravověrných rockerů, osvícenějších folkařů i alternativců od Aše po
Jablunkov a – nebýt Kyšperského texty tak důležité – jistě by si ke
kapele našli cestu i posluchači zpoza hranic. A propos texty. Píseň
Když L. Kerndl zpíval na lodi mě zaujala už více než před rokem, když ji
Martin Kyšperský zpíval sólově naživo u nás v rádiu. Absurdní příběh o
zpěvákovi, který se v pauze mezi skladbami prochází s bubeníkem po palubě a
povídá si s ním o krtkovi škodícím na zahrádce (“Cítím, že chodí pode mnou a
vysmívá se, / že není žádná šance, že ho chytím!!! / V tajemných chodbách
krtčích, / plevelu šeptá, aby rostl výš”), by autorovi mohl závidět i Eugène
Ionesco. Mimochodem v Martinových textech najdeme zajímavé spojovací můstky.
Z bubeníkovy zahrádky prožrané skrz naskrz krtkem je možná jen kousek na
zahrádku, již je třeba zachránit, “když se vzbouří stroje” (Psí hvězda).
A oněm strojům nerozumí hrdina písně Měsíční světlo, který tvrdí:
“Vlastně bojím se jich / a proto nemůžu přijet…” Podobně jako je
květnatá řeč Kyšperského textů, připomíná rozkvetlou zahradu i hudební
složka alba. Jak bývá u Květů zvykem, v jednotlivých písních k nám vedle
kytary, basy, bicí (a houslí, které jsou skutečně výraznou posilou!)
promlouvají například banjo, harmonium, kravské zvonce, foukací harmonika
nebo zvonkohra. Výraznou novinkou – i když jen ve dvou písních – je pozoun
hostujícího Ondry Galušky (Eggnoise), pohostinně si zazpívala Lenka Dusilová
(která tak nahradila dosavadní příležitost zpěvačku Květů Martu Svobodovou)
a v polovině skladeb se na různé nástroje vyřádil také spoluproducent alba
Ondřej Ježek. Mimochodem Ježkův zvuk – tedy práce čím dál věhlasnějšího
studia Jámor – se na albu podepsal taktéž velmi pozitivně. Není totiž snadné
dobře a zajímavě nazvučit charakteristický Kyšperského zpěv s nečekaným
stoupavými kadencemi (“Pecka obalená broskví spí” – S notebookem na klíně)
nebo Pilgrův nervní rytmus (Balón). A přitom Květy nejsou kapela,
která by stála v první řadě na zvuku, na barvě hlasu, na zajímavých rytmech
či na nečekaných melodických linkách. V písních Květů jde o příběhy, jakkoli
absurdní, melancholické, surrealistické a expresionistické zároveň.
V textech psaných jakoby proudem nevědomí (“Je sobota anebo neděle, / jak
nechodím do práce tak se to plete… / Je blíž ráno anebo poledne??”) si možná
na první poslech všimnete zajímavých oslovení (Mourku, Vlčku), avšak pod
povrchem lze sledovat něco ještě podstatnějšího, že se totiž “něco stalo”
(Balón). Vraťme se na závěr ke krtkovi z příběhu o “L. Kerndlovi”, který
zpíval na lodi. Ten krtek totiž “škrtí kytky, na kterých mi záleží!!!”,
stěžuje si bubeník. A zpěvák Láďa odpovídá: “Tenhle problém s krtky já dobře
znám, / zahrádka vypadá jako po náletu…” Zahrádka, kterou obhospodařují
Martin, Aleš a jejich kolegové, vzkvétá. Ano, možná na ní trochu divoce bují
rafflesie a masožravé kytky, ale převažují květy krásné a exotické.
Orchideje?
Milan Tesař (Radio Proglas)
Folk & Country 2/2010