Debut skupiny Jam, která vznikla v Jeseníku opravdu proto, aby si měl krajan Jirka Florian při návštěvě z Kanady s kým zajamovat. Krajan odjel, kapela zůstala, doplnila se a s vlastním repertoárem vyrazila do studia. Vychází z českého folkrocku (začínali hraním Mišíka či Prokopa) a dosáhla přesvědčivého hutného zvuku (dvě kytary, baskytara, bicí, housle, klávesy, počítač). Autorsky nejvýraznější je jediná žena v kapele – houslistka a velmi dobrá zpěvačka Lída Hrušková, velký podíl na profesionálním zvuku má Pavel Větrovec mladší, který kromě kláves i režíroval, míchal a masteroval. Album obsahuje deset skladeb, z toho jednu ve dvou versích, šlape od začátku do konce. Melodie jsou někdy až popově vlezlé, ale to je pořád lepší, než aby byly neslané nemastné. Texty pocitové, v podstatě formálně jednoduché a obsahově nekomplikované, se většinou zabývají vztahy mezi dvěma a pocity uvnitř jedné. U jednoho je spoluautorem Ivan Hlas a vlastně ho nahrála s Hruškovou jiná kapela. Vznikl solidní debut v kategorii folkrocku, kde je řemeslně dobrých kapel opravdu hodně. Je-li to příslib trvalejší práce nebo jen jam, který po čase skončí, těžko říci. Ale určitý příslib to je. Deska je navíc hezky vypravena v elegantní kombinaci černé, bílé a trošky červené barvy.