Lidovky na třetí koleji
Až z nádražních znělek jsem zjistil, jak autoři lidových písní pamatovali na
místopis. Některá nádraží z toho vyšla velmi dobře, Kolín nebo Hradec
Králové poznáte, aniž vyhlédnete z okénka. Někde museli železničáři trochu
dumat, znělka Vltavy pro hlavní pražské nádraží nebo Horo, horo,
vysoká jsi pro vršovické (nachází se pod
vršovickou horou) vyžadují už trochu víc znalostí. Marně jsem se ale snažil
přijít na to, co znamená Černé oči, jděte spát. Nejdřív to vypadalo,
že to pouštějí na uklidněnou před hlášením o zpoždění, což se mi zdá docela
vtipné. Ovšem nejspíš to bude univerzální melodie, naposled v Čerčanech to
pouštěli k libovolnému hlášení. Proč zrovna tahle písnička? Netroufla si
modrá armáda na mnohem razantnější
Jede, jede mašinka?
Když jsem si už vzal na paškál železničáře, logo
makajícího mravence (upozorňuje na výluky kvůli stavebním pracem) je docela
inspirující – zpoždění v důsledku stavby koridoru by se mohlo hlásit znělkou
Polámal se mraveneček
a lidem v domech podél trati by se za zhoršené prostředí mohly České dráhy
omlouvat motivem Mravenci v kredenci.
No jo, jsem šíleně vtipnej, už toho nechám.
Mimochodem by mě zajímalo, jestli si původní autoři
známých lidových písní říkali, že to bude megahit. Anebo zda jim někdo
tvrdil, že to je s***ka. Ona je samozřejmě dnešní podoba výsledkem vývoje, a
kdoví, jestli to všechno nejsou jen přetextované úryvky ze skladeb Mozarta a
jemu podobných. Ale v nebi žádná OSA není a duše neznámého autora si na
nikom nic nevezme, i kdyby jeho píseň byla
opravdu použita k nasírání cestujících bezprostředně následujícím hlášením o
zpoždění. Nicméně Černé oči, jděte spát radši zazpívám na dobrou noc
někomu tmavookému mně blízkému.
Honza Hučín |