BraAgas: No. 1, vlastní náklad 2008, celkový čas: 41:00

Zájem o středověk neutuchá. Zatímco Gothart se od španělské duchovní hudby dávno přeorientoval na progresivní balkánský sound, zatímco Zdeněk Němeček se svými Quanti minoris kombinuje (snad po vzoru Ritchieho Blackmora) středověké motivy s bigbítem a zatímco znojemská Lucrezia Borgia secvičuje společný repertoár s metalovými muzikanty, jiné soubory se dál snaží o autentický “středověký” zvuk. Patří k nim Řemdih (který se ke středověku naopak dostal od rocku), “hudci písní nejstarších” Krless, Dubia Fortuna, mladý cvikovský Jääääär nebo dámská čtveřice BraAgas, která vznikla z obdobně koncipované skupiny Psalteria. BraAgas podle svého webu hrají “hudbu z období středověku a staré písně z Evropy. Repertoár BraAgas vás provede od jihu až na sever staré Evropy, přes Iberský poloostrov, Provence, střední Evropu, Balkán až do Skandinávie”. Přesně tak je koncipováno debutové album No. 1, které skupina natáčela na konci roku 2007 v pražském studiu 3bees. CD si soubor vydal sám, což je zdánlivě škoda vzhledem k tomu, že BraAgas zvolený žánr nabízejí na interpretačně vysoké úrovni. Na druhou stranu v dnešní době, kdy CD slouží spíše jako propagační materiál a kdy se hlavním médiem vedle živých vystoupení stává internet, je vydání alba vlastním nákladem pochopitelné. Čtyři dámy z BraAgas dohromady ovládají téměř dvacítku nástrojů. Vedle příčné a zobcových fléten a střídmého užití klarinetu převažují jednak nástroje historické, jednak více či méně exotické perkuse a další orientální nástroje. Kateřina Göttlichová střídá drnkací cistru s dechovou šalmají, Bety Josefy hraje především na bubínky (davul, darbuka), Karla Mateásko je flétnistka (a šalmajistka) a Michala Hrbková tahá smyčcem po fidule. Ze čtyř hostů na albu jsou nejdůležitější kontrabasista Karel Zich a další hráč na fidulu Martin Hrbek.  Dramaturgie alba se sice na první pohled (a poslech) může znát neuspořádaná a chaotická, avšak já ji vnímám jako šťastnou. Střídání českých středověkých písní (v latině) s ukázkami starého folklóru nejrůznějších evropských národů je osvěžující a nehrozí nudou. Posluchačovo ucho oblaží nejen nezvyklé harmonie historických nástrojů a znělé hlasy jednotlivých muzikantek, ale také více či méně libozvučné jazyky. Bohužel nejsem schopný posoudit, jak dobře mají dámy naposlouchanou například švédštinu nebo lotyštinu, avšak základní pravidla výslovnosti se naučily. (O to víc zamrzí, že je lotyšská píseň Kodaļa, sprēslīca v bookletu mylně uvedena jako litevská.). Velkou pozornost BraAgas věnují tradici okcitánské (tedy jihofrancouzské) a sefardské (v dnes už prakticky zaniklém židovském jazyce ladino, vzniklém ze španělštiny). Pokud jde o písně v latině, je mi sympatické, že dámy zvolily u nás obvyklou středoevropskou výslovnost ([regina] a nikoli na jihu a západě Evropy obvyklejší [redžina]). Zaujalo mě také úzce vyslovované “e” (např. v Gaudete) a jen hádám, zda tento jev nevznikl schválně z obavy, aby posluchač neodhalil český (rozuměj pražský) původ kapely. Album BraAgas je interpretačně ještě vyzrálejší než velmi slušné CD Balabile už neexistující dívčí čtveřice Psalteria. Z jednotlivých nástrojů je pro zvuk kapely důležitá především cistra, zajímavé barvy skladbám dodávají fiduly (pro dnešní ucho na první poslech mírně nelibozvučné) a nepostradatelné jsou flétny. Rytmické nástroje se drží často v pozadí (Jan Petit) a na povrch vyplouvají především v mezihrách. Přístup BraAgas k historickému nebo exotickému repertoáru v žádném případě není akademicky chladný. Dámy si hraní užívají, i na kratičkých fragmentech textu staví písně běžné délky (Min man) a jejich projev zní rozhodně více folkově než klasicky a spíše radostně (i v mollových polohách) než zachmuřile. Jednotlivé písně bych přirovnal například k raným brněnským Vagantům nebo k baladám od Asonance, avšak jako celek BraAgas působí autentičtěji.  Když jsem se albu No. 1 před časem věnoval v minirecenzi, projevil jsem přání, aby se na trhu brzy objevilo nějaké No. 2. To mezitím vyšlo, v podobě šestipísňového minialba, a my vám je ve FOLK & COUNTRY jistě také brzy představíme.