Se slovy “Archiv je třeba jednou vymést” předkládá Slávek Janoušek svým příznivcům dvojalbum koncertních nahrávek z let 1984–92. Vydal si je vlastním nákladem a ani neuvažuje o jeho zařazení do celorepublikové distribuce. K dostání by kolekce měla být pouze na koncertech, na internetových stránkách autora a maximálně v několika spřátelených obchůdcích. Význam toto dvojalbum má právě především pro nejskalnější fanoušky, pro sběratele a vůbec pro ty, kteří se o folkovou scénu zajímají jaksi hlouběji. Výpravnost bookletu s kompletními texty a dobovými fotografiemi, úplný výčet zúčastněných muzikantů, pečlivě vypsaná data a místa jednotlivých koncertů, v nahrávce úvodní slovo a následující píseň vždy rozdělené na dva samostatné tracky – za to vše bych dvojalbu dal maximální možný počet bodů. Jinak by tomu bylo u písní samotných. Vzhledem k tomu, že jde přece jen z větší části o “odpad” (tedy to, co se z různých důvodů na řadová alba nevešlo), kvalita skladeb je “střídavě oblačná”.

Začnu tím lepším. Písničkář na dvojalbum zařadil některé ze svých zásadních písní, které sice už vyšly, avšak které zde předkládá v alternativních, mnohdy zajímavějších verzích, třeba Rozhovor s nádražákem bez onoho známého několikrát přerušeného úvodu topícího se v záchvatech smíchu. Nebo jiný příklad: I když samozřejmě koncertní verze Zůstali jsme doma po zvukové stránce nedosahuje úrovně studiové verze, až teď jsem si naplno uvědomil, jak odvážně tato píseň v roce 1988 musela znít (citace Karla Kryla v Redlově sloce a Janouškovo “Co je zdí i třeba uprostřed měst” vzápětí poté).

Další vážné písně najdeme rozptýlené po obou discích. Zmínil bych například sérii až filozofických úvah s texty Pavla Zatloukala (O velikánech, O morálce, O nepostradatelnosti), stále krásnou a stále aktuálnější Jakubovi (“To odplouvá rok mého narození”), Lokální konflikt a svým způsobem do tohoto okruhu patří i zhudebněná báseň Vladimíra Holana Ptala se tě mladá dívka.

Jindy se Janoušek k vážným problémům vyjadřuje satiricky. Výsledkem je kdysi oblíbená ptákovina Pochodové cvičení, naštěstí už neaktuální Komplexní hodnocení, civilistická sonda do každodenního života socialistické městské společnosti Samoobsluha nebo satira Proč vycházejí noviny. Od těchto písní se závažným obsahem (ale často komickou formou) už je zdánlivě jen krůček ke skutečným ptákovinám. Mezi ně bychom mohli počítat hned úvodní Škodu 1000 MB, jejíž vtip bez bezprostřední atmosféry festivalu konce 80. let rychle vyprchá, hříčku Kyprý kapřík nebo naprostý úlet Petra Krejčová za pódium.

Zajímavým podoborem janouškologie jsou úpravy lidových písní. Sedm let před společným projektem pánů Redla a Pavlici Slávek natočil moravskou baladu Smrti – úprava je to méně pompézní, méně vycizelovaná, ale rozhodně také pěkná. S mírným pousmáním jsem poslouchal další lidovku Mezi dvěma vinohrady, ve které leží porúbaný Janóšek. Vybral si ji zpěvák, žijící v té době v Brně, náhodou (vlastně náhodó)?

Dvojalbum obsahuje nahrávky z let 1984–92 (a jako bonus jednu o pár let starší archiválii). Tím pádem nezachycuje nejnovější etapy Janouškova vývoje – koncertování s elektrickým houslistou Vojtou Kupčíkem nebo fúze s různými kapelami od Cimbal Classicu přes Redlův Každý den jinak až po řádně bigbítovou sešlost z alba Letadlo. Naopak k dispozici jsou zde duety s Lubošem Vondrákem, ukázky spolupráce s Lenkem a Redlem, společné písně s Lubošem Javůrkem a jedna rockovější skladba (Amerika). I zcela sólové položky však mohou zaujmout třeba pěknou kytarovou předehrou (O morálce, Mince).

Když autor oprašuje své dávno nahrané písně, může jít o příznak tvůrčí krize. “Nekončím, příště nové písně,” slibuje Slávek Janoušek a já mu to věřím. Není třeba přicházet s novou deskou každý rok a jeho poslední dvě řadová alba Letadlo a především Tancuj a zpívej byla výtečná. Proto se těším na další a jsem rád, že mezitím Slávek vymetl archiv. Těch pár trvalek a spousta kuriozit za poslech stojí (i když se přitom někdy úsměvu neubráníte).

Milan Tesař (Radio Proglas)

HOME