Objevováním dosud neexploatovaných zdrojů lidovek se Jiří Hodina – muž, který stál u kolébky Českomoravské hudební – zrovna nezdržoval: většina z jednadvaceti písniček tohoto alba pochází z proslulé Sušilovy sbírky, zbytek ze sbírky Jana Poláčka Slovácké pesničky. Můj hlubokosklon mu ale patří, stejně jako každému, kdo se pustí do lidových písniček a vyjde mu z toho něco aspoň do jisté míry originálního. Sound Marcipánu je mírně salónní, ale díky výborným muzikantům (třeba bratři Škochové – Manon 15) ne ztuhlý. Hodně důležitým nástrojem je tu klavír (Martina Přibylová), který dle potřeby zahraje velmi přesně “jako cimbál”. Aranže jsou nápadité, pečlivě ohlídané, aby se jedna druhé příliš nepodobaly. Frontman Hodina se snaží hodně měnit i pěvecké styly, ale některé (hrdinné Povol si synečku nebo přepálené Anka, Anka, Andulenka) jsou na hranici jeho možností. Slabinou je hostující zpěvačka Leona Prokopcová kopírující Lenku Dusilovou.

Tomáš Hrubý