Kamelot: Zvláštní svět, Brothers Records 2004, celkový čas 48:35

Špatné zprávy přišly od skupiny Kamelot na začátku července. V jižních Čechách se stala nohda, po níž skončil s vážným zraněním v nemocnici kytarista Viktor Porkristl a kterou nepřežil trampský bard a velký přítel kapelníka Romana Horkého Luboš Lampa Dvořák. Ironií osudu k této události došlo v době, kdy Kamelot začínal po delší pauze opět koncertovat, kdy se znovu začal objevovat na festivalech a kdy měl vydanou novou desku. Toto CD se jmenuje Zvláštní svět a rozhodně stojí za pozornost.

První, co na něm oceňuji, je pestrost témat. Na první poslech by se možná z některých písní mohlo zdát, že Horký pouze nazpíval jakýsi cestovní deník z Kanady, kde strávil několik měsíců (právě ve společnosti tragicky zesnulého Lampy). Máme tu zprávu o letu přes oceán (Island), vyznání Kanadě s epizodou o setkání s medvědem (Kanada) nebo westernový příběh (U řeky Frazer). Jenže poslouchejte pozorně, jsou tu i jiná témata. Dostane se na Romanovy oblíbené koně (Podkovaní), na podzimní krajinu na jihu Moravy (Nejhezčí podzim) i na témata společenská (Zvláštní svět či memento Dopis na rozloučenou).

Podobně vítám i pestrost stylů. Trampsky laděné jsou tentokrát především balady (Podkovaní a Nejhezčí podzim). Mezi rychlejšími písněmi najdeme “severské reggae” (Island), akustický rokenrol (U řeky Frazer) a nechybějí ani téměř popové hity s přesnou rytmikou (Hic sunt leones). Aranžérsky nejpropracovanější je píseň Svatá hora – z nenápadné klidné skladby se postupně stane jeden z nejhitovějších kousků alba.

Hit kapelník Kamelotu složit umí. To jsem psal už v souvislosti s předchozími deskami a na Zvláštním světě to samozřejmě platí také. Další neměnnou jistotou je Romanův sytý a podmanivý hlas. Na druhou stranu je však známé i to, že Horký coby textař není básníkem; jde spíše o přímočarého vypravěče, který nehledí na přesnost a neotřelost rýmu. V jedné z minulých recenzí jsem mu vytýkal také opakování témat a určité výhrady tohoto typu by se daly najít i na novinkové desce. Jenže tentokrát mě Romanovy texty v několika případech i velmi příjemně překvapily. Tady je pár příkladů.

Ve Svaté hoře se Horkému povedl zajímavý trojitý rým: výraz z brněnského hantecu (1), slovo trampské či básnické (2) a hudební termín (3). Výsledek zní: “Chci mít nadosmrti odrbaný džanky (1) / chci poslouchat jak hrajou vánky (2) fanky (3).” Pěkné. Jenže o verš dál to celé zkazí vycpávka s nepovedeným rýmem: “Chci být na silnici král a nebo vezír / co pozoruje na obloze vesmír.” Příklad druhý: V trpké písni Dopis na rozloučenou o člověku, který se upálil, zaujme verš “Lehce dojít do kalhot prstama pro oheň” nebo burcující metafora “Je sám, u palachů (!) vlevo za tratí”, zatímco s (ne)rým “kanystr / na vítr” marně čeká na další úpravy… Do třetice v titulní písni autor zajímavě pracuje s počítačovými výrazy: “Ale objevil se hacker mýho života”, jenže v tomtéž refrénu si neodpustí zbytečně obecné “Nic proti technice a všemu pokroku”.

Zvolenými příklady jsem se snažil dokázat jediné. Roman Horký nejen že dokáže napsat silnou melodii, ale umí i zajímavě textovat. Jenže zřejmě nemá u sebe nikoho, kdo by mu poradil: Romane, tato píseň je sice dobrá, ale když přepíšeš tyto dva řádky, bude vynikající. Ano, té desce prostě chybí producent, kterému by Roman důvěřoval a který by měl tu odvahu poradit nejen s texty, ale třeba i s bookletem. Ten sice na první pohled vypadá vzorně, avšak přesto se v něm pár chybiček najde (nepíše se například “20-tých let”, ale “20. let”).

O předchozím albu Valerie jsem psal, že šlo o návrat směrem k přírodě a ke “starému” Kamelotu. Zvláštní svět dokazuje, že to s návratem ke svým nejlepším momentům Kamelot myslí vážně. Pokud zatím znáte pouze singlový hit Island, který možná až moc zavání popem, nenechte se zmást. Vůbec nejde o typickou píseň alba. Zvláštní svět přes drobné výhrady za poslech stojí. Přeji Romanovi, aby se dokázal vypořádat se ztrátou kamaráda Lampy a aby pro své posluchače natočil ještě hodně tak slušných desek.

Milan Tesař (Radio Proglas)

HOME