Před měsícem jsem psal o tom, jak jsem v létě rád součástí anonymního davu. Asi se ale budu muset ještě víc krotit.

Na zámku Humprecht, to je ten kulatý na kopečku u Sobotky, je uprostřed válcovité stavby menší vysoký válec s holými stěnami. Říká se mu hudební místnost a průvodkyně ponouká návštěvníky, aby si v ní zazpívali. V takových místech brouknete tři tóny a chvíli zní celý akord, potichu jsem to zkusil. Nějaká holka to prodloužila ještě o oktávu nahoru, znělo jí to moc pěkně.

Vyšli jsme z místnosti a holka povídá: „Nejste náhodou Honza Hučín?“

Ach jo, sto kiláků od Prahy a člověk tu narazí na bývalou členku kdysi portovně konkurenční kapely. Příště si nalepím falešný vous a budu předstírat chrapot.

Zazpívali jste si v létě někde v hladomorně? Ve sklípku? Nebo jenom v koupelně?