Deska byla avízována už v roce 2000, ale frontman kapely Jan Švihálek (kytara a zpěv) si na rok odskočil do ciziny a tak se dokončovací práce zdržely. Kapela hraje hezké staré dřevní rhythm and blues, záměrně jednoduše, přímočaře a bez nějakých filosofických okras. Na desce má jak vlastní skladby v angličtině, tak něco věcí převzatých (W. Dixon, J. Rogers, K. Morganfield). Minimální obsazení (kytara, basa, bicí, ústní harmonika) je ve dvou skladbách zpestřeno výtečnými hostujícími klavíristy (Zdeněk Král, Milan Vidlák).
Výsledek působí dojmem velice energické živočišné a pohodové muziky, na kterou si budete přinejmenším podupávat nohou, pokud nebudete rovnou tančit.
Žánrově jde o muziku jak vystřiženou někde z přelomu padesátých a šedesátých let ve svobodném světě a maximálně sdělnou. Je jasné, že živé vystoupení kapely v nějakém útulném pubu nehradit nemůže, ale atmosféru navodí velmi příjemně.

Jiří moravský Brabec