Hlavní stránka Folková růže BLOG www.jupp.cz Kniha "S kytarou na zádech"

Recenze  
HOME Zpět na seznam

První skutečné album Čechomoru

Čechomor: Co sa stalo nové, Sony BMG 2005, celkový čas 51:32

Co sa stalo nové je první řadové album Čechomoru po pěti letech. A vlastně první studiové album Čechomoru vůbec, protože to předchozí (nazvané mimochodem Čechomor) natočila ještě Českomoravská hudební společnost. Od té doby se toho nového přihodilo docela dost. Kapela vstoupila do povědomí diváků díky filmu Rok ďábla, ve kterém se po boku Jarka Nohavici představila v poloze folkové i rockové. Následoval uhlazený projekt Proměny s Collegiem českých filharmoniků, naopak poměrně razantní koncertní album Live a konečně kompromis mezi oběma polohami, živé dvojCD Proměny Tour. Každé z těchto alb bylo něčím zajímavé, každé bylo kvalitní, každé obsahovalo něco nového. Nicméně první skutečně nová kolekce Čechomoru opravdu vychází až teď.

Ve složení kapely došlo za těch hektických pět let k jediné změně: odešel bubeník Martin Rychta. Dnes za bicími sedí Gruzínec Roman Lomtadze se zkušenostmi v různých žánrech (Ivan Myslikovjan, Laura a její tygři). Další změnou je pak přechod Čechomoru od společnosti Universal Music pod křídla spojených firem Sony BMG. Od tehdejší jedničky na trhu k jedničce současné.

Od alba Mezi horami (1996) se Čechomor nikdy tolik nepřiblížil k opravdovému folklóru jako na novince. Někde si kapela vystačí s minimalistickou nástrojovou variantou housle, kytara a akordeon (slovenská Ej, dolú Váhom), jinde ke zmíněné trojici přidá pouze violu (Za gorum, za vodum). Folklórně zemité jsou i další skladby, ve kterých hrají hlavní roli rychlé Holasovy housle (Do kostela zvonili). Dalšími důležitými nástroji jsou dechy, přičemž celý dechový miniorchestr zvládá suplovat Radek Pobořil (trubka a křídlovka v závěru Až půjdou cikáni). Hutnější skladby (Katuša) tvrdí bicí Romana Lomtadzeho (který však zvládá i latinské figury v Do kostela zvonili) a elektrické cello Michala Pavlíka.

Sama základní pětice produkuje velmi barevnou hudbu. Aby však album bylo ještě pestřejší, pozvala si zajímavé hosty. Výraznou výpomocí je hráč na cimbál Jan Mikušek, který se objevuje téměř v polovině skladeb. Ucho milovníka world music zaplesá při poslechu skladeb Co sa stalo nové a Malovaný kostel, ve kterých hostuje japonský multiinstrumentalista Joji hirota (zde bubny taiko v Co sa stalo nové a flétna shakuhachi v Malovaném kostele). A nad tím vším bděl producent Ben Mandelson, který po spolupráci s kapelami ujgurskými, bosenskými nebo malgašskými vyslyšel právě nabídku od Čechomoru.

Pokud jde o zpěv, zůstává základní jistotou příjemný dvojhlas Karla Holase a Františka Černého, který dokáže skvěle suplovat folklórní mužské sbory. Při potřebě ženského partu požádali pánové opět o výpomoc osvědčenou Lenku Dusilovou a pro ozvláštnění si přizvali Ira Iarlu Ó Lináirda, který má díky působení v kapele Afro Celt Sound System s prolínáním žánrů bohaté zkušenosti. Česko-irský duet Zločin album oživuje, aniž by působil neorganicky, a připomíná, že vedle folklóru českého, moravského a slovenského je kapele blízká i hudba keltská (viz Instrumentálku na irské téma na albu Live nebo dřívější působení Karla Holase po boku Alana Stivella).

Booklet alba je vzorně vybavený texty a podrobným rozpisem účinkujících u každé skladby. Nejvíce mě v něm však pobavily vtipné vysvětlující glosy v angličtině. Nikoli překlady textů, nýbrž uvedení do souvislostí (že řeka Orava protéká krajinou, kde se natáčel film Želary; že Váh teče k Bratislavě, poblíž které se vlévá do Dunaje; nebo že nářečí závěrečné Za gorum, za vodum mnozí Češi téměř nerozumějí).

Celkově mám z nového alba Čechomoru velmi dobrý pocit. Nebudu zatím tvrdit, že jde o nejlepší album kapely, jak jsem četl v jedné novinové recenzi. Na takové hodnocení je příliš brzy. V každém případě se však zrodilo důstojné pokračování desek Mezi horami a Čechomor (což jsou alba ve svém žánru naprosto špičková). Kapela po několikerém omílání týchž skladeb v různých variantách kapela konečně dokázala, že dokáže natočit něco nového (jakkoli některé z úprav pocházejí ještě z dob Jiřího Břenka). A také – což je zvlášť dobře – že necítí potřebu podbízet se komerci.

Milan Tesař (Radio Proglas)

zpět na seznam recenzí

HOME

 

 

 

 

Časopis FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako měsíčník v letech 1991 - 2011.
Webový portál časopisu  FOLK & COUNTRY/FOLK vycházel jako deník v letech 1995 - 2014.
Nyní funguje již jen jako archiv článků. 

Časopis FOLK:  Michal Jupp Konečný - šéfredaktor (jupp@folkcountry.cz),  Veronika Kirschnerová (editor), Pavel Major Vorel (manažer), Hana Konečná (produkce). Grafici: Martin Janda, Lucie Koubová. Spolupracovali: Jiří Moravský Brabec,Tomáš Hrubý, Milan Tesař, Jan Hučín, Petr Sedláček, Milan Plch, Miloš Keller, + Vladimír Vlasák, Václav Müller, Vlaďka Provazníková, Kamila Střeštíková a další. 

Foto: Miloš Truhlář, Bllemby, Veronika Kirschnerová, Michal Jupp Konečný, Katka Esserová, Antonín Volf, Václav Müller  a další.