Elektroničtí Mijaktićové

Gothart: Rakioactive, Indies MG Records 2007, celkový čas 52:46

“Skupina Gothart vznikla v roce 1993. Nejdříve se zabývala pouze interpretací středověké hudby, od podzimu 1998 začíná vzniká koncertovat takřka výhradně s programem world music,” čteme na stránce www.gothart.cz. Ani zde však žánrový vývoj kapely nekončí. Od akustické podoby balkánských lidovek na svém čtvrtém albu Adio querida (1999) se Gothart propracoval až k současné velmi moderní fúzi folklórního materiálu a zvuku tradičních nástrojů s elektrickou a elektronickou hudbou. Ve světě jsou podobné mixy world music a elektroniky dávno samozřejmostí. I na českých pódiích se už vystřídali interpreti jako Balkan Beat Box nebo X Alfonso, i v českých obchodech narazíte na výběry typu Gypsy Groove nebo Arabic Groove, na kterých si dýdžejové dávají dostaveníčko s mistry romského muzicírování nebo s blízkovýchodními pěvci. Český Gothart, který kolem sebe už několik let vytváří iluzi pravé balkánské kapely (členové si pobulharštili křestní jména a všichni přijali nové “srbské” příjmení Mijaktić), se zhlédl v lidové hudbě z Rumunska, Řecka, Makedonie a dalších oblastí jihovýchodní Evropy a upravuje si ji po svém. V čem úpravy famílie Mijaktićů spočívají? Poslechněte si pro začátek bulharskou píseň More aresah si a makedonskou Elaj sedni. První, velmi melodická, balancuje mezi drsným zpěvem (jaké na českých festivalech uvádí do extrému třeba Burana Orffchester) a jemným zvukem akustických nástrojů, které však kapela ihned našpiní elektronických rytmem, jejž se pro změnu snaží přehlušit dechy. Výsledkem tohoto řetězení a přetlačování nejrůznějších vlivů a prvků je originální mix tradice a nejžhavější současnosti, který však stále zůstává v první řadě písničkou s tím nejtradičnějším možným textem (“Milá mámo, mně se zalíbila jedna mladá dívka”). Druhá zmíněná skladba jde v práci s novými postupy ještě dál, je méně hitová a téměř od prvního taktu budí přímo dojem elektronického remixu. A chceme-li poslouchat dál, zkusme třeba bulharskou instrumentální Mišino oro, ve které hraje lidský hlas roli jednoho z nástrojů, které bojují s dusavým (a přitom nikoli nenápaditým) rytmem o místo v posluchačově pozornosti. Věnovat se balkánské hudbě je do jisté míry módní záležitost, avšak Gothart má na české scéně výsadní postavení. Nejen že došel nejdál ve zmíněném kombinování nástrojů tradičních (arabská loutna oud, buben doumbek, darbuka), “standardních” (kytary, flétny, akordeon) a elektronických či naprogramovaných. Možná jako první kapela u nás začal Gothart ve velké míře využívat i zvukomalebnosti bulharských nebo makedonských textů jako jednoho ze základních stavebních kamenů písně. Poslechněte si makedonskou Dve nevesti s rytmickým “Dve nevesti tikvi brali”. Takové staccato v češtině s jejími dlouhými slabikami nevymyslíte. Rakioactive však nestojí a nepadá s fúzí Balkánu a elektroniky. Tak jako kapely po celém světě snaží se i pražští Mijaktićové zapracovat do svých aranží vlivy z různých kontinentů. Vedle už zmíněných arabských nástrojů (které ne vždy přímo souvisejí s Balkánem) stojí za zmínku například možná inspirace tangem v albánské Lule malesore nebo swingový úvod v romské Carciuma. Rakioactive je jednou z nejmodernějších desek, které u nás v poslední době vyšly, a to i navzdory staromileckým textům. V nich se zpívá o spanilé krčmářce v krčmě na mýtince (Carciuma), o dívce zametající dvůr (Sivy grivy galabe) nebo o horalce s očima černýma jak réva (Lule malesore). Právě lidové texty z venkovského prostředí v nás mohou rozblikat varovný maják, protože dobře víme, jak mnoha českým a lidovým písním ublížilo nepřirozené propojení s tanečním rytmem polky a valčíku. V tomto světle jsou úpravy Gothartu decentní a nenásilné, i když v několika málo případech se mi experimentování s elektronikou i zde zdá příliš (Lule malesore na konci přerůstá v jakousi parodii sebe sama). Závěrem ještě poznámka k vročení alba. CD Rakioactive vyšlo původně v roce 2006 u společnosti Black Point. O rok později se kapela se souhlasem původního vydavatele dohodla na novém vydání u Indies MG Records. Obsah obou verzí je však shodný.

Milan Tesař
Folk & Country 1/2008

HOME