| |
Lichý pátek Vaška
Müllera |
|
Předvolební hraní, opravdové umění i největší konformista
na světě.
Pár
dní před krajskými volbami jsem šel z banky přes opavské Horní náměstí. Před
Slezským divadlem měla postavený velký stan KDU-ČSL a kousek od něj hrála
nějaká kapela. Na bednách měla přilepený znak výše zmíněné strany. Skupinu
jsem neznal, ale líbila se mi natolik, že jsem se v té zimě zastavil,
poslouchal a nakonec se šel zeptat do stanu, jak se kapela, jejíž produkce
měla křesťanské partaji pomoct k volebnímu úspěchu, vlastně jmenuje.
“Tak to teda fakt nevím” řekla postarší paní a cpala mi do ruky letáky.
Zamířil jsem tedy ke promrzlé skupině, zeptal se jednoho z muzikantů a jeho
odpověď mě docela pobavila. “Veselá bída,” řekl mi totiž onen promrzlý
hudebník.
Měl jsem velkou chuť sdělit to paní ve stanu, zajímalo by mě, jak by se asi
tvářila, ale raději jsem se šel podívat do hudebnin, zda nemají něco od
vsetínské Veselé bídy.
Člověk by však neměl umění jen pasivně konzumovat, měl by
jej také sám tvořit. A to pokud možno neotřele a originálně. Což se mi
nedávno povedlo. Přiznám se, že jsem původně ani nic uměleckého vytvořit
nechtěl. Byl jsem pouze požádán o pořízení videozáznamu hokejového utkání
Slezan Opava vs. Sareza Ostrava. Přestože jsem přiznal, že mé zkušenosti
z pořizováním videozáznamů jsou v podstatě nulové (tudíž to jistě dopadne
špatně) a navíc se mi do nějakého natáčení vůbec nechce, byl jsem ukecán a
usazen u kamery. Jistě, dalo by se namítnout, že jsem prostě chvílemi
zapomínal zaměřovat kameru na polovinu, kde zrovna probíhal boj o puk, a
téměř půl jedné třetiny bojoval s jakýmsi přiblížením, díky němuž bylo
v podstatě nemožné natáčet cokoli smysluplného. Většinou jsem se rovněž
nechával natolik strhnout vývojem utkání, až byla úplně zapomenuta i pouhá
existence oné kamery. Přesto si však myslím, že dlouhé záběry na opuštěnou
trestnou lavici (nebo klid natáčené půlky hřiště na níž se zrovna vůbec nic
neděje, podmalovaný mými nadávkami na adresu jednotlivých opavských hráčů),
mají v sobě opravdu nevšední poetiku. Ano, mnohé proslulé experimentující
režiséry uměleckých filmů byste po shlédnutí mého záznamu hokejového zápasu,
neváhali označit za pouhé socialistické realisty. Kdo ví, třeba jsem právě
založil nějakou Novou vlnu! Jen doufám, že trenéři hostujícího mančaftu,
kteří si hned po zápase kazetu vyžádali, aby mohli řádně rozebrat neúspěšný
zápas, mají také rádi umění i nevšední filmové zážitky a patřičně můj výkon
ocení.
No, a když už jsme u toho filmu, doporučím vám velmi
zajímavý a otevřený rozhovor, který v Reflexu číslo 46 vedl Igor Chaun
s Janem Hřebejkem. Velmi by se mi líbilo, kdyby se něco podobného (tedy aby
jeden známý muzikant zpovídal svého kolegu) objevilo i ve Folk & Country.
Chtělo by to ovšem stejně otevřeného tazatele (Chaun se nevyjadřuje o
většině Hřebejkových filmů zrovna hezky) i odpovídajícího (Hřebejk: Petr
Zelenka je největší konformista na světě…nepřišel v listopadu osmdesát devět
čtyři neděle do školy, aby si případně nezadal!!!). Napadají vás dvě
osobnosti žánru, které by se pro podobný rozhovor hodily? Pro vaše tipy
najdete dost místa v diskusi pod tímto článkem.
Vašek Müller |
Co na to vy?
komentare(46) ?>
|
| |
Zvěsti, zprávy, drby
************************
26.7.2014
Nová brněnská kapela We The Thieves
(vznikla v roce 2013) vystoupí živě na Radiu Proglas v pořadu Jak se vám
líbí v pondělí 4. srpna od 19.15.
Katedra jazzové interpretace na brněnské Janáčkově akademii múzických umění
otevírá po čtyřech letech existence od nového akademického roku možnost
magisterského studia jazzu. Termín pro podání přihlášek je 24. srpna
2014, talentové zkoušky se uskuteční 8. září. Zájemci o magisterské studium
jazzu mohou volit ze tří profilací: instrumentální, kompozičně-aranžérské a
teoreticko-pedagogické. Dosud bylo v Česku možné studovat jazz pouze na
bakalářské úrovni. Magisterský program otevírá od nového akademického roku
také pražská HAMU.
Festival Beseda u bigbítu bude probíhat ve dnech 1. a 2. srpna v
Tasově u Veselí nad Moravou. Účinkují například Houpací koně, Ille, Sousedi,
Strangers In The city nebo Dva.
Skupina Zrní vydá po prázdninách nové album s názvem Následuj kojota.
Zpěvák Honza Unger komentuje titul desky slovy: „Kojot je na desce
průvodcem. Významné zvíře mnoha indiánských mýtů, šibalský a prolhaný tvůrce
vesmíru. Vede tě.“
Pravděpodobně během října vyjde nová deska Bratrů Ebenů. Ti si letos
současně připomínají třicáté výročí od vydání svého prvního alba Malé písně
do tmy.
Novinku připravuje na září také skupina Cross Country se zpěvačkou
Bárou Fialovou.
Oldřich Janota a jeho písničky v podání různých interpretů. To je
téma poslechového pořadu Jaromíra Kratochvíla, šéfa vydavatelství Indies
Happy Trails. Koná se ve čtvrtek 31. července v Náměšti nad Oslavou v rámci
Folkových prázdnin.
Svou první studiovou nahrávku – čtyři skladby – pořídila skupina
LoukaBand, letošní vítěz finále Porty. Písně a také rozhovor s kapelou
si můžete poslechnout na Radiu Proglas 26. srpna v 19.15.
Bluesgrass je název nového alba bluesového zpěváka a harmonikáře Matěje
Ptaszka a jeho skupiny Dobré ráno blues band. CD obsahuje čtrnáct
standardů mississippského blues. Kapelu tvoří vedle Matěje Ptaszka kytarista
Vít Kopecký a bubeník Vladislav Sosna.
Slovenská skupina Gailard, která hraje historizující folk, vydala
nové CD V tieni draka. |
|