Chvála
řemeslu i umění DVD AG Flek – Koncert, Indies Scope, 2009
celkový čas:: 1:28:30 + bonus
První DVD skupiny AG Flek ji představuje v prapůvodním
složení (Ivo Viktorin – ak. kytara, klávesy, zpěv, Karel Markytán – ak.
kytara, foukací harmonika, zpěv, Blanka Táborská – Drahošová – zpěv, Josef
Šobáň – baskytara, zpěv) doplněném o služebně mladší posily (Michael Vašíček
– kytary, zpěv, David Velčovský – bicí) a v pár písničkách o smyčcové trio.
Na albu kromě koncertu s 21 písněmi
najdete už jen krátký dokument (6:15) bez komentáře, zachycující přípravu
koncertu a soustředění jednotlivých muzikantů, a v tomto případě bych skoro
doporučil tím dokumentem začít, uvede dobře do nálady. AG Flek je
kapela, ve které je spousta perfekcionistů, a
zdá se, že zde kápli na podobně naladěné spolupracovníky mezi tvůrci
obrazového záznamu pro DVD. Funguje zde téměř bezchybně to, co by mělo být
příznakem dobrého řemesla. Pódium je chytře nasvícené, takže nevidíte změť
drátů a jiných předmětů, kamery dokážou přesně najít jednotlivé protagonisty
a hledají je včas. Kolikrát přitom trpím při záznamech koncertů, kdy režisér
a kameramani hledají, kdo to hraje sólo a jak ho zabrat tak dlouho, až je
pomalu po sólu a kamera se pase na tom,
jak muzikant přestal hrát. Tady to všechno funguje přesně, dokonce je kamera
připravena půl vteřiny předem, obrazové střihy odpovídají temporytmu hudby,
střihová skladby vyvážená, žádné střihy pře osu, záběry do publika jsou
opravdu jen sporadické a mluveného slova
jako šafránu. Kamer asi pět, a přece se žádná neplete do obrazu ostatním,
prostě tým kolem Jana Otruby a režiséra Martina Marka odvedl skvělé řemeslo.
Totéž platí i pro zvukovou stránku věci, což u kapely, kde hrají dva přední
hudební režiséři Viktorin a Vašíček je
sice povinností, ale přesto – znáte to přísloví o kovářově kobyle? Tak zde
se nenaplnilo, vš cinká jak má. Samotný záznam byl pořízen na koncertě ve
Zlíně – Malenovicích 9. října 2008. Mezi jednadvaceti písněmi najdete ty
nejpodstatnější ze všech období, od první desky (Blázni umírají na dvakrát),
přes připomínku období, kdy Blanku vystřídal Vlasta Redl (Carpe diem), až po
návrat původní sestavy (Walz), a objeví se i písničky ze sólových projektů
Viktorina i Markytána. Uvědomil jsem si, jakým požehnáním pro původní
sestavu je právě angažmá Michaela Vašíčka a Davida Velčovského. Slouží
písničkám tak dokonale, až jsem nebyl schopen si vybavit, jak zněly bez
nich. Když si vzpomenu, jak začátkem osmdesátých let mnoho ortodoxních
porťáků těžce skousávalo zvuk kapely s Vlastou
Redlem (byl jsem tak trochu jeden z nich), přemýšlím, jestli jsme se tak
posunuli ve vnímání, nebo jestli prostě Michael slouží zvuku kapely lépe. On
by to ale i Vlasta hrál teď jinak. Dalším rysem, který nemůžete
přeslechnout, je, že AG Flek je kapelou, které nejlépe pracuje s podpůrnými
vokály jako dalšími nástroji, barvami. Jen si vychutnejte, jak Viktorinovi
poslouží Blanka, Michael a další v Když ji potkal. Karel Markytán se při
zpěvu spíš usmívá, Ivo Viktorin spíš mračí, oba zpívají dobře, Blanka
Táborská je ale asi přece jen největší hvězdou. Působí téměř dívčím dojmem,
zpívá stejně přirozeně, jako vlaštovka létá, a na konci nesmírně náročné
písně Pro tebe mi opravdu ukápla slzička. Dalším takovým kouzelným
okamžikem (chronologicky ovšem nadešel dřív) byla Markytánova bluesovka Před
sedmou večer. AG Flek nemá mnoho hybných písní, zde si jich většinu schoval
až do závěrečné třetiny koncertu, ale ani ve střední části nemáte pocit, že
by se to nějak vleklo. DVD je vydáno bez
všelijakých oblíbených bonusů typu fotogalerií, archivních televizních
snímků, přílepků na téma řekli o kapele a řekli sami o sobě. Natož propagace
další produkce vydavatele. Síla samotného koncertu k tomu opravňuje a
myslím, že vše ostatní by ji rozmělnilo.
Jste-li z generace, které přichází až teď, asi nepoznáte, které písně jsou
starší než vy, a které z poslední dekády. Je to prostě dobrá muzika, která
nestárne, a která se neváže k žádným pomíjejícím reáliím či hudebním módním
vlnám. (Snad jenom pokus se zpívá o kytaře za pět tisíc, je ot jiné, než
kdysi, ale až přijde euro, zase to bude platit.) Prostě výtečný
zvukově-obrazový záznam neméně výtečné muziky. Není nad to, když se řemeslo
potká s uměním.
Jiří moravský Brabec
Folk & Country 10/2009 |