Záplavu Křemílků, Rumcajsů, Patů, Matů, hajných Robátků a makových panenek nečekaně narušil švédský vetřelec Nils Holgersson. Nic proti tuzemské tvorbě, večerníčky máme pěkné (jiná věc je, že se točí pořád dokola), ale tohle je moc milý příběh.

 Původně je to knížka, Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem. Paní Selma Lagerlöfová šla hned po dvou mouchách: napsat pěkný pohádkový příběh o pyšném kloučkovi, kterého skřítek za cosi ošklivého zmenší na velikost krabičky od sirek, a zároveň podat švédský zeměpis. Z téhle země znám jenom cestu Malmö–Stockholm po dálnici, což žádná velká exotika není, takže když si teď doma s Karolinkou na pokračování čteme, vzdělávám se i já ve skandinávském místopise.

 Nějak podobně by mohly působit i české „zeměpisné“ písňové texty. Ten proslulý Já tu zemi znám zpívaný Ladislavem Vodičkou je spíš zeměpisná a verbální exhibice, navršené názvy roztříděné do slok podle toho, zda to je město, pohoří, řeka atd. Hlavně aby toho bylo hodně a nějak se to rýmovalo. To Yo-Yo Band je fikanější, vytahuje si kuriozní názvy. Už jste byli v Pičíně, Kozomínu a Řitce? Donedávna mi prostřední obec v téhle „skvěle složené kytce“ chyběla, a přitom je Praze snad nejblíž. Ale Rybitví, ani tam to není špatný. Nejvtipnější je ovšem píseň o krásách své Vlasty, kterou si pamatuju jen z několika rozhlasových vysílání. Jestli si ji napsal sám Luděk Nekuda nebo mu k ní někdo pomohl, není důležité – slovní hříčky jako „tak mě nad Sázavou Zruč“ nebo „máš v očích Žiar nad Hronom“ je opravdová škola hrou.

 A nemusí to být jenom zeměpis. Když si poslechnete nějakou píseň Roberta Křesťana, už upalujete zjišťovat, co je to makulář, terakota, kdo byl Ossian a zda je vévodkyně z Richmondu nějak důležitá ve šlechtické hierarchii. To jsou, panečku, výchovné koncerty! Tak informačně hodnotná kultura by se měla platit z rozpočtu ministerstva školství. Třeba by z něho ukáplo něco i Vyčítalovi za Tenkrát v čtyřicátom pátom a šedesátom osmom, Battledress a další dějepisné. Jen ta o radaru by se asi ideově nevešla. Teda zatím.