Neřež v čele s naprosto převažujícím autorem Zdeňkem Vřešťálem svou vánoční desku pojali jako úsměvnou až groteskní skládanku vánoc prakticky necírkevních, zato odkazujících na různé lidové i moderní tradice. Ze sedmnácti tracků je třináct písní (z toho jedenáct před tím nevydaných, výjimku tvoří neřežácké Jmelí a Ravenovo Kamení s tématikou novoroční bilance), tři krátké mluvené stopy podbarvené hudbou, kde se pábitelsky za praskotu staré desky vypráví o Vánocích a jedno nepodstatné intro. Aranžérsky velmi pestré, princip grotesky umožňuje trochu se zapitvořit, udělat i pseudodechovkovou řachandu, zazpíváno jako u Neřeže vždy velmi přesvědčivě. Originální je, že Vřešťál jako textař nechává v jednotlivých písních často promluvit vánoční rekvizity. Hravě, se spoustou slovních hříček, se tak dozvíme, co si od Vánoc slibuje balící papír, léta poštou bloudící dárek nebo vánočka. Titulní skladbu jsem zařadil do rubriky Písničkový tip. Snad až symbolicky deska nakonec přece jen sklouzne z hravé do meditativní polohy. Kouzlo Vánoc prostě zvítězí a je jim přiznáno, že jsou slavnou věcí. Jinak jde o vlastní náklad Vřešťálova minivydavatelství a měl by se letos před Vánoci dočkat namísto tmavého obalu s rybí kostřičkou na přívěsku dočkat světlého přebalu. Srovnání s deskou Nerez v Betlémě je nepředmětné, jde o naprosto jiný žánr, ale přesto musím říci, že patnáct let starou desku bych si pouštěl o Vánocích častěji.

Jiří moravský Brabec
Folk & Country 12/2008

Historizující vánoce

Hezky vapravený digipack přináší 23 písní a popěvků znojemské kapely kolem plodného Antonína Macečka a jejích hostů. Protože Lucrezia dělá historizující folk, je tím už do velké míry omezena tématika, kterou může k Vánocům zpracovat. Nejen hypermarkety, ale ani vánoční stromek by neprošly, ještě tak kapr, s odřenýma žábrama. Na tomto albu naopak dostává logicky velký prostor křesťanský rozměr Vánoc, od odkazů na proroctví židovské tóry, přes na čtyři díly rozloženou propojující Maria Panna po světě chodila. Nejde ovšem jen o nesporný křesťanský výklad, ale i o pochybnosti. Dalším zajímavým rozměrem jsou baladické písně s na Vánoce přípustnou trochou sentimentu, textově nejdelší z nich je Rybí requiem. Tematicky jde o písně adventní a vánoční, ale řazeny nejsou kalendářně chronologicky.  Maceček písně psal v rozmezí sedmi let, v aranžích si užijete dobových nástrojů a zpěvačky kapely zaslouží pochvalu. Ostatně i Antonín Maceček postupně ubírá na drsnosti hlasu, což u desky s touto tématikou je velmi dobře. Všechny ovšem zastínil hostující František Segrado v Žebráckých Vánocích, které interpretuje mocným hlasem a zároveň s naprostou přesvědčivostí.  Celkově tedy velmi slušná deska, dostatečně odlišná od ostatního vánočního zboží.

Jiří moravský Brabec
Folk & Country 12/2008

HOME