Zhruba rok po Staré vlně (Pastorální svitě) přichází (nejen) houslista Jan Hrubý s novou sólovou nahrávkou. Vedle obligátního smyčcového nástroje si na ní zahrál také na varhany, klávesy a perkuse. Stejně jako na předchozím albu jej doplňuje dcera Andrea na flétny a tentokrát vypomáhá také Ruda Hálek na akordeon. Proč tedy – právě kvůli jeho přítomnosti – nepodepsat celou desku osvědčeným heslem Kukulín? Jednak proto, že Hálkův akordeon z celku nijak nevyčnívá, jednak proto, že v Kukulínu většinou nehráli pouze Hálek a Hrubý a především proto, že Cesty jsou spíše pokračování sólové Staré vlny než desek Kukulínu.

Pokud zmiňované album Stará vlna znáte, jistě si vzpomenete na několik vrcholných okamžiků z něho. Jan Hrubý vás při jeho poslechu vodil rozličnými cestami – podívali jste se na pobřeží britských ostrovů (Bantry Bay), do západních Čech (Západočeská passacaglia) i na Moravu (Sedí sokol na javori). Podobné cestovatelské zážitky vám nabízí poslech nové desky. Vždyť Cesty má album v názvu! I když při poslouchání v duchu projdete různé země a různá období, tentokrát jedna cesta zvlášť vystupuje do popředí. Ta zasněžená, vánoční. Pro někoho to může být cesta do kostela na půlnoční mši, pro jiného k prostřenému štědrovečernímu stolu, další si představí putování jisté těhotné ženy a jejího snoubence kdesi u Betléma na přelomu letopočtu. Atmosféru všech těchto pojetí Vánoc Jan Hrubý na svém albu vykresluje, aniž byste měli pocit, že se ta deska musí nutně poslouchat jen o Vánocích.

Vánoční reálie jsou explicitně přítomny v názvech několika skladeb. Když se do nich pozorně zaposloucháte, sváteční atmosféru v nich bezpochyby najdete. Patří k nim hned úvodní Kometa, na Hrubého možná trochu nezvyklá, nečekaně elektronická skladba. Je hutná, svižná, založená na klávesových plochách. Hrubého poznáte spíše podle autorského než podle interpretačního rukopisu. Následuje o mnoho jemnější Koleda – v ní najdete tu opravdovou zvonivou atmosféru české vánoční krajiny. Přeskočme kousek dál. Skladba s názvem Zima mi připomíná hru varhan v nějakém promrzlém venkovském kostele (ve kterém vězní mimořádně zručného varhaníka). Atmosféru Vánoc může evokovat také Hluboká noc s tajemným začátkem a následnou průzračnou hrou houslí, před kterou se každá tma musí rozplynout. A konečně celá deska vrcholí Příchodem Ježíše Krista. Příchodem nikterak pompézním, příchodem, který připomíná více lidové koledy než slavnostní fanfáry.

Tuto hlavní, vánoční cestu na albu přetne několik dalších cest, stezek a pěšinek. Několikrát můžete například odbočit na Domažlicko. První zastávka je Na louce u Trhanova, což je vesnice s asi pětistovkou obyvatel na hranicích s Německem. Další inspirace Chodskem přichází asi o dvacet minut později s úpravami dvou lidových písní (Dudácké pozdravení a Ještě jednou mi zahrajte…). Náladu lidových písní evokují i Vzpomínky, minutová miniatura, která přechází v baladu severskou, nazvanou trochu tajemně Polední slunce nad obzorem na ostrově Harstad. (Pokud vím, Harstad je město na ostrově na severu Norska, takže předpokládám, že nás tato melodie má přenést právě tam.) Domů se vrátíme sedmiminutovou Dvořákovou stezkou, ve které zvukově namnožený Hrubý hraje roli mohutnějšího orchestru. Líbivá je Americká mazurka – více než Ameriku mi však připomíná některé části ryze pražského projektu Na Prahu! Jakuba Nohy.

O svém minulém albu Jan Hrubý prohlásil, že je vytvořil “pod neodolatelným tlakem západočeského, irského a moravského folklóru a anglického baroka” Většinu těchto vlivů nacházím i na albu Cesty. Hrubý jako citlivý autor i interpret s nimi umí zacházet střídmě. Pokud vám tedy nevadí, že se nebrání ani elektronickým zvuků, nebudete mít jeho novému albu co vytknout. To, že názvy některých skladeb odkazují na vánoční atmosféru, můžete klidně ignorovat a pouštět si desku v kteroukoli roční dobu. Příjemná instrumentální muzika se hodí k soustředěnému poslechu i jako vkusná kulisa k práci. A až budete mít o příštích Vánocích dost Tiché noci a Nesem vám noviny v rozličných úpravách, sáhněte opět po Hrubého Cestách. Nezklamou.

Milan Tesař
(autor je hudebním redaktorem Radia Proglas)