Teď v létě služebně objíždím některá krajská města. Vlastně krajské úřady, na město nebývá moc čas. Ale jak ty cesty následují v rychlém sledu, zcela bezděčně srovnávám. Pardubice a Hradec Králové se roztáhly velkoryse do šířky v placatém Polabí, zato Liberec a Ústí nad Labem se musely nějak narvat do úzkého údolí a jsou tedy výrazně 3D, Karlovy Vary a Zlín se místo do výšky natáhly do délky. Pardubice mají výrazně pravoúhlé dopravní řešení, železniční i silniční, České Budějovice se po tom trochu opičí, ovšem inženýři tam na hlavních křižovatkách asi netrefili přesně 90 stupňů, no a v Hradci se vše klaní Velkému Okruhu. Někde je krajský úřad hned u nádraží, v Olomouci to úředníci mají z oken skoro jako někdejší modelové kolejiště HO, v Perníkově je třeba se vystavit na milost a nemilost MHD a u jeho severního konkurenta je ideální kolo – jenom vymyslet, jak s ním za řekou vyšplhat po terasách.

A ačkoliv žijeme v době globalizace, svá specifika mají i obchodní centra. Nejen umístěním (Liberci se Nisa prostě už nikam nevešla, tak skomírá kdesi na venkově), ale samozřejmě nabídkou.  Celkem rychle se pozná, jestli se je obchoďák stavěný pro hadráře, tretkaře, kafaře, hospodyňky a další skupiny a jaká je místní kupní síla. Co mě ovšem zaujalo nejvíc, je politika poplatků za WC.

V Praze se pořád ještě můžete vymočit bezplatně. Ale (netestoval jsem to všude, přiznávám) v Českých Budějovicích a v Liberci tomu učinili přítrž. Než jsem byl v metropoli nad Nisou připuštěn k úlevě zdarma, musel jsem si někde něco koupit a předložit účtenku. Což byla trochu zrada, z mekáče jsem vytrénovaný k opačnému postupu (a logičtějšímu, nejprve je přece třeba uvolnit místo, aby se mohlo naplnit z nabídky podniku). Bez odmlouvání jsem to udělal, protože mě fascinovalo, že tento režim zajišťoval živý člověk. Žádné skenery čárových kódů a turnikety, žádné čtečky karet, liberecký obchoďák se má natolik dobře, že udržuje pozici hajzlbáby! Připadalo mi to jako spatřit králíka říčního nebo outloně váhavého, kteří jsou také kriticky ohrožení vyhynutím.

Nedávno jsem si četl, která povolání jsou ohrožená vymizením během nejbližších dekád. O ostraze WC tam nic nebylo, patrně si autoři mysleli, že něco takového v 21. století neexistuje. Ale jak bude ubývat práce a všichni přitom budeme všechno mít (což máme už teď, jak se mi zdá), budou si zpychlí zbohatlíci i tato exotická plemena pořizovat. Máte už v akváriu žraloka a na zahradě dikobraza? Zaměstnáváte služku, řidiče, ostřelovače? Pořiďte si ještě osobního učitele, úředníka, horníka a hajzlbábu, to nikdo jiný nemá.

Ale buďte fikaní jako Jan Rudolf Chotek, který na zámek Kačina přijímal služebnictvo výhradně s hudebními schopnostmi. Až výše uvedení skončí své denní povinnosti, chopí se nástrojů a zahrají. Ideálně nějakou trampskou, abyste ze svého obrněného sídla nemuseli zvedat zadek.