Slovenská poezie po brněnsku
Tady to máš: Vôňa rána. Tomáš Kytnar 2011.
Celkový čas: 42:14.
Skladatel a pianista Tomáš
Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna, podruhé zhudebnil slovenskou
poezii, která už jednou zhudebněna byla. Zatímco na jeho minulém albu
Sme len hostia na zemi to byly verše Judity Kaššovicové, opěvující
nížinnou krajinu slovensko-maďarského pomezí a současně vonící exotickými
dálkami, tentokrát jsou to městské (konkrétně bratislavské) básně Erika
Ondrejičky. Kaššovicová už předtím ve spolupráci se svým partnerem Jurajem
Turtevem vydala výpravnou Šamorínskou trilogii, Ondrejička si
nedávno vlastním nákladem vydal sbírku Oči a rýmy s přiloženým
CD, pro které jeho básně zhudebnil Miloš Železňák. Kytnar nyní k Ondrejičkovým
veršům napsal vlastní melodie a Turtev i Železňák na albu opět účinkují.
Každé písni (tedy zhudebněné básni) předchází krátká recitovaná pasáž (čte
sám Ondrejička). Kromě toho album v závěru obsahuje pět zhudebněných básní
Judity Kaššovicové Pät o anjeloch jako pojítko s předchozím
projektem. Jakkoli se Ondrejičkovy civilní verše od poezie Judity
Kaššovicové liší, Tomáš Kytnar k nim přistupoval velmi podobně. Dominantním
nástrojem je opět výrazně rytmizovaný klavír, který v některých pasážích
zajímavě a přesně žene skladbu dopředu společně s bicími (Ešte je
priskoro). Rytmické figury připomenou nejvýraznější písně z předchozího
alba (v čele s Hlbokou studňou), i když na druhém CD tak jednoznačné
hity nenajdeme. K poznávacím znamením Tady to máš patří dobrá práce
s dynamikou (Concerto triste) i vývoj aranží po malých segmentech,
někdy dokonce po jednotlivých taktech (Vôňa rána). Pěkná jsou
Železňákova kytarová sóla nebo saxofon Pavla Doležala. Vokály Turteva a Jany
Fardové jdou v dvojhlasech občas jako rytmicky proti sobě, což písním dodává
na napětí. Tady to máš je příležitostné uskupení, které si Kytnar sestavil
ze svých hudebních přátel z Česka i ze Slovenska. Je to kapela nenápadná,
ale na poslech velmi příjemná.
Milan Tesař |