Tenhle sloupek dopisuji 30.května, a tak jistě tušíte, o jakém největším plusu bych mohl psát. Vy jej čtete koncem června nebo začátkem července (možná přímo na Zahradě) a to už víte, jestli se to plus naší vůle nezměnilo v mínus tahanic těch, kteří si myslí, že když jsou zvoleni, že jsou i vyvoleni. Snad ne.

Když napíšu, že plusem května bylo počasí, asi si budete myslet, že jsem se zbláznil, zejména tam, kde ještě stále vysouší. Ne, tak doslova jsem to nemyslel, přesnější je, když napíšu, že plusem byly květnové soboty. Byl jsem na třech festivalech a jednom vandru a ani v jednom případě po tu rozhodující část akce ani nekáplo a dokonce, s výjimkou Pikovic bylo i teplo a slunečno. V Pikovicích ale zase o to více zahřívala muzika. Zaujaly mě různé ceny vstupného na festivalech se srovnatelným počtem kapel. Asi nebude srovnatelný pronájem areálu, cestovné, honoráře a všelijaké režijní náklady, jakož i množství a ochota sponzorů. K těm sponzorům – určitě je mínusem, že jich přeci jen v době krize ubylo. Plusem je, že někteří zůstali, plusem je, že oživení je snad již v dohledu (a že jsme k tomu také trochu vytvořili předpoklady) a že pořadatelé většinou přežili. Na některých festivalech je znát v dramaturgii “úsporná” verze a kapely, které hlásaly zásadu “je krize, musíme zdražit” si holt tolik nezahrají. Ale když jsem si prohlížel parkoviště u festivalů, tak se zdá, že aspoň automobily přežily krizi bez újmy. U návštěvníků i u umělců.

Letos ale na těch festivalech jsem si také uvědomil více než kdykoliv jindy jedno velké mínus, či spíše velikou nástrahu na nás moderátory festivalů: ve vypjaté květnové atmosféře mnozí kolegové neváhali sdělit i své statečné občanské postoje. Někteří si neuvědomili, že se mohou lišit od převažujícího politického místního, ale spíš většinou krajského zabarvení. A řada krajů (a místních samospráv už tuplem) u kultury patří tak či onak k těm výše zmíněným sponzorům. A tak někteří kolegové možná udělali vrásky pořadatelům. Kolegové moderátoři odjedou, ale pořadatelé v kraji zůstávají. Statečnost je plusem určitě, jasný a čitelný osobní názor je plusem také, o tom sporu není. Je to ale plusem i při zohlednění možné budoucnosti festivalu? Je mínusem, že (opět) je třeba i toto brát v úvahu? Jsou plusem, či mínusem nehudební vsuvky a odbočky? Je plusem, či mínusem sterilní lpění na relevantních informacích o účinkujících a ani malý úkrok stranou? Trošku “vytrénovanější” jsou moderátoři festivalů z veřejnoprávních médií, kteří začínají mít vyváženost pod kůží. Moderátoři ze soukromých médií pak mají vžitou (a nakonec i zákony a zákonem zisku také danou) spíše neutralitu, která se nakonec navenek projeví stejně. “Nejhorší” jsou “neřízené střely”. Nejhorší, nebo nejlepší? Sám nevím. Obdivuji je, a trochu se jich bojím. Nevím, jestli bych chtěl být pořadatelem, bezmocně poslouchajícím ze zákulisí komentář moderátora a sledujícím starostu, jak mění barvu, už předtím odlišnou od barvy moderátora. Nebo bych byl hrdý? Nevím. Třeba bych spoléhal na velkorysost a nadhled starosty. Třeba by tuto vlastnost tito lidé měli mít. To by bylo veliké plus. A vlastně i o tom rozhodujeme my.