Splácený dluh

Knihu Vladimíra Úlehly, od jehož narození v roce 2008 uplynulo 120 let Živá píseň vlastním v původním vydáním a patří k těm několika knihám, které ze zásady nepůjčím. Když jsem se zhruba před dvaceti lety snažil více nastudovat, jak to s tím folklorem vlastně je, byla mi dobrým průvodcem, už proto, že Úlehla byl nejen sběratel a folklorista, ale povoláním přírodovědec, biolog, takže jeho uvažování bylo hodně odlišné od sběratelů s kolárky jako Sušil či Bartoš. Jen na okraj: Vladimír Úlehla je dědečkem Tomáše Úlehly z Folk Teamu, geny se nezapřou. Magdalenu Múčkovou, uměleckou vedoucí, cimbalistku a zpěvačku strážnické Cimbálové muziky Danaj jsem osobně poznal někdy v roce 2000 při natáčení pořadu Sešli se, a zjistil jsem, že i ona je vlastně muzikantkou – badatelkou. Hudební vzdělání pobrala na Brněnské konzervatoři, zahrála si s BROLNem a postupně se stala vedoucí CM, která se vyloupla ze stejnojmenného folklorního souboru, a jejíž část členstva se vyučila u Slávka Volavého. Tehdy zrovna Magda chystala projekt o svém vzdáleném příbuzném z Hroznové Lhoty, kde žije, malíři Jožkovi Úprkovi. Magdaléna letos (2008) dostala hlavní cenu na folklorním festivalu ve Strážnici, oslavila s CM Danaj dvacet let, tedy polovinu svého dosavadního života a vydala naprosto nepřehlédnutelnou desku k poctě Vladimíra Úlehly. I když je to CD extra, začněme její normální, nedatovou částí. Poznamenejme, že kromě samostatatně prodejného nosiče, kterému se věnujeme, existuje i verse, která je součástí znovu vydané knihy Živá píseň, a která se liší. Pojďme ale zpět k samostatnému CD. Obsahuje šestnáct tracků, z toho 14 v podání kapely a dva archivní. Jak už to u lidového materiálu bývá, někde je spojeno do jednoho celku hned několik písní. Výběr provedla Magdaléna, nahrávalo se v Ostravě, pod hudební režií dalšího muzikanta – badatele Jana Rokyty a zvukovou Luboše Výrka. Jeho jméno už je pro mne dávno zárukou čistého, přehledného a vyváženého zvuku. U zpěváckého mikrofonu se vystřídalo devět sólistů, sbory nepočítám. Kromě jednoho tracku ze zápisů Leoše Janáčka jde prakticky vždy o sběr Vladimírem Úlehlou, tedy ze Strážnice. Většinu těch písní jsem neznal buď vůbec, nebo alespoň v těchto variantách. Danaj je hraje bez pokusů o nějaké novoty, v čistém, muzikantsky výtečném ale nevyumělkovaném tvaru. Myslím, že Úlehla by měl radost z toho, že v závěru jsou za sebou zařazeny tři varianty písně Vyletěl fták (ze Strážnice v podání kapely, z Borošova u Kyjova, kterou si s ní zazpíval hostující Jiří Petrů a z Jasenné u Vizovic v podání Jana Rokyty a zpěváka Josefa Laži). Úlehla totiž zdůrazňoval, že neexistuje nějaký kanonický tvar folklorní písně, že se i nyní vyvíjí nejen region od regionu, ale i den ode dne. Poslední, byť technicky nedokonalý track zachycuje samotného Úlehlu jako klavírní doprovod při folklorním zpěvu a je z archivu ČRo Brno. (VÚ zemřel v roce 1947, takže je to opravdu pradávná nahrávka, i když její dataci neznáme.) Pravé hody ale majitele CD extra čekají, když jej vloží do počítače a začne bádat v datové části. Může si přečíst Úlehlův životopis (sepsal Jiří Pajer), prohlédnout archivní fotografie, podívat se na výběr z jeho bibliografie, v pdf formátu i na faksimile časopiseckých článků od něj i o něm, nalezne ukázky jeho rukopisné notace a v neposlední řadě najde i všechny texty písní na CD a dokonce i nápěvy v notách, které se mu po jediném kliknutí přehrají. Další datové části jsou věnovány samotnému projektu, prezentaci sponzorů a také pochopitelně informacím o CM Danaj. Nijak nepřeženu, když říkám, že s deskou v počítači můžete strávit celý den. Přitom samotné brousení datovou částí je přehledné a uživatelsky přítulné. Použil-li jsem nedokonavý vid slovesa v titulku, protože si myslím, že takové dluhy, jaké má společnost vůči profesoru Úlehlovi, nejde nikdy splatit docela, musím zároveň zapsat, že většinu toho dluhu za nás Magda Múčková splatila. Děkuji.

Jiří moravský Brabec
Folk & Country 2/2009

HOME