Polští Kelti

Stonehenge – Echo wyspy. World of Folk (Polsko), 2001. Celkový čas: 52:25.
Stonehenge – Magic of Celtic Music. Vlastní náklad, 1998. Celkový čas: 57:54.

Nebývá zvykem recenzovat poměrně staré zahraniční desky, ale po té, co Stonehenge Mlok v Polsku objevil a Jupp pozval na Zahradu, dá se předpokládat, že tam leckdo po nich zatouží, takže drobná anotace neuškodí. Je to ve svém jádru klasická “kelťárna” zahraná s odpichem a zřetelnou snahou o přímočarý tvar sdělný na první poslech. Což ale u lidovek není nic špatného. Obě alba jsou instrumentální, takže odpadá problém, zda zpívat v gaelicu, angličtině nebo polštině. V současnosti ale už prý kapela zpívá. Jak, nevím.

Hospodský zvuk v dobrém slova smyslu dává kapele nástrojové obsazení (baskytara, kytara, housle, akordeon, banjo, mandolína, irské píšťalky, klávesy, bodhrán, občas bicí) ale i způsob, jakým repertoár pojímají. Na obou deskách uslyšíte mnoho instrumentálek, které už znáte v podání keltů domácích i těch z Irska a okolí, a myslím, že především pro pořadatele přehlídek v horkém létě, kdy publikum se chce bavit a potancovat si, není Stonehenge špatnou alternativou, i když je v nich cítit trocha konjunkturalismu, který příslušný folklór doprovází. Víc si cením staršího alba ve kterém mne velice pobavil “valašský odzemek” zabudovaný do série hornpipů. Celkem tedy žádný objev století, ale slušný příspěvek do pankeltské diskotéky každého zájemce o tuto muziku.

Jiří moravský Brabec

HOME