Touha jsi ty

Disneyband – Touha City, Indies, 2006, tt.: 43:04

Věra Soukupová a Martin Kadlec alias Disnebynd vydali své druhé album. Na rozdíl od debutu Opilí potměchutí je zde ještě o něco více hostů z Jarretu ale i odjinud, asi i větší žánrové a stylové rozpětí mezi jednotlivými písněmi a také jedna písnička od Pavla Havlíka. Na zbytek repertoáru alba Touha City má autorská práva Martin Kadlec. Poněkud netypicky začnu popisem obalu. Místo bookletu obsahuje poster, na jehož jedné straně je mapa fiktivního města Touha City, jehož ulice, náměstí a jiné objekty se jmenují podle aktérů desky a reálií s nimi spojených. Nápadité, neotřelé. Na rubu pak najdete všechny texty a „výplatní listinu“, tedy osoby a obsazení každé písně. Přestože z bookletu by plynulo, že existuje nějaké město jménem Touha (možná do něj jezdí tramvaj z Liberce), a přestože lze název alba vykládat i jako dvě prostá česká podstatná jména touha a city, přece jen nejsprávnější bude považovat to vše za hříčky a za základ vzít vyznání Touha jsi ty – tak se jmenuje třetí píseň alba, kterou zpívá sólově Věrka, ale napsal ji Martin, takže je otázkou, kdo se vyznává komu. Stejně jako u první desky jde totiž i na této většinou o duety a o písně milostné, nebo možná řečeno přesněji, o vztazích, zejména těch mezi mužem a ženou. Konečné aranžérské kabátky, které byly písním oblečeny, je sice škatulkují do různých žánrů, ale to, co je spojuje, je silnější než žánrové dělení a myslím, že si vystačíme s jednoduchou veleobjemnou škatulkou folk až folkrock.  Když jsme u toho matení, první deska se sice jmenovala Opilí potměchutí, ale stejnojmennou píseň najdete až na tomto albu. Inu, mladost – hravost. Martin Kadlec je zdatný textař, umí v textech zacházet s erotickým dusnem i citovými zmatky a Věra je výtečnou zpěvačkou, která dokáže ono dusno a zmatky učiniti ze slova zvukem. Ale musím přiznat, že i Martin podle mne na této desce zpívá lépe než na debutu (a to na něm nezpíval špatně). Navíc způsob, jak jsou vedeny oba hlasy tam, kde se doplňují a podmiňují, je velmi často hodně vynalézavý.  Co se týče zvuku „kapely,“ minimální je například u Páridova soudu, kde jej tvoří jediná kytara (Martin) a jediná zpěvačka, byť si playbackem přihrála vedlejší vokály.  Naopak například v úvodní Ante Portas (abychom zůstali u antiky) kapelu tvoří kromě obou členů DB ještě Jan Noha – bicí, Marek Štulír – baskytara (oba Jarret), Jindřich Zíka – křídlovka, Marcela Ottlová - housle, Lenočka Doubová – viola a Jan B. Novotný – cello, kontrabas. Tři posledně jmenovaní pak dohromady natočili do skladby smyčcový kvintet. Kromě už zmíněných účastníků zájezdu do Touha City Martinův bratr Michal Kadlec (Jarret) se ujal role producenta a nahrál všelijaké kytary, dále se objeví Marek Ottl (pozoun, klavír, klávesové nástroje) a ve Zmoklé baladě u bicích Martin Roubínek. Aranže nechávají jednotlivé nástroje čitelnými, nepřehlušují sdělení textu a celkové působí spíš občas o něco pohodověji, než by textům odpovídalo, než že by příběh hrotily.  Martinovy texty obsahují tolik hezkých obrazů v jednotlivostech i ve stavbě celkem, že je vřele doporučuji k podrobnějšímu promyšlení a procítění. Dokáže nejprofláknutější téma v dějinách popu a příbuzných žánrů nahlížet z natolik různých úhlů, popsat jej vždy na jiných detailech a především nacházet jemné valéry různých vztahů, že deska rozhodně nepůsobí jako Kuře stokrát jinak. Pro začátek vám prozradím, že Gajer a Mendryka, což je název páté písně alba, nejsou nějací dva milenci z nějakého románu, který vám unikl, ale názvy částí obce Janov u Litomyšle. Mendryka je dokonce ten zámeček, který inspiroval Jiráska k Lucerně.  Přiznám se ale, že sám jsem se k analytičtějšímu poslechu desky propracoval až po té, co jsem několikrát na původní záměr zapomněl a prostě jsem ji poslouchal jen tak pro rozkoš. A konečně rovněž se přiznám, že za to, alespoň při prvním poslechu, asi přece jen mohla víc Věrčina kouzla s hlasem než Martinovy texty. O to víc jsem si je potom užil... Stesk jako rozbitý ret... Kdo z vás by dokázal napsat tak nádherné přirovnání?

Jiří moravský Brabec

HOME